Zemřel prezident Uzbekistánu, země se připravuje na předání moci

Zemřel prezident Uzbekistánu, země se připravuje na předání moci
2. září 2016 • 12:57
Uzbecký prezident Islam Karimov, který zemi vládl od roku 1989, zemřel. Ve společném prohlášení to oznámila uzbecká vláda a parlament. Pohřeb se uskuteční v sobotu v Samarkandu a organizací obřadu byl pověřen premiér Šavkat Mirzijajev, o němž se spekuluje jako o možném Karimovově nástupci. V zemi byl vyhlášen třídenní smutek. Funkce úřadující hlavy státu nyní připadla předsedovi Senátu, kterým je Nigmatilla Juldašev.

Agentura Interfax dnes nejprve po několika minutách stornovala svou zprávu o oficiálním oznámení Karimovovy smrti a sdělení označila za „technickou chybu“. Později ale obsáhle citovala z úředního komuniké, vydaného jménem vlády a parlamentu, podle něhož „po těžké nemoci 2. září zesnul přední státní a politický činitel, prezident Uzbekistánu Islam Karimov“.

Ruský prezident Vladimir Putin krátce poté Taškentu kondoloval. Soustrast Uzbekistánu vyjádřili někteří státníci ještě před potvrzením Karimovova skonu. Turecký premiér během dnešního jednání své vlády vyjádřil soustrast s úmrtím vůdce spřátelené země. „Uzbecký prezident Islam Karimov odešel. Kéž ho provází boží milost a požehnání, Turecko sdílí bolest a žal uzbeckého lidu,“ řekl Binali Yildirim podle televizních záběrů ze schůze kabinetu.

Podobně gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili již během dne na své internetové stránce vyjádřil „hlubokou lítost“ nad úmrtím prezidenta, který „provedl svou zemi nejtěžším obdobím v dějinách a za jehož vedení Uzbekistán dosáhl významného rozvoje a blahobytu“.

Karimov minulý víkend utrpěl mozkovou mrtvici a média od pondělka spekulovala, že je po smrti, úřady však mlčely. Dnes vláda nejprve připustila, že prezident je v kritickém stavu, a až poté jeho skon potvrdila.

Politologie není věda, prohlásil uzbecký režim a zakázal ji

Karimovova pohřbu se podle informací AP, získaných ještě před oficiálním oznámení úmrtí, zúčastní afghánský prezident Ašraf Ghaní a kyrgyzský premiér Sooronbaj Žeenbekov. Podle středoasijské regionální tiskové agentury Fergana se dostaví také tádžický prezident Imomali Rachmon a kvůli účasti na pohřbu přeruší návštěvu Číny kazašský prezident Nursultan Nazarbajev. Ruskou delegaci podle agentury RIA Novosti povede premiér Dmitrij Medveděv.

Karimov vládl Uzbekistánu tvrdou rukou od roku 1989, nejprve jako komunistický vůdce a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jako prezident. Prezentoval se jako ochránce stability v zemi, sousedící s neklidným Afghánistánem. Kritici ho ale obviňovali, že hrozbu islamistů využívá jako záminku k potlačení jakéhokoli disentu. Hlásil se k odkazu krutého dobyvatele Tamerlána.

Reuters poznamenal, že Karimovovi odpůrci v něm viděli surového diktátora držícího se u moci i mučením svým odpůrců. Na nabádání Západu k respektování lidských práv reagoval dotčeným odmítáním toho, aby se někdo „vměšoval do vnitřních záležitostí Uzbekistánu“.

Autokratický Karimov stál v čele Uzbekistánu od roku 1989
Vizitka uzbeckého prezidenta Islama Karimova (78), který zemřel:

- Islam Karimov byl hlavou Uzbekistánu, nejlidnatější středoasijské postsovětské republiky, od roku 1989. Tehdy se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Uzbekistánu a v roce 1990 byl Nejvyšším sovětem země zvolen do funkce prezidenta. V prosinci 1991 zvítězil v prvních přímých prezidentských volbách.

