Británii zbývá den do historického referenda, výsledek se nedá odhadovat

Necelý den zbývá do zahájení referenda o členství Británie v Evropské unii, které bude pro Brity nejvýznamnějším hlasováním za poslední generace. Bude mít dopad na budoucnost Británie i na Evropskou unii, pro kterou může mít takzvaný brexit zatím těžko odhadnutelné důsledky.

Nigel Farage
22.6.2016 13:47   |  

Průzkumy v posledních týdnech zaznamenaly několik výkyvů na obě strany, ale nyní ukazují zcela vyrovnanou situaci, snad jen s velice těsným náskokem pro Remain, tedy pro stoupence setrvání v unii.

Na kampaň vrhla stín vražda labouristické poslankyně Jo Coxové minulý týden, která otřásla Británií. Není jasné, zda smrt stoupenkyně Remain bude mít vliv na výsledek referenda. Obě strany přerušily na tři dny poměrně útočnou kampaň a zavázaly se ji vést ve střízlivějším tónu.

Anketa

Jak byste v britském referendu hlasovali?

Zůstat členem Evropské unie. Vystoupit z Evropské unie.

V anketě hlasovalo 1378 čtenářů.

další ankety

Do značné míry to dodržely a kampaň Leave usilující o vystoupení země z unie se také distancovala od plakátu Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) zobrazující uprchlíky z Blízkého východu, který byl podle řady komentářů xenofobní.

Vrcholem dosavadních debat byla středeční diskuse v aréně ve Wembley před tisícovkami diváků. Obdobné politické debaty bývají v Británii vždy poměrně živé, ale zřídkakdy se v nich účastníci obviňují ze lži. Tentokrát se však výrazy „lži“ a „lhář“ objevovaly během celého večera a padaly především na hlavu stoupenců brexitu.

Johnson: Čtvrtek bude dnem nezávislosti

Z nich si nejlépe vedl bývalý londýnský starosta Boris Johnson známý svými rétorickými schopnostmi, který se dočkal ovací ve stoje, když na závěr řekl, že chce, aby se čtvrtek stal „dnem nezávislosti“. Důrazně ale vystupoval i jeho nástupce Sadiq Khan a šéfka skotských konzervativců Ruth Davidsonová, kteří hájili Remain a podle většiny komentářů se jim podařilo přinést do jejich kampaně energii a bojového ducha.

Zdůrazňovali, že v případě schválení brexitu není cesty zpět. Se stejným poselstvím přišel ve středu odpoledne i premiér David Cameron, který v neobvyklém a na poslední chvíli ohlášeném vystoupení promluvil před premiérským sídlem na Downing Street.


Přečtěte si: Sazby a swapy. Centrální banky chystají v případě brexitu intervence


Pro Remain se dnes, den před referendem, vyslovil levicový bulvár Daily Mirror. Je posledním z listů, které oznámily svou podporu, když o něco větší část deníků podpořila brexit.

Dnes je poslední den kampaně a obě strany se po celé zemi horečně snaží šířit svá poselství. Boris Johnson vystoupil v ranním televizním pořadu a pak se vydal na londýnský rybí trh Billingsgate. Cameron hovořil v hlavním ranním rozhlasovém pořadu stanice BBC Today.

Brexit

Nečeká se však, že by kampaně na poslední chvíli přišly s novými tématy. Kampani dosud dominovala ekonomika a imigrace. Remain zdůrazňuje očekávané negativní ekonomické dopady brexitu, zatímco Leave tvrdí, že druhá strana nemá recept na omezení přistěhovalectví, především z EU a především z postkomunistických zemí.

Řada Britů je pro brexit, protože jsou přesvědčeni, že jim lidé z východní Evropy berou práci, především tu hůř placenou, zatěžují veřejné služby a kvůli nim roste cena bydlení.

Odstoupení Camerona v případě brexitu

Pokud by ve čtvrtek zvítězil brexit, předpokládá se, že by poměrně rychle musel odstoupit premiér Cameron, který celé referendum kvůli sporům ve vlastní straně vyhlásil.

Cameron dnes v rozhlase řekl, že to nemá v úmyslu. Všeobecně se ale předpokládá, že by se dlouho neudržel, i když by asi neodstoupil hned, aby dál neoslabil trhy a kurz libry.


Čtěte také:

Británie žádá reformy i v případě, že v EU setrvá

Brusel znovu varuje, důsledky brexitu by prý byly zcela nepředvídatelné


Pokud by Británie v EU zůstala, ale s jen velmi těsným výsledkem, byla by jeho pozice také vratká. Za takových okolností ho budou euroskeptičtí toryové tlačit k dalším požadavkům na Brusel, řekl ČTK britský politolog Simon Hix. „Nebude to vyřešeno a to bude destabilizující pro Evropu i pro Británii“.

Referendum očekává se zatajeným dechem i „Brusel“, tedy ostatní členské země a unijní instituce. Unie prochází těžkým obdobím i bez brexitu a odchod Británie by mohl hrozit její postupnou dezintegrací. Ale ani pro Británii by nebyl brexit bez rizika, protože by mohlo opět usilovat o samostatnost Skotsko. Otázkou také je, zda by vznikla hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou a zda by to neohrozilo křehký klid v Ulsteru.

Česká spořitelna: Brexit by posunul konec intervencí na 2018
Případné vystoupení Británie z EU by podle analýzy České spořitelny posunulo opuštění režimu devizových intervencí zhruba o rok až do závěru roku 2018. Důvodem by byl tlak na nižší inflaci a snaha počkat na to, až se situace na trzích stabilizuje. Na počátku května bankovní rada ČNB konstatovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017.
„ČNB by nebyla podle nás ochotná kvůli výrazně nižší inflaci a vyšším rizikům k rychlému exitu a čekala by, až dojde k odeznění šoku a situace se více stabilizuje,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Brexit by se totiž podle Navrátila negativně promítl do cenového růstu a snížil by míru inflace. „A to jednak kvůli zhoršení ekonomické situace v zahraničí, odkud si již nyní dovážíme protiinflační tlaky, jednak nepřímo přes nižší růst mezd v české ekonomice,“ uvedl.

Rozhodne účast

Pro výsledek bude klíčová účast. Zatím se předpokládalo, že nízká účast bude výhodnější pro stoupence brexitu, kteří jsou odhodlanější jít volit, než například mladí lidé, kteří jsou sice pro EU, ale volit chodívají méně. Při loňských parlamentních volbách byla účast 66 procent, o pět let před tím 65 procent.

Ve čtvrtek bude více než 41 tisíc volebních místností otevřeno od 08:00 do 23:00 SELČ a vydat se do nich může 46,5 milionu voličů. Tentokrát nejsou připraveny průzkumy u volebních místností a bude se čekat na postupné vyhlašování výsledků z 382 volebních středisek.

První by se měly objevovat v pátek po 02:00 SELČ a jasno by mělo být o tři či čtyři hodiny později. Šéfka volební komise Jenny Watsonová dnes řekla, že výsledek by měl být vyhlášen „v pátek zhruba o snídani“.

Vlastní průzkumy si údajně objednaly některé hedgeové fondy, aby mohly sázet na pokles nebo vzestup libry. Spekuluje se proto, že by o výsledku mohl během noci napovědět pohyb kurzu libry.

Hlavní momenty ve vzájemných vztazích Británie a EU:
14. ledna 1963 - Paříž vetovala přihlášku Británie do Evropského společenství (ES; předchůdce EU). Kromě Francie byly v ES západní Německo, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko (jako zakládající členové od ledna 1958). Podruhé byla Paříž proti v listopadu 1967 a Británie vstoupila do ES až v roce 1973.
6. června 1975 - Setrvání Británie v ES podpořilo v referendu více než 67 procent voličů poté, co labouristický premiér Harold Wilson přislíbil vyjednat podmínky, které neohrozí národní suverenitu země.
30. listopadu 1979 - Prohlášením „chci své peníze zpátky“ na summitu v Dublinu začala britská premiérka Margaret Thatcherová boj za snížení příspěvků své země do společného rozpočtu. Slevu, jež trvá dodnes, získala Británie v červnu 1984.
1989 - Thatcherová odmítla podepsat Sociální chartu ES a označila ji za „návrat k marxismu“.
Listopad 1992 - Při schvalování maastrichtské smlouvy v parlamentu odpor euroskeptiků v Konzervativní straně pod vedením Johna Majora téměř zabránil ratifikaci smlouvy. Její přijetí stranu rozdělilo.
17. září 1992 - Britská libra a italská lira opustily Evropský měnový systém, v jehož rámci fungovala od roku 1979 evropská zúčtovací jednotka ECU (v lednu 1999 byla nahrazena eurem; lira se do systému v roce 1996 vrátila, libra už ne).
21. května 1996 - EU zakázala vývoz britského hovězího masa kvůli výskytu nemoci šílených krav (BSE). Premiér Major reagoval bojkotem schvalovacích procesů EU. Krizi po měsíci ukončil summit, Major dosáhl přijetí postupného odbourávání embarga na vývoz masa.
1997 - V nové éře vládnoucích labouristů premiér Tony Blair zajistil Británii právo rozhodovat o pracovní době bez přijetí celoevropských regulí. Ministr financí Gordon Brown oznámil, že Británie se nepřipojí k jednotné evropské měně, která byla zavedena 1. ledna 2002.
1. května 2004 - Do EU vstoupilo osm zemí ze střední a východní Evropy, jejichž obyvatelé si tak zajistili právo přístupu do Británie.
12. června 2008 - Irové v referendu odmítli lisabonskou smlouvu; schválili ji až v říjnu 2009 poté, co jim summit EU přiznal záruky (mimo jiné komisaře pro každou zemi EU). Británie si vyjednala výjimky mimo jiné v oblasti spravedlnosti a vnitra, smlouvu schválila v červnu 2008.
8. prosince 2011 - Premiér Cameron vetoval evropskou dohodu o rozpočtové kázni s odůvodněním, že by ohrozila přístup Británie na jednotný evropský trh; země se dostala do izolace. Ostatní lídři Británii obešli a uzavřeli mezivládní smlouvu mimo rámec EU.
23. ledna 2013 - Cameron slíbil vyhlásit referendum o setrvání země v EU po parlamentních volbách v roce 2015.
26. května 2014 - Ve volbách do Evropského parlamentu v Británii zvítězila protievropská a protiimigrační Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP).
10. listopadu 2015 - Cameron v požadavcích na reformu EU žádal omezení volného pohybu v unii a omezení sociálních dávek, které Británie poskytuje občanům EU. Evropská komise část premiérových požadavků označila za „vysoce problematické.“
19. února 2016 - Lídři EU se zavázali nově upravit postavení Británie v unii. Země se podle této dohody mimo jiné nestane součástí „evropského superstátu,“ pro migranty z EU budou platit nové tvrdší podmínky, Británie také nikdy nepřijme euro.
9. května 2016 - Cameron v kampani před referendem varoval před izolacionismem s tím, že případný brexit může ohrozit mír v Evropě. Varianta vystoupení z osmadvacítky podle Camerona představuje pro kontinent bezpečnostní riziko a Británie by si neměla namlouvat, že by ji jako nečlenskou zemi EU případné konflikty nezasáhly.

Čtěte také:

Česko by kvůli brexitu přišlo až o deset miliard ročně, tvrdí analýza

Vražda poslankyně poznamenala boj o brexit, agitace má být mírnější

Brexit podle ekonomů srazí český růst o dva procentní body

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Nákupy tureckých dluhopisů jsou spekulace, tvrdí agentura Moody's

Nákupy tureckých dluhopisů jsou spekulace, tvrdí agentura Moody's

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Turecka z investičního do spekulativního pásma. Tento krok může Turecku zvýšit… více

Mobilní web