Volby na Slovensku: Po prezidentském klání prohrál Kňažko i v Bratislavě | E15.cz

Volby na Slovensku: Po prezidentském klání prohrál Kňažko i v Bratislavě

Volby na Slovensku: Po prezidentském klání prohrál Kňažko i v Bratislavě
Milan Kňažk
• 
ZDROJ: E15-Anna Vacková
16. listopadu 2014 • 10:55
V sobotních obecních volbách na Slovensku tradičně nejvíce křesel primátorů a starostů získali nezávislí kandidáti, post nejsilnější strany ale obhájili vládní sociální demokraté premiéra (Smer-SD) Roberta Fica. Výsledky v několika větších městech včetně Bratislavy skončily překvapením.

Rezignaci na post šéfa parlamentu nečekaně oznámil místopředseda Ficova Směru Pavol Paška, kterého opozice v uplynulých dnech nařkla z podílu na údajně předražených dodávkách techniky do nemocnic a která toto téma využila v kampani před komunálními volbami.

V Bratislavě bude další čtyři roky primátorem nezávislý kandidát Ivo Nesrovnal, který letos v létě vystoupil z pravicové formace SDKU-DS. Nesrovnal překvapivě porazil dosavadního primátora Milana Ftáčnika, kterého podporovala Ficova strana, i organizátora protikomunistických demonstrací z roku 1989, herce Milana Kňažka. Neúspěšný kandidát z letošních prezidentských voleb Kňažko, za kterého se postavil blok stran pravého středu, byl přitom před hlasováním podle průzkumů favorizován. Na rozdíl od Česka slovenští voliči vybírají šéfy radnic přímo.

Ftáčnik a Kňažko přiznali prohru dlouho před zveřejněním oficiálních výsledků. „Musím konstatovat, že to není dobrá zpráva pro Bratislavu. Hlavně proto, že tyto volby vyhraje člověk, který je spoluzodpovědný za stav tohoto města minimálně poslední čtyři roky. Bohužel tedy nedojde k žádné změně. Je mi to líto a jsem přesvědčený, že Bratislava změnu potřebuje,“ prohlásil Kňažko. Nesrovnal byl dosud poslancem bratislavského městského zastupitelstva, kde stál v čele nejsilnějšího poslaneckému klubu.

Mění se vedení poloviny krajských metropolí

Ke změně na postu primátora dojde v polovině z osmi krajských měst. Kromě Bratislavy také v Trnavě, Banské Bystrici a v Prešově. V Prešově uspěla kandidátka bloku pravicových stran Andrea Turčanová, která ve volbách porazila dosavadního primátora Pavla Hagyariho, jehož podporoval Smer-SD. V Trnavě vyhrál občanský aktivista Peter Bročka, v Banské Bystrici Ján Nosko porazil současného primátora Petera Gogolu (oba nezávislí); Noska ve volbách podporoval i Smer-SD.

Naopak v Žilině, Trenčíně, Nitře a Košicích obhájili svůj post dosavadní primátoři. V Žilině tak šéfem radnice bude nadále poslanec parlamentu za Smer-SD Igor Choma, v druhém největším městě Slovenska Košicích zase další poslanec Ficovy strany Richard Raši.

Parlamentní pravicové opozici v Košicích nevyšel pokus o sesazení Rašiho z postu primátora, ačkoliv si v kampani pomáhala nedávnou aférou ohledně údajně předraženého nákupu techniky do státem ovládané nemocnici v Piešťanech. Diagnostický přístroj do nemocnice má dodat společnost, ve které v minulosti působil šéf slovenského parlamentu a košický rodák Paška. Toho opozice v uplynulých dnech označila nekorunovaným králem slovenského zdravotnictví. Komunální volby v Košicích zároveň vyhlásila za referendum o Paškovi, jehož odchod z čela sněmovny dříve v minulých dnech požadovali i demonstranti na shromážděních v Bratislavě a Košicích.

Paška odchází kvůli zdravotnické aféře

Paška po skončení voleb ale nečekaně oznámil svou rezignaci na post šéfa parlamentu. „Záleží mi na tomto městě, kde jsem se narodil. Navzdory vítězství v 'referendu' odstoupím z pozice předsedy Národní rady. Chci, aby Slovensko fungovalo jako normální země a aby politiku nedělalo několik anarchistů v ulicích,“ řekl Paška novinářům ve volebním štábu Rašiho.

Kvůli zmiňované aféře s nákupem techniky do piešťanské nemocnice na začátku listopadu podala demisi ministryně zdravotnictví Zuzana Zvolenská. Šlo o další změnu v jednobarevné vládě Ficova Smeru.

Obyvatelé pětimilionového Slovenska si v sobotu volili primátory, starosty a poslance místních zastupitelstev ve více než 2900 městech a obcích. Hlasování provázelo několik podezření z kupování hlasů voličů. Volební účast byla 48,34 procenta, což je zhruba o procento méně než před čtyřmi lety (49,69 procenta).

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!