Západ si s Bosnou neví rady

Šance, že se to podaří, je však minimální. Na první pohled by mělo jít o vstřícný krok Evropské unie vůči těm balkánským státům, které splnily všechny technické podmínky pro zápis na takzvaný bílý schengenský seznam. Deník Dnevni Avaz však před časem spustil v Sarajevu petiční akci pod názvem Ghetto jsme si nezasloužili – chceme svobodu, kterou chce Evropskou komisi přimět ke změně jejího rozhodnutí. Dnevni Avaz čtou hlavně muslimové, kteří mají bosenský pas. Ostatních národů této čtyřmilionové země se totiž víza týkat nebudou – mají pasy chorvatské a srbské.

Evropská unie tak vráží další klín mezi národy, které od konce války žijí v hlubokých sporech, jež se navíc v poslední době vyhrocují víc než kdy předtím. Za takové situace je stále více zřejmé, že Západ s koncem roku zatroubí na ústup. Vysoký představitel mezinárodního společenství, který je nadřazen všem voleným funkcím a je de facto regentem země, se už nechal slyšet, že se uvažuje o uzavření Úřadu vysokého představitele (OHR). Mohlo by se to podařit do konce roku.

Za 14 let své existence však OHR nedokázal přimět místní politiky, aby se dohodli na základním požadavku: nové ústavě. Balkánská země totiž funguje jen podle mírových dohod z Daytonu, od nichž se nedokáže pohnout. Dříve OHR uváděl, že setrvá, dokud nová ústava nebude. Místo toho teď z úst současného představitele Valentina Inzka slyšíme: „Ústavní změny již nejsou podmínkou pro odchod OHR.“ Teď by už stačilo „pozitivní politické klima“. Reformy v Bosně se prakticky zastavily a dvě její části – Federace a Republika srbská – se neshodnou ani na tom, jestli OHR chtějí, nebo jestli má odejít. „Západ si naprosto neví rady, jak dál,“ řekl německým médiím nejmenovaný západní diplomat.

OHR tedy odchází kvůli vlastní bezradnosti. K odchodu se chystají i mezinárodní mírové síly EUFOR.