Volný pohyb v Evropě je kvůli teroristům ohrožen | E15.cz

Volný pohyb v Evropě je kvůli teroristům ohrožen

Volný pohyb v Evropě je kvůli teroristům ohrožen
Hraniční přechod EU
• 

Pavla Palaščáková

Představitelé evropských zemí debatují, zda lze v schengenském prostoru účinně bojovat proti terorismu za stávajících pravidel. Chtějí rovněž zlepšit kontrolu mnohdy neformálních finančních toků mezi muslimy, díky kterým se ze Západu dostávají prostředky i do rukou džihádistů. Vyznavači islámu si přitom stěžují, že se stali ostrakizovanou skupinou, na které si veřejnost vybíjí zlost po útocích na redakci francouzského magazínu Charlie Hebdo.

Názor na další bytí schengenského prostoru dělí šestadvacítku členů do tří kategorií. První skupina jednoznačně lpí na svobodě volného pohybu. Druhá je pro dílčí změny, které by se však nedotkly vnitřních hranic prostoru. Ve třetí si vlivná část politické reprezentace pohrává s myšlenkou návratu kontrol na národní hranice. Jakékoli požadavky na úpravu pravidel fungování Schengenu ale narážejí na odpor Evropské komise a europarlamentu. Instituce varují před otvíráním Pandořiny skříňky, které může mít dalekosáhlé následky.

Lídři Evropské unie se minulý týden na neformálním summitu shodli, že je třeba zpřísnit dohled tak, aby teroristé nemohli volně cestovat. V závěrečném stanovisku se píše hlavně o plném využití současných předpisů k modernizaci a posílení kontrol na vnějších hranicích.

Marine Le Penová: Svoboda pohybu je bláznivá myšlenka. Musíme mít možnost rozhodovat o tom, kdo vstoupí do naší země a kdo ji opustí

V současnosti je jen třicet procent pasů cestujících vstupujících nebo opouštějících schengenský prostor prověřováno elektronicky, aby se zjistilo, zda nejsou ztracené, ukradené či padělané. Země proto volají po systematickém prověřování občanů EU v policejních databázích. Není přitom jasné, zda k tomu bude třeba měnit legislativu. Nynější pravidla si totiž každý vykládá jinak.

V současnosti lze porovnávat doklady pasažéra s databázemi, pokud je podezřelý. Podle některých názorů však není možné prověřovat kupříkladu všechny Evropany cestující ze Sýrie. „Historicky se soud EU vyjádřil tak, že nemůžete systematicky kontrolovat občany EU, jelikož mají svobodu volného pohybu. Nemůžete se jich například ptát, proč přijíždějí do země. Můžete pouze potvrdit jejich identitu a státní občanství,“ vysvětlil serveru European Voice specialista na schengenské záležitosti z univerzity v Essexu Steve Peers.

Evropská komise se ale domnívá, že prověřovat příchozí z podezřelých oblastí v databázích lze už nyní. Podle ní by jakákoli změna otevřela příležitost pro země, které by chtěly zajít dál a obnovit vnitřní kontroly. Jasně se v rezoluci vyjádřili i europoslanci. „Svoboda pohybu v rámci schengenského prostoru je jednou z nejdůležitějších unijních svobod, a proto (europarlament) vylučuje jakékoli návrhy na pozastavení schengenského systému,“ uvádí se v ní.

Matteo Renzi: Zrušení Schengenu by bylo koncem Evropy

Mezi hlavní propagátory revize Schengenu patří politici ve Francii a Španělsku, tedy v zemích, kde je hrozba islámských radikálů největší. Kupříkladu politický navrátilec Nicolas Sarkozy k ní vyzýval ještě před pařížskými útoky. Nedávno znovu uvedl, že pokud se systém nezmění, nemůže v něm Francie zůstat. Je pravděpodobné, že toto téma využije před volbami v roce 2017, v nichž se pokusí znovu dobýt Elysejský palác.

Šéfka Národní fronty Marine Le Penová, která by mohla zvítězit v prvním kole prezidentských voleb, volá dokonce po okamžitém odchodu Francie ze systému. Oficiální stanovisko Paříže je mírnější. Socialistický ministr vnitra Bernard Cazeneuve hovoří o modifikaci dohody tak, aby bylo možné zpřísnit prověrky na letištích.

Silným odpůrcem stávajících pravidel je Španělsko, které rovněž hovoří o kontrolách i uvnitř Schengenu. „Existující mobilita v EU usnadňuje pohyb (džihádistům) do jakékoli země a také do naší země,“ podotkl lidovecký ministr vnitra Jorge Fernández Díaz.

