Afghánci vrácení z Evropy se opět připravují na cestu

Afghánci vrácení z Evropy se opět připravují na cestu
2. prosince 2015 • 16:41
Osmadvacetiletý Hamíd Rustámí pocházející ze západoafghánské provincie Vardak byl loni vyhoštěn z Dánska po několika letech, kdy se pokoušel usadit v Evropě. Bez práce a odříznutý od své rodiny nyní tráví čas v chladném Kábulu a přemýšlí, jak se vrátit zpátky, píše agentura Reuters.

Rustámí říká, že nemá příliš na výběr. Nechce se vrátit do okresu v provincii Vardak, kde bojovníci islamistického hnutí Taliban nedávno zabili desítku příslušníků menšinového etnika Hazárů, k němuž sám také patří.

„Pokud seženu dost peněz, zkusím to znovu,“ říká Rustámí o cestě do Evropy. „Tady lze jen těžko přežít. Situace v Kábulu je špatná. Není tu bezpečno ani se tu nedá sehnat práce. Když člověk vyjde z domu, neví, co se mu může stát,“ vysvětluje.

Zůstat nechtějí

Rustámího dilema ukazuje problém evropských zemí, které varovaly, že vzhledem k obrovskému přílivu migrantů v letošním roce a rostoucím obavám evropské veřejnosti budou neúspěšné žadatele o azyl nekompromisně vracet do jejich domovských zemí.

„Pravdou je, že většina Afghánců, kteří jsou donuceni k návratu, se pokusí odcestovat do Evropy znovu, nehledě na záměry evropských politiků,“ říká Ceri Oeppenová z britské Sussexské univerzity, která se zabývá problematikou afghánských uprchlíků.

Desetitisíce na cestě

Přesné statistiky týkající se Afghánců, kteří přišli do Evropy, je těžké dohledat. Od začátku tohoto roku ale téměř 150 tisíc Afghánců dorazilo do Řecka, které je obvyklým vstupním bodem pro běžence mířící do Evropy. Po Syřanech tak Afghánci představují mezi uprchlíky druhou nejpočetnější národnost, uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Navzdory pomoci ve výši několika miliard dolarů, která byla Afghánistánu za posledních 14 let poskytnuta, požádalo za první pololetí letošního roku v Evropské unii o azyl asi 40 tisíc Afghánců.

„O odchodu z Afghánistánu neuvažují pouze ti nejbohatší obyvatelé a potom ti, co jsou zcela bez prostředků,“ prohlašuje Liza Schusterová, specialistka na migraci na londýnské Městské univerzitě, která uplynulé tři roky strávila stáží na kábulské univerzitě. „K cestě do Evropy je částečně vedou nerealistické představy o životě na evropském kontinentu, ale do velké míry je k odchodu ženou složité životní podmínky v Afghánistánu,“ dodává.

Nepřipravený Afghánistán

Afghánský ministr zahraničí Salahuddín Rabbání a ministr pro uprchlíky Saíd Husajn Balchi se v listopadu sešli s velvyslanci EU s prosbou o velkorysý postoj k žadatelům o azyl vzhledem k nestabilní bezpečnostní situaci v Afghánistánu a blížící se zimě.

Za touto žádostí je tvrdá realita, uvedl Abdul Ghafúr, bývalý běženec, který v afghánské metropoli Kábulu provozuje informační službu pro Afghánce, kteří uvažují o odchodu ze země, a pro navrátilce, kteří se snaží zvyknout si znovu na život ve vlasti.

„Afghánistán jednoduše není připraven přijmout všechny navrátilce zpátky. Nejde jen o základní bezpečnostní opatření, ale také o práci a vyhlídky do budoucna,“ říká Ghafúr.

Málo práce

Afghánské hospodářství negativně poznamenalo snížení finanční pomoci v poslední době a volných pracovních míst je málo. S ukončením bojové mise NATO v zemi ke konci loňského roku se také zhoršila bezpečnostní situace. Islamističtí povstalci rozšířili své působení v zemi natolik, že se jim dokonce podařilo v září nakrátko obsadit jedno z největších afghánských měst Kunduz.

V Kábulu jsou pumové útoky na denním pořádku a podle údajů OSN bylo od začátku roku do srpna zabito v Afghánistánu 1592 civilistů, dalších 3329 utrpělo zranění.

S tím, jak se stále větší území Afghánistánu dostává pod kontrolu Talibanu, navrátilci zůstávají v přelidněném Kábulu, daleko od rodinných svazků, které jsou k přežití v Afghánistánu nezbytně nutné.

Zneužitá pomoc

Evropské vlády vyvíjejí značné úsilí, aby vracejícím se migrantům pomohly znovu se usadit: poskytují jim podporu na cestu zpět do vlasti, hotovostní bonusy a možnosti přeškolení. Mnozí pozorovatelé přitom upozorňují, že tato pomoc může být použita na nový pokus vydat se do Evropy. Taková cesta vyjde prý Afghánce na 7000 až 8000 dolarů (179 tisíc až 204 tisíc korun).

Masúd Ahmádí, který vede program opětovného usazování navrátilců řízený Mezinárodní organizací pro migraci, tvrdí, že využití finančních prostředků je přísně kontrolováno.

Ahmádí ale upozorňuje na přehnaná, nerealistická očekávání mnohých migrantů a vyzývá, aby bylo vyvinuto větší úsilí k přesvědčení těchto lidí, že je čekají lepší možnosti doma než v zahraničí. „Se 7000 až 8000 dolary už můžete v Afghánistánu velmi slušně podnikat,“ podotýká.

Rustámí nicméně říká, že lákavá představa života v Evropě je již u Afghánců příliš silně zakořeněná a většina jeho přátel už zemi opustila. „Když budu lidem vyprávět o své deportaci, nebudou mi věřit. Stejně jako když jim budu popisovat, jak špatné jsou ubytovací podmínky v Evropě,“ podotýká.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!