Zemřel bývalý izraelský prezident Šimon Peres, byl posledním z generace zakladatelů Izraele

28. září 2016 • 09:10

Ve věku 93 let zemřel bývalý izraelský prezident Šimon Peres. Peres prodělal před dvěma týdny mrtvici a od té doby byl v kritickém stavu. V úterý se jeho stav prudce zhoršil, lékaři zjistili, že utrpěl nevratné poškození mozku.

Izraelský rozhlas uvedl, že Peres zemřel ve 3:40 místního času (2:40 SELČ) v Tel Avivu. V průběhu rána vystoupí jeho příbuzní na tiskové konferenci.

 Vzhledem k vysokému věku měl Peres již zdravotní problémy. Na začátku roku byl po slabším infarktu hospitalizován. Asi týden před mozkovou příhodou lékaři Peresovi úspěšně voperovali kardiostimulátor. Kromě jiného byl Peres dvakrát premiérem, v letech 2007 až 2014 pak hlavou státu.

V roce 1994 spolu s tehdejším izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a palestinským předákem Jásirem Arafatem získal Nobelovu cenu za mír za historickou mírovou dohodu s Palestinci.

 Devátý prezident židovského státu, mnohonásobný ministr i premiér Šimon Peres patřil ke generaci zakladatelů židovského státu z roku 1948. Politik, který dnes zemřel ve věku 93 let, přivedl Izrael do jaderného klubu, na druhou stranu ale obdržel Nobelovu cenu za mír. Byl uznáván za politickou obratnost a umírněné postoje, někdy jej ale kritici nazývali nazýván pletichářem a intrikánem. Peres byl často za svou víru v mírový proces s Palestinci považován za naivku.

Nemůžete Palestinu okupovat věčně, řekl Obama Izraeli v poslední řeči v OSN

Hubený muž se sametovýma očima, jenž obdržel v roce 1994 Nobelovu cenu za mír za historickou mírovou dohodou s Palestinci, zažil v politice mnohá vítězství, ale i četné pády. Vždy doufal, že zažije mír mezi Izraelem a jeho sousedy; jak se ale ukázalo, toto přání se mu nesplnilo. "Pro mne je důležitá budoucnost, o minulost se nestarám. Jsem si téměř jist, že již za svého života zažiji mír na Blízkém východě. I kdybych si jej měl o rok či dva prodloužit," řekl před několika lety Peres.

Vysokou politiku opustil Šimon Peres v létě před dvěma roky, kdy mu vypršel prezidentský mandát. Ve funkci hlavy státu, které se ujal v červenci 2007, přitom Peres podle izraelského historika Toma Segeva zažil zázračnou proměnu. "Většinu svého politického života patřil Peres k neméně milovaným politikům v Izraeli. Byl synonymem špinavé, zákulisní a intrikánské politiky. Od zvolení prezidentem jej ale většina lidí začala milovat. Je to skoro jako pohádka," řekl Segev.

Do politiky zasvětil Šimona Perese již koncem 40. let pozdější první izraelský premiér David ben Gurion a vydržel v ní dlouhých 65 let. Nezlomilo ho pět volebních porážek, které během své kariéry utržil jako šéf Strany práce, ani prohra ve volbě prezidenta v červenci 2000. V listopadu 2005 opustil po 37 letech Stranu práce, kterou mnoho let vedl, a vstoupil do centristické strany Vpřed. O necelé dva roky později vystřídal v prezidentské funkci Mošeho Kacava, obviněného za sexuální delikty.

USA podepsaly dohodu o rekordní vojenské pomoci Izraeli

Zejména pravicí byl přitom Šimon Peres mnohokrát okřikován za příliš snílkovské a někdy i propalestinské postoje. Rozhodný zastánce míru v oblasti kdysi jednání s Palestinci přirovnal k jabloni, na jejíž plody je třeba čekat: "Sázíme jabloň, nikoli rajčata". Přesto i on prodělal v tomto směru vývoj. Ještě v polovině 90. let byl spíš pro vznik jordánsko-palestinské federace, až v červnu 1999 se poprvé vyslovil pro nezávislý palestinský stát.

Expremiér Jicchak Rabin jej jednou - i přes dlouholeté vzájemné přátelství - označil za "notorického pleticháře". Peresův politický guru ben Gurion o něm ve svých pamětech dokonce napsal, že je "zlomyslný, nebezpečný a nesmí dostat žádnou funkci". První vládní funkci přesto získal Peres už ve svých 29 letech, kdy se stal na ředitelem na ministerstvu obrany. Přičinil se tam o modernizaci armády a inicioval vybudování izraelského leteckého průmyslu či vývoj jaderného programu v Dimoně.

Koncem 60. let se stal ministrem pro přistěhovalectví a poté vystřídal řadu vládních křesel. Byl mimo jiné dvakrát předsedou vlády (1984 až 1986, 1995 až 1996), třikrát ministrem zahraničí (1986 až 1988, 1992 až 1995 a 2001 až 2002) a dvakrát ministrem obrany (1974 až 1977, 1995 až 1996).

Írán chce kvůli vojenské dohodě USA a Izraele posílit armádu

Členem parlamentu byl s krátkou přestávkou v roce 2006 od roku 1959 až do svého zvolení prezidentem v roce 2007. O druhý mandát se již neucházel a po odchodu z prezidentského úřadu se Peres stáhl do ústraní.

Do Palestiny se Peres, který pocházel z běloruského Voložinu (nyní Višněv; narozen 2. srpna 1923), přestěhoval s rodiči jako jedenáctiletý a již jako student se stal členem polovojenské organizace Hagana, která usilovala o ustavení židovského státu. Během druhé světové války spolu zakládal galilejský kibuc Alumov a působil v mládežnické sekci v odborové ústředně Histadrut. Poté vstoupil do politiky - za první arabsko-izraelské války v letech 1948-1949 odpovídal za nákupy pro armádu.

Peres též několikrát navštívil ČR, poprvé byl ještě v bývalém Československu jako vicepremiér a ministr financí v lednu 1990, naposledy do ČR zavítal jako prezident v březnu 2009.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!