Arizona vytáhla kladivo na imigranty

Ne tak ovšem již federální instituce ve Washingtonu, kterým se nelíbí, že Arizona tvoří vlastní imigrační politiku.

Federální soud ve Phoenixu proto včera na poslední chvíli zablokoval nejspornější části přistěhovaleckého zákona, jako například povinnost policie zjišťovat status zadržené osoby. Soudním příkazem tak vyhověl žádosti Bílého domu. Zatím není přesně patrné, kterých částí zákona se soudní příkaz týká, zcela jistě lze však očekávat další boj o jeho osud.

Nový zákon pokládá nelegální pobyt na území Arizony za trestný čin a policistům nařizoval zkontrolovat každého, kdo vzbudí podezření, že je v USA nelegálně. Strážníci nicméně mohou podezřelé legitimovat jen v rámci plnění jiných nařízení, například při silniční kontrole.

Proti zákonu, který vyvolal i oficiální protesty vlád Mexika, Argentiny a Ekvádoru, se staví liberálové a aktivisté chystají protestní akce. Arizonští zákonodárci podle svých slov ovšem zasáhli jen tam, kde federální vláda zaspala. Přes 600 kilometrů dlouhá mexickoarizonská hranice je hlavní vstupní branou ilegálních migrantů do USA a policii přináší problémy s gangy pašeráků drog a únosy. Ve státě podle odhadů pobývá 460 tisíc uprchlíků, celkem jich pak v USA žije asi jedenáct milionů.

Americké státy mají vlastní soudní systém a zákoníky, federální soud nicméně už minulý týden prohlásil, že Arizona v tomto případě překročila meze, protože imigrační politika je federální pravomocí. Arizonská guvernérka Jan Brewerová označila napadení zákona u soudu za pokus vlády „zabránit našemu státu, aby chránil své občany“.

„Arizoně se podařilo přitáhnout k problematice imigrace velkou pozornost, a nutí tak federální vládu k reformě stávajícího nevyhovujícího systému,“ analyzuje situaci Kryštof Kozák z Katedry amerických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Pro Arizonu navíc vyvstává další problém – i když zadrží více ilegálních uprchlíků, pouze federální orgány mohou rozhodnout o jejich deportaci.

Z migrantů mají prospěch ekonomiky Mexika i USA

Proud ilegálních pracovníků především z Mexika do USA neustává proto, že se nikterak nezmenšuje poptávka po jejich službách. Za práci, nad kterou by rodilí Američané ohrnuli nos, dostanou zpravidla zaplaceno víc než v domovské zemi, což je dostatečná motivace. Ani bývalý mexický prezident Vicente Fox se netajil tím, že peníze zasílané ilegály z USA domů rodinám „jsou naším hlavním zdrojem zahraničních příjmů, větším než ropa, turismus a investice,“ jak řekl v roce 2003. Částka podle něj dosahovala 12 miliard dolarů.

Představa, že ilegální přistěhovalci pracují jen na stavbách a v zemědělství, by byla mylná. Tisíce z nich zaměstnávají i nejznámější americké značky. Federální orgány nad touto praxí spíše přivírají oči, i když výjimky existují. Řetězec hypermarketů Wal-Mart zaplatil v roce 2005 jedenáct milionů dolarů na mimosoudním vyrovnání, když se ukázalo, že zaměstnával čtyři stovky ilegálů na místech uklízečů.

„Práce imigrantů je zejména v Kalifornii, Arizoně nebo Novém Mexiku klíčová a přináší zisky spoustě firem. Pokud by odešlo všech cirka 12 milionů ilegálních imigrantů, znamenalo by to zejména pro tyto státy ekonomickou pohromu,“ vysvětluje Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Jedenatřicet amerických měst, včetně metropolí jako New York City nebo Los Angeles, dokonce rovnou vyhlásilo, že hospodářský přínos ilegálních pracovníků převažuje a uplatňuje politiku, která zakazuje policistům zjišťovat imigrační status zadržených cizinců.

zvětšit Procentní podíl hispánské populace podle okresů Autor: e15, Zdroj: US Census Bureau, údaje za rok 2006 zavřít