Země eurozóny jsou ochotny obnovit jednání s Řeckem

Země eurozóny jsou ochotny obnovit jednání s Řeckem
29. června 2015 • 12:44
Jednání s Řeckem o jeho záchraně před bankrotem a odchodem z eurozóny lze kdykoli obnovit. Řekli to vládní činitelé Francie a Španělska. Nová jednání s Aténami nevyloučila ani německá kancléřka Angela Merkelová. Z Británie a z Evropské centrální banky (ECB) ale zazněl názor, že pokud by Řekové v plánovaném nedělním referendu o podmínkách záchranného programu řekli 'ne', byl by to pro zemi velký problém.

Řecký premiér Alexis Tsipras o víkendu oznámil, že končí jednání s věřiteli a že země uspořádá 5. července referendum, v němž budou občané hlasovat o přijetí věřitelských návrhů. Řecká vláda v neděli rozhodla, že banky zůstanou až do 6. července uzavřené a minimálně do příštího pondělka se neotevře ani aténská burza.

Francouzský ministr financí Michel Sapin před mimořádným dopoledním zasedáním vlády prohlásil, že Paříž je ochotna zprostředkovat další jednání mezi Řeckem a jeho partnery. „Můžeme obnovit diskuse o podpoře Řecka v kterékoli chvíli,“ řekl ministr podle agentury Reuters.

Další splátky dluhu už Řecko neuhradí, insolvence se blíží

Kvůli Řecku není nutné bít na poplach

Kancléřka Merkelová je ochotna k dalším jednáním s řeckým premiérem, pokud si to bude přát, uvedl mluvčí německé vlády. Dodal, že kvůli Řecku není nutné bít na poplach, protože tato země tvoří jen malou část ekonomiky eurozóny. Merkelová předtím na schůzce vedení své konzervativní strany CDU řekla, že krok ze slepé uličky v jednání nyní musí udělat Řecko.

Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos uvedl, že na dosažení dohody je stále čas, protože nynější záchranný program eurozóny pro Řecko vyprší až s úterní půlnocí. Španělská ekonomka je ale podle něj nyní mnohem lépe připravena vyrovnat se s možností tržní nákazy pocházející z Řecka než v předešlých letech, kdy Madridu kvůli vysokým bankovním ztrátám hrozilo, že bude muset rovněž požádat eurozónu o finanční pomoc.

Dnes se jednat nebude

Evropská komise ústy své mluvčí sdělila, že dnes žádné nové návrhy pro řešení řecké krize nepředloží. Popřela tím sdělení komisaře pro měnu a ekonomiku Pierra Moscoviciho, podle něhož předseda komise Jean-Claude Juncker předloží kolem poledne návrhy dalších kroků.

Francouzský prezident François Hollande po zasedání vlády prohlásil, že by byl rád, kdyby se jednání s Řeckem obnovila, protože k jejich završení chybělo velmi málo. Řekl, že by chtěl, aby Řecko zůstalo v eurozóně, kdyby se ale jeho občané v referendu vyslovili jinak, Francie se „nemá čeho bát“ a je stejně jako celá eurozóna připravena na jakýkoli negativní dopad řeckého bankrotu. Hollande také řekl, že rozhodnutí Atén odmítnout dohodu s věřiteli „odsuzuje“.

Ministři financí eurozóny o víkendu v reakci na odchod Řecka z jednání odmítli prodloužit zemi záchranný program, který končí 30. června. Bez peněz z tohoto programu nebudou moci Řekové splácet dluhy, včetně sumy zhruba 1,6 miliardy eur (43,6 miliardy korun), kterou musí do úterý uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).

Podle britského premiéra Davida Camerona by bylo pro Řecko velmi obtížné zůstat v eurozóně, kdyby se jeho občané v referendu vyslovili proti dohodě s věřiteli. Rakouský guvernér Evropské centrální banky Ewald Nowotny uvedl, že v případě odmítnutí dohody v lidovém hlasování by byly „možnosti konstruktivního řešení velmi omezené“.

Zoufalí Řekové hledají funkční bankomaty
Mnozí Řekové strávili víkend čím dál tím zoufalejším hledáním funkčních bankomatů, aby si vybrali co nejvíc peněz v době nejistoty a strachu z budoucnosti. „Netuším, co se stane. Je to šílené,“ řekla AFP Atéňanka Vula.

V centru Atén v neděli nejméně deset bankomatů nemělo žádné peníze, a Řekové, stejně jako zahraniční turisté, propátrávali ulice, aby našli automat, který jim ještě vydá hotovost.

„Vyzkoušela jsem spoustu bankomatů - pět, šest, osm, deset - nevím přesně kolik,“ dodala Vula poté, co se jí nepodařilo vyždímat peníze z dalšího bankomatu. „Jsem nervózní, smutná a naštvaná na vládu. Nenávidím je! Zatáhli Řecko do hodně nebezpečného dobrodružství.“

U jednoho z aténských bankomatů se vytvořila fronta víc než stovky lidí, která se klikatila po ulici. „Máme strach, co bude, když banky neotevřou. Potřebujeme peníze na nájem a denní výdaje,“ uvedla jedna z žen čekajících ve frontě. „Z téhle situace máme velké obavy. Musíme se o sebe postarat. Už poslední měsíce byly hodně divné, ale nic podobného, jako se děje teď, se ještě nestalo,“ dodala.

Podle řeckého anonymního bankovního zdroje má v současnosti jen 40 procent bankomatů v zemi ještě bankovky - čistě proto, že v nich banky nestačí dostatečně rychle doplňovat peníze.

Zdeněk Pečený: Kdyby Řecko nikdy nepřijalo euro

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!