Američané našli v Afghánistánu ložiska surovin za bilion dolarů

15.6.2010 8:56 |

Sdílet

Surovinová ložiska v hodnotě přesahující devět set miliard dolarů skrývá podle expertů válkami zasažený Afghánistán. Vláda Spojených států, jejíž geologické průzkumy v minulých letech nerostné bohatství odkryly, je přesvědčena, že obrovské zdroje železa, mědi, kobaltu, zlata či lithia umožní zaostalou středoasijskou zemi přeměnit v přední centrum světové těžby.

Zásadní roli má v budoucnu sehrát hlavně posledně jmenovaný, alkalický kov, jehož odhadované afghánské zásoby jsou srovnatelné s největšími nalezišti v Bolívii, čítajícími 95 milionů tun. „Regiony oplývající minerály se stanou páteří nové ekonomiky Afghánistánu,“ cituje deník The New York Times poradce tamního ministerstva těžebního průmyslu Džalila Džumrianu.

Nerostné rezervy však mohou přinést zcela opačný účinek, než je zajištění míru a ekonomické prosperity. Vzhledem k značné roztroušenosti ložisek se řada z nich nachází v jižních a východních provinciích, jež kontroluje hnutí Tálibán a jiná kmenová uskupení. Ozbrojenci navíc mohou ve snaze převzít moc nad celou zemí, zostřit boje proti mezinárodní vojenské misi ISAF a vládním jednotkám. Afghánistán sice disponuje právními normami ošetřujícími těžbu, ale ty byly v praxi užity minimálně. „Zákony se zatím pořádně neodzkoušely. Nikdo netuší, jestli by v případě konfliktu mezi centrální vládou a provinciemi vůbec obstály,“ domnívá se armádní důstojník a šéf průzkumného týmu Pentagonu Paul Brinkley.

Ačkoli válka v Afghánistánu doposud oficiálně stála USA 300 až 700 miliard dolarů (v závislosti na zahrnutých nákladových položkách), nemusí se americkým společnostem podařit „státní investici“ přetavit v těžební práva. Rostoucí zájem ve středoasijském státu projevuje hlavně Čína. Například její státní podnik Metallurgical obdržel v roce 2007 licenci na rozvoj měděného dolu v provincii Lógar, kde se nachází až 11 milionů tun kovu. Obavy Washingtonu vzbuzuje i korupční odolnost kabinetu Hamída Karzáího. Kvůli podezření z přijetí úplatku 30 milionů dolarů musel loni v prosinci odstoupit z postu báňského ministra Muhammed Ibráhím Adel.

Možná hodnota objevených surovin výrazně převyšuje velikost afghánské ekonomiky, která dlouhodobě stojí na produkci opia, pašování drog a zahraniční finanční pomoci. Ačkoli se reálný hrubý produkt islámské republiky za posledních osm let více než zdvojnásobil, zůstal podle Mezinárodního měnového fondu loni pod úrovní 14,5 miliardy dolarů, tedy jedné tisíciny hospodářského výkonu USA.