Černobyl zakryla obří kopule, od radiace má chránit sto let

29. listopadu 2016 • 12:49

Nová kovová kopule dnes v odstavené jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu zakryla havarovaný čtvrtý reaktor. Mimořádné dílo stálo 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun) a má mít životnost sto let - po tuto dobu bude bránit úniku radioaktivity. Přesun obřího krytu nad havarovaný reaktor začal před dvěma týdny.

"Dnes jsme v Černobylu oslavili úspěšný závěr operace. Jde o klíčovou etapu před listopadem 2017, kdy bude završen mezinárodní program přeměny Černobylu v bezpečné místo neohrožující životní prostředí," uvedlo konsorcium francouzských firem. Právě ty postavily gigantickou konstrukci, vážící více než 36 tisíc tun, dlouhou 162 metrů a vysokou 108 metrů. Zakryla by i pařížský stadion Stade de France, anebo newyorskou sochu Svobody.

Černobyl zakryje nový obří kryt, váží 36 tisíc tun

Exploze čtvrtého bloku černobylské elektrárny v dubnu 1986 vyvolala největší katastrofu v dějinách jaderné energetiky. Podle některých odhadů radioaktivní prvky, které se při výbuchu dostaly do ovzduší, zasáhly až tři čtvrtiny Evropy, zejména však Ukrajinu, Bělorusko a Rusko. Havarovaný reaktor pak zakryl betonový sarkofág, jehož životnost a hermetičnost však nesplnily očekávání.

Stavba nové pohyblivé konstrukce, největší svého druhu na světě, začala v roce 2012. Vzhledem k obřím rozměrům byl kryt nejprve smontován do dvou částí, které se loni podařilo propojit.

Rusové mohli dostat zakázku na jadernou elektrárnu Pakš II bez tendru, rozhodl Brusel

Nový kryt byl sestaven 327 metrů od reaktoru. O přesun se postaralo 224 hydraulických zvedáků, které konstrukci sunuly o 60 centimetrů během jednoho "kroku". Nová kupole má odolat i zemětřesení o síle až šesti stupňů.

Příčinou katastrofy černobylské elektrárny byla zřejmě chyba personálu, který se během testování pravděpodobně dopustil hrubého porušení bezpečnostních pravidel. Podle mnoha odborníků měla podíl na neštěstí i chybná konstrukce sovětského reaktoru, o jehož nedostatcích nebyla obsluha informována.

Kolem místa tragédie vznikla třicetikilometrová neobyvatelná zóna. Radioaktivní stroncium 90 přestane být v zóně aktivní v roce 2214, cesium 127 v roce 2314. Izotop plutonia 239, který je podle odborníků hlavním zdrojem černobylského zamoření, přestane působit za 24 tisíc let. Výroba elektřiny v nepoškozených blocích elektrárny skončila až v roce 2000.

V Černobylu vyrostl kryt vysoký jako nejvyšší pražský mrakodrap

Únor 1970 - Slavnostní zahájení výstavby Černobylské jaderné elektrárny V.I. Lenina a města Pripjať.

Září 1977 - Do provozu byl uveden první reaktor. Později byly spuštěny ještě další tři bloky, z toho čtvrtý reaktor začal pracovat na plný výkon v březnu 1984.

26. dubna 1986 - Černobylská jaderná elektrárna se stala místem největší jaderné katastrofy na světě. Havárie a následný výbuch čtvrtého bloku elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Údaje o celkovém počtu lidí, kteří v souvislosti s katastrofou onemocněli a zemřeli, se liší. Podle ukrajinského ministerstva zahraničí umřelo přes 125 tisíc lidí, naproti tomu zpráva Černobylského fóra z roku 2005 hovoří asi o čtyřech tisících obětech.

10. května 1986 - Padlo rozhodnutí pohřbít zbytky reaktoru do olověného a betonového sarkofágu, který byl dokončen v listopadu.

Červenec 1987 - Ředitel elektrárny Viktor Brjuchanov byl odsouzen k deseti letům odnětí svobody. Odsouzeni byli i další vedoucí pracovníci elektrárny. Brjuchanov byl propuštěn v roce 1990.

1991 - Definitivně byl uzavřen druhý blok elektrárny.

1996 - Definitivně byl uzavřen první blok elektrárny.

Prosinec 2000 - Definitivně byl zastaven provoz jaderné elektrárny v Černobylu.

Duben 2012 - V Černobylu oficiálně začala výstavba nového krytu nad havarovaným blokem jaderné elektrárny.

Listopad 2016 - Havarovaný čtvrtý reaktor zakryla nová kovová kopule.

Základní údaje o novém krytu havarovaného reaktoru:

- Konstrukce stála 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun) a má mít životnost sto let. Na financování se pod patronací Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) podílelo 45 zemí včetně České republiky.

- Kontrakt na výstavbu nového krytu dostalo konsorcium Novarka, které tvoří francouzské stavební firmy Vinci a Bouygues. Základy začaly být budovány v září 2010, oficiálně byla stavba zahájena v dubnu 2012.

- Konstrukce váží více než 36 tisíc tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhá 162 metrů, široká 260 metrů a vysoká 108 metrů, což je výška pražského mrakodrapu City Tower, nejvyšší budovy v Praze a druhé nejvyšší v Česku. Celková plocha opláštění stavby (86 tisíc m2) představuje přibližně velikost 12 fotbalových hřišť.

- Stavba by měla vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou.

- Na výstavbě krytu se podílelo v dobách největšího stavebního boomu na 1200 zaměstnanců z 27 zemí.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!