Zeman se v Miláně sešel s Lavrovem, probírali krizi na Ukrajině | E15.cz

Zeman se v Miláně sešel s Lavrovem, probírali krizi na Ukrajině

Zeman se v Miláně sešel s Lavrovem, probírali krizi na Ukrajině
Český prezident Miloš Zeman na okraj evropsko-asijského summitu v Miláně sešel s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem
• 
ZDROJ: čtk

ČTK

Český prezident Miloš Zeman se na dnes okraj evropsko-asijského summitu v Miláně sešel k neformálnímu jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Tématem asi 45minutové schůzky bylo aktuální dění ve světě, mimo jiné i krize na Ukrajině.

Dvoudenního summitu, který dnes začal, se na severu Itálie účastní i ruský prezident Vladimir Putin. Pro něj je vrcholná schůzka první příležitostí osobně jednat s představiteli Evropské unie o dění na Ukrajině od jeho červnové návštěvy Francie, kde se zúčastnil oslav spojeneckého vylodění v Normandii během druhé světové války.

V Miláně začal summit Evropy a Asie, velkým tématem bude Ukrajina

V pátek se s dalšími unijními předáky sejde na pracovní snídani s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, poté by se mohlo uskutečnit ještě přímé jednání Putina s Porošenkem.

Na východě Ukrajiny nyní platí příměří mezi vládními jednotkami a proruskými separatisty, které je ale neustále porušováno. Právě dodržování příměří přitom EU i USA považují za klíčové v otázce možného uvolňování sankcí, které Brusel s Washingtonem vůči Moskvě uvalily.

Hybridní válka

Zeman nedávno přirovnal situaci na Ukrajině k občanské válce ve Španělsku ve 30. letech minulého století a dodal, že v žádném z obou konfliktů nelze mluvit o zahraniční agresi. V září na summitu NATO nicméně prohlásil, že není pochyb o tom, že Ukrajina čelí ruské agresi. Ta má podle něj vícero podob, mimo jiné dodávky zbraní a dobrovolníků.

V souvislosti s ruským postupem připomněl pojem „hybridní válka“ a poznamenal, že Ukrajina nečelí přímému vpádu invazní armády a že bude žádat jasné důkazy o ruské vojenské přítomnosti na východě Ukrajiny. Zeman na vrcholné schůzce NATO rovněž řekl, že souhlasí se všemi odstrašujícími opatřeními a že důvodem k přitvrzení evropských hospodářských sankcí vůči Rusku by bylo porušení nynějšího příměří či přímá ruská invaze. Sankce však už také několikrát kritizoval jako zbytečné a neúčinné.

Vývoj událostí na východě Ukrajiny:
Boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty vypukly na východě Ukrajiny 6. dubna. Od počátku konfliktu zahynulo přes 2200 lidí, z toho více než polovina byli civilisté. Podle OSN žije v oblastech zmítaných boji 3,9 milionu lidí, z domovů boje vyhnaly na 156 tisíc lidí a dalších přes 188 tisíc lidí uteklo do Ruska.
6. dubna - Na východě Ukrajiny vypukly boje mezi proruskými radikály a oficiálními ukrajinskými silami.
7. dubna - Proruští separatisté v Doněcku vyhlásili Doněckou lidovou republiku. Charkovskou lidovou republiku vyhlásila i skupina proruských aktivistů v Charkově.
28. dubna - Radikálové vyhlásili Luhanskou lidovou republiku.
11. května - V referendech v Luhanské a Doněcké oblasti se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost. Kyjev i Západ referenda neuznaly.
12. května - Proruští radikálové vyhlásili na základě referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti.
25. května - Prezidentské volby vyhrál podnikatel Petro Porošenko, který získal 54,7 procenta hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole. Úřadu se ujal 7. června.
23. června - V Doněcku se konalo první přímé jednání mezi vzbouřenci a zástupci vlády. Jednání vyústilo v příměří, které ale bylo porušováno.
24. června - Putin navrhl horní komoře parlamentu zrušit právo, jež mu na jaře udělila k nasazení armády na Ukrajině k ochraně ruských krajanů. Parlament tak učinil 25. června.
27. června - Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou.
30. června - Na Ukrajině ve 21:00 SELČ skončilo příměří.
1. července - Ukrajinské jednotky obnovily operace.
5. července - Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, který byl jednou z hlavních bašt povstalců a symbolem jejich boje.
6. července - Ukrajinská armáda převzala kontrolu nad Kramatorskem a Mykolajivkou. Povstalci oznámili, že se stahují do města Doněck.
13. července - V ruském městě Doněck, které leží v Rostovské oblasti, zabil granát vypálený z Ukrajiny jednoho muže a zranil dvě ženy. Moskva pohrozila Kyjevu „nezvratnými následky“.
16. července - EU a USA uvalily na Rusko hospodářské sankce.
17. července - Na východě Ukrajiny se v oblasti kontrolované separatisty zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil, většina obětí byli Nizozemci; byl zřejmě sestřelen, z čehož se vzájemně obviňují obě strany.
29. července - Prezident USA Barack Obama oznámil rozšíření sankcí proti Rusku, jež se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank.
30. července - EU rozšířila sankce o tři ruské firmy a osm osob.
31. července - Nizozemští a australští experti a pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) poprvé dorazili na místo pádu malajsijského letadla.
- EU zveřejnila další protiruské sankce, jež dopadly na pět ruských bank, obchod se zbraněmi či dodávky technologií pro ropný průmysl.
7. srpna - Ruská vláda vyhlásila roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí.
- Ukrajinská armáda zaútočila na centrum Doněcka.
15. srpna - Rusko a Ukrajina se dohodly o přepravě ruského humanitárního nákladu na východ Ukrajiny.
18. srpna - Desítky obětí si podle ukrajinské armády vyžádal incident na východě Ukrajiny, při němž prý proruští povstalci ostřelovali konvoj s uprchlíky. Rebelové odpovědnost odmítli.
22. srpna - Na Ukrajinu vjel ruský humanitární konvoj a dorazil Luhanska; stalo se tak bez svolení ukrajinských úřadů a bez dohodnutého doprovodu Červeného kříže. Kyjev poté obvinil Moskvu z porušení mezinárodního práva; ta to odmítla s tím, že už jen nehodlala tolerovat ukrajinské zdržování vjezdu konvoje.
25. srpna - Protiofenziva povstalců na jihovýchodě země. Ukrajinská armáda zastavila u Novoazovska (100 km jižně od Doněcku) kolonou obrněnců, která údajně přijela na Ukrajinu z Ruska.
26. srpna - Jednání Putina a Porošenka v Minsku za přítomnosti EU.
27. srpna - Boje u Novoazovska, kde se prý rebelové a ruští vojáci pokoušeli vytvořit novou frontu.
28. srpna - Kyjev potvrdil pád města Novoazovsk i dalších obcí na jihovýchodě Ukrajiny, které prý dobyly kolony ruských vojáků. Porošenko kvůli “vpádu ruských vojsk na Ukrajinu“ zrušil návštěvu Turecka.
5. září - Pár hodin před plánovaným začátkem příměří na Ukrajině zní na východním a severním předměstí přístavu Mariupol znovu dělostřelecká palba.
12. září - EU a USA zavedly nové sankce namířené proti Rusku za jeho podporu ukrajinských separatistů.
19. září - Zástupci Kyjeva a separatistů se v Minsku dohodli na vzniku 30kilometrové nárazníkové zóny mezi oběma stranami na východě Ukrajiny, z níž mají být staženy všechny těžké zbraně.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!