- Referendum v roce 1995 rozhodlo o prodloužení jinak pětiletého mandátu až do roku 2000, kdy se konaly druhé prezidentské volby, které Karimov opět jasně vyhrál. Stejně tak byl zvolen v roce 2007 a naposledy loni. Vždy získal přes 90 procent hlasů a volby byly pokaždé terčem kritiky mezinárodních organizací včetně OBSE. Při posledních volbách tři formální protikandidáty do voleb vyslaly vládou zřízené politické strany, které během kampaně podporovaly kandidaturu Karimova.

- Nevládními organizacemi býval Karimov označován za jednoho z nejtvrdších a současně nejdéle vládnoucích současných světových diktátorů a za představitele represivního režimu, který utlačuje, zavírá či vyhání ze země své občany, které považuje za politické oponenty. Podle ochránců lidských práv jsou také umlčována nezávislá média a soudnictví je zcela podřízeno vládnoucímu klanu. Západ uzbecký režim v roce 2005 kritizoval za krvavé potlačení protestních pochodů ve městě Andižanu, kde přišly o život stovky lidí. Karimov vždy obhajoval své tažení proti opozici obavami z šířícího se islámského extremismu a terorismu.

- Na druhou stranu Západ Uzbekistán vždy oceňoval za to, že plní funkci bariéry bránící průniku islamistů z Afghánistánu. Po útocích na Spojené státy z 11. září 2001 se Uzbekistán zařadil do světové protiteroristické koalice a USA měly na jeho území vojenskou základnu. Na území Uzbekistánu působilo několik radikálních skupin, například na Taliban napojené Islámské hnutí Uzbekistánu (IDU), a v roce 1999 Karimov přežil údajný pokus o atentát. Po povstání v Andižanu Uzbekistán v reakci na kritiku uzavřel americkou základnu Chanabad u města Karši, ale poté se vzájemné vztahy začaly znovu oteplovat.

- Islam Abduganijevič Karimov se narodil 30. ledna 1938 ve starobylém Samarkandu, ležícím na proslulé Hedvábné stezce. Jeho matka byla tádžické národnosti, původ jeho biologického otce je nejasný. Po studiích na Středoasijském polytechnickém institutu a na Taškentském národohospodářském institutu se z inženýra-konstruktéra a ekonoma rychle vypracoval až k významnému postavení ve vládních úřadech sovětského Uzbekistánu a dotáhl to až na šéfa místních komunistů. Do Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) vstoupil v roce 1964.

- Byl dvakrát ženatý, se svou druhou ženou akademičkou Taťjanou měl dvě dcery. Starší dcera Gulnara podle médií před časem upadla v nemilost a už dlouho se neobjevila na veřejnosti. Některá média v roce 2014 tvrdila, že je v domácím vězení. Mladší dcera Lola je uzbeckou velvyslankyní při Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) a žije v Paříži.

- V roce 2014 měl Karimov navštívit Českou republiku, proti se však postavili zástupci nevládních organizací a ze setkání s ním se nakonec omluvili premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministři i vedení hlavního města. Uzbekistán poté Hrad požádal o odložení návštěvy.

- Převážně muslimský Uzbekistán, jehož chloubou jsou historická centra Hedvábné stezky Samarkand a Buchara, je nejlidnatější zemí z bývalých středoasijských republik Sovětského svazu. Má přes 31 milionů obyvatel, země je téměř šestkrát větší než Česká republika. Zhruba 70 procent země pokrývá poušť, zbytek savany a bavlníkové farmy. Uzbekistán je jedním z největších vývozců bavlny na světě a je bohatý i na energetické suroviny a drahé kovy. Vedle většinových Uzbeků (přes 80 procent) tam žije na 60 etnických skupin, z nichž nejpočetnější jsou Rusové a Tádžikové. V náboženství převažuje sunnitský islám. Uzbekistán leží mezi řekami Amudarja a Syrdarja a kromě Afghánistánu, Turkmenistánu a Tádžikistánu hraničí ještě s Kazachstánem a Kyrgyzstánem.
Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!