Některé státy ale zastávají stanovisko unijních orgánů. „Zrušení Schengenu by bylo koncem Evropy,“ prohlásil před časem italský premiér Matteo Renzi. „Myslíme si, že to, co platí dnes, je postačující. Odmítáme, aby se vymýšlely důvody, které by omezovaly volný pohyb osob v rámci Schengenu,“ řekl šéf slovenské vlády Robert Fico. Ať už se schengenský prostor změní, nebo ne, islamistická hrozba ho zase o něco vzdálila Bulharsku a Rumunsku.

Návrh databáze bude do konce roku
Členské země EU také chtějí prosadit sdílení dat o leteckých pasažérech. Jednotnou databázi známou pod zkratkou PNR (Passenger Name Record) dlouho blokoval europarlament. Pod tlakem států v souvislosti s pařížskými útoky ale minulý týden europoslanci slíbili, že do konce roku ukončí práci na návrhu příslušné směrnice. Obhájcům lidských práv shromažďování citlivých údajů, jako jsou informace o platbě, vadí i nadále. Někteří experti také upozorňují, že řada členských států do svých zákonů ještě nezačlenila už platné unijní normy. „Můžeme říci našim občanům, že potřebujeme další monitorovací mechanismus v boji proti radikalizaci a extremismu, nebo jen potřebujeme lépe používat už existující prostředky?“ táže se místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Francouzští muslimové jsou terčem msty

Francouzští muslimové jsou vyděšeni růstem agresivity vůči jejich komunitě, který vyvolalo vyvraždění redakce časopisu Charlie Hebdo. List The Financial Times nedávno uvedl, že od 7. ledna do konce měsíce se odehrálo na sto padesát takových incidentů. To je podle něho více než za celý loňský rok.

Útočníci házejí na mešity zápalné lahve, prasečí hlavy i granáty. Cílem nejsou jen náboženské budovy, ale i obchody či restaurace, jež patří vyznavačům islámu. K mírnějším projevům agrese patří rasistické graffiti na omítkách či zastrašování. Muslimové si rovněž stěžují na nárůst diskriminace. Podle muslimských sdružení přitom statistiky zcela neodrážejí realitu, jelikož mnoho lidí napadení ani nehlásí. Představitel Francouzské rady muslimské víry Abdallah Zekri hovoří o všeobecné hysterii.

Francouzská vláda už vyzývá občany, aby nedávali rovnítko mezi teroristy a muslimy. Slibuje, že se zasadí o zmírnění pnutí ve společnosti. „Musíme se podívat na všechno rozdělení a mnohaleté napětí. Zanedbaná předměstí, ghetta, sociální bída,“ uvedl premiér Manuel Valls. Aktivita podle kabinetu musí začít ve školách, učitele proto mimo jiné čekají školení, jak vyučovat o francouzských a evropských hodnotách.

Západ hledá, kudy k džihádistům tečou peníze

Země EU usilovně hledají cesty, jak zabránit těžko proniknutelnému financování terorismu ze Západu. Podle zpravodajců jde často o neformální peněžní toky malého rozsahu, které snadno uniknou pozornosti úřadů. Francouzský ministr financí Michel Sapin vyzval k vytvoření nových pravidel proti praní špinavých peněz a zavedení prostředků, které dokážou lokalizovat tyto malé operace.

Španělské tajné služby v současné době prošetřují síť 250 lokálních obchodníků včetně řezníků, pekařů či call center, která údajně posílala prostředky džihádistům v Sýrii. Tato síť využívá systém hawala, který je založen na důvěře a známostech a jehož prostřednictvím muslimové převádějí peníze do jiných zemí, aniž by se finance fyzicky přesunuly a existovaly doklady o transakcích. Podle listu El País síť manipuluje s prostředky zhruba 150 tisíc lidí. Imigranti tak většinou posílají peníze svým rodinám. Panuje však podezření, že část peněz končí u Islámského státu či al-Káidy.

„Islámský stát se také stal společností, která vytváří pracovní místa a platí své pracovníky,“ citoval deník zdroj od policie. Podle jejích informací dostávají svobodní bojovníci v Sýrii 800 dolarů, ženatí 1200. Španělsko je přitom dlouhodobě považováno za důležitý pramen financí pro džihádisty na Blízkém východě.

Dalším problémem je neprůhledná charita. Boj proti financování terorismu tímto způsobem vyhlásil na podzim britský premiér David Cameron. Pod drobnohled se dostalo několik desítek organizací, z nichž část vybírala prostředky na oběti syrského konfliktu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!