Zdanění velkých bank Obamovi neprošlo

30.6.2010 18:28   |  

Američtí demokraté dělají vše proto, aby jejich rozsáhlá reforma finančního sektoru byla v Kongresu schválena. Na poslední chvíli proto z finálního návrhu odstranili kontroverzní bankovní daň, proti které se stavějí republikáni. Hlasy několika republikánů totiž Obamova administrativa potřebuje, aby návrh prošel v Senátu.

Daň, kterou demokraté chtěli uvalit na velké banky a hedgeové fondy v celkové výši 18 až 19 miliard dolarů (až 401 miliard korun), demokraté vsunuli do zákona v pátek na poslední chvíli před uzavřením domněle konečné verze vzešlé z jednání mezi zástupci Sněmovny reprezentantů a Senátu. Výnosy z této daně chtěli pokrýt náklady, které bude reforma znamenat pro veřejné finance.

Nový plán demokratů tak nyní předpokládá, že náklady zákona pokryje převod 11 miliard dolarů z rušeného programu na záchranu finančního sektoru a zbytek se získá zvýšením částky, kterou musí banky platit na pojištění vkladů.

Balíček, který by měl zabránit opakování finanční a ekonomické krize z posledních let, a který mnozí označují za nejrozsáhlejší reformu Wall Street od 30. let minulého století, má být předložen k podpisu prezidentovi Baracku Obamovi do 4. července. Toto datum je ale ohroženo.

Ve sněmovně, kde mají demokraté většinu, by se schválením reformy do tohoto termínu neměl být problém, situaci v Senátu ale může kromě vyjednávání s republikány zkomplikovat také úmrtí demokratického senátora Roberta Byrda. Mnozí tak pochybují, že Senát bude o reformě hlasovat již tento týden. Navíc po svátku 4. července mají senátoři přestávku, takže proces schvalování by se mohl protáhnout až do poloviny července.

Že by ale reforma neprošla, si ale většina zainteresovaných nepřipouští. „Otázka není jestli, ale kdy,“ uvedl ke schvalování například analytik Chris Krueger z Concept Capital.

Šéf SG: Daně na banky mohou poškodit evropské ekonomiky

Zavádění daní na banky, které navrhují vlády největších zemí Evropské unie, může poškodit ekonomické oživení a zvláště škodlivé bude pro Evropu, kde bankovní sektor dodává ekonomice 75 procent jejích finančních potřeb na rozdíl od pouhé čtvrtiny v USA. Listu The Wall Street Journal Europe to řekl generální ředitel francouzské banky Société Générale Fréderic Oudéa.

„V Evropě je financování ekonomiky klíčovým elementem hospodářského růstu,“ řekl Oudéa. „Měli bychom si dávat pozor, aby celková zátěž bank nebyla příliš vysoká,“ dodal. Zvláště citlivé to je podle něj v současné době, kdy je ekonomické oživení stále křehké.

Zavést daň na banky plánují zejména Francie, Německo a Británie. Ministři financí EU se dohodli, že budou na summitu G20 o minulém víkendu prosazovat globální zavedení takové daně. To však bylo kvůli odporu řady zemí světa od počátku odsouzeno k nezdaru a plán uvalení bankovní daně se vzdaluje i ve Spojených státech. Česká republika zavedení takovéto daně tento měsíc na summitu EU nepodpořila.

Příjem z daně má kompenzovat výdaje vlád na záchranu bank v důsledku světové finanční krize, Oudéa ale nechápe důvod, proč chce takovou daň zavést i francouzská vláda, která počítá s výběrem až jedné miliardy eur (asi 26 miliard Kč). Francouzské banky již totiž splatily vládě všechny peníze, které jim v době finanční krize půjčila. „Dokážeme pochopit, že některé země chtějí své peníze zpět. V zemi jako Francie to ale nedává žádný smysl,“ řekl.

Autor: Jiří Holuša, čtk

Komentáře

Čtěte také

Česko na základě kvót přijalo osm uprchlíků, další tři odmítlo

Česko na základě kvót přijalo osm uprchlíků, další tři odmítlo

Do Česka minulý týden přijela skupina osmi uprchlíků, které země musí přijmout z Řecka či Itálie na základě přerozdělovacích kvót schválených EU. Skupina běženců prošla… více

Mobilní web