Zásadní změna: Turecko se prý připravuje na zátah proti IS i Kurdům

aktualizováno Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan autorizoval změnu pravidel o nasazení armády tak, aby turečtí vojáci mohli aktivně zasáhnout do bojů proti jednotkám IS a zamezit vzniku samostatného kurdského státu. Cílem možné vojenské akce bude nejspíše také zásah proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada, píší turecká média podle blízkovýchodního zpravodaje listu The Telegraph s tím, že jde o zásadní změnu v turecké zahraniční politice.

 Turecká armáda hlídkuje u města Kobani
30.6.2015 8:47   |  

Nová pravidla prý mají umožnit tureckým jednotkám překročit hranice a vytvořit nárazníkovou zónu, v níž by našli útočiště uprchlíci z oblastí okupovaných takzvaným Islámským státem. Prezident Erdogan nicméně podle listu naznačil, že hlavním cílem případné intervence tureckých jednotek nebude ani tak přímý boj proti IS, jako zamezení vzniku samostatného kurdského státního celku.

Syrské kurdské milice (YPG) totiž plně ovládají rozsáhlé příhraniční oblasti s Tureckem poté, co z nich vytlačily bojovníky IS. „Nikdy nedopustíme vzniku nového státu na severu Sýrie, na jihu našich hranic,“ nechal se slyšet Erdogan o uplynulém víkendu. „Budeme proti tomuto trendu bojovat za každou cenu,“ citoval The Telegraph dále Erdogana v tamních médiích.

18 tisíc tureckých vojáků v pohotovosti

Turecko po vzniku nárazníkové zóny pod správou mezinárodních sil při svých hranicích volalo již v minulosti, od okamžiku, kdy v Sýrii propukla občanská válka a vyhnala stovky tisíc uprchlíků z jejich domovů. Doposud se však vyhýbalo možnosti, že by „do akce“ šlo samo.

Změnu tohoto přístupu však na svém posledním zasedání projednávala turecká rada národní bezpečnosti. Na základě výstupů z jejích jednání dostaly turecké síly nové rozkazy: 18 tisíc vojáků má být okamžitě připraveno k překročení hranic, a to už dost možná tento pátek, tvrdí tamní média.

Vojáci mají obsadit zhruba 90kilometrový pás podél hranic Turecka o hloubce kolem třiceti kilometrů. V této oblasti je prý zahrnut také hraniční přechod Jarablus, který aktuálně drží bojovníci IS, a Aazaz, který naopak drží bojovníci Svobodné Syrské armády (FSA), aktuálně pod útokem IS.

Nárazníková zóna vyřeší hned několik problémů

Vznik nárazníkové zóny by pro Turecko znamenal řešení hned několika problémů: ať už jde o zajištění prostoru pro vznik uprchlických táborů mimo územní Turecka, tak po snazší kontrolu toku zbraní do a z Turecka nebo lepší ochranu hranic. Hlavní, o kterém prezident Erdogan také hovořil, se však týká zamezení spojení oblastí ovládaných Kurdy podél bývalých Turecko-Iráckých a Turecko-Syrských hranic.

„Jednotky IS společně s dalšími ozbrojenými skupinami představují nebezpečí pro turecký stát,“ píše prý Erdoganovi nakloněný turecký list Sabah. Zatím prý zůstává nejasné, zda opravdu k tureckému zásahu dojde tak, jak jej tamní bezpečnostní rada popsala médiím. Turecká armáda však prý z těchto plánů není nadšená.

Problémy nasazení jednotek

Zásadní otázku možného nasazení turecké armády však představuje legálnost tohoto kroku bez posvěcení tamního parlamentu, stejně tak legálnost z hlediska mezinárodního práva, bez schválení Rady Bezpečnosti OSN. Intervence podle The Telegraph bude mít také oponenty na turecké politické scéně v podobě tamní strany CHP, která Erdogana viní ze zhoršování situace v občanskou válkou zmítané Sýrii.

List The Financial Times v pondělí informoval o tom, že Jordánsko připravuje vlastní plány na vyslání jednotek a vytvoření nárazníkové zóny podél svých hranic.


Čtěte také:

Turecko hlásí už 130 tisíc uprchlíků ze Sýrie. Uzavřelo část hranic

Islamisté postupují v ofenzívě v Sýrii. Střely zasáhly i Turecko

Boje o syrské město Kobani se blíží k tureckým hranicím

 Marek Schwarzmann Autor: Marek Schwarzmann redaktor E15.cz , The Telegraph

Komentáře

Čtěte také

Čedok loni kvůli uprchlické krizi a odpisům prodělal 181 milionů

Čedok loni kvůli uprchlické krizi a odpisům prodělal 181 milionů E15 exkluzivně

Nejstarší tuzemská cestovní kancelář má za sebou neradostný rok. Celkové tržby a výnosy Čedoku loni meziročně klesly o 548 milionů korun na dvě miliardy, hospodářským výsledkem… více

Komerční prezentace
Mobilní web