Čína spustila fond pro výstavbu nové hedvábné stezky | E15.cz

Čína spustila fond pro výstavbu nové hedvábné stezky

Čína spustila fond pro výstavbu nové hedvábné stezky
Peking (ilustrační foto)
• 
ZDROJ: CC BY-NC-SA 2.0: Baron Reznik via Flickr

Jan Stuchlík

Projekt nové hedvábné stezky, která spojí Čínu se zbytkem Eurasie, letos nabere na obrátkách. V únoru začal fungovat Fond hedvábné stezky, který do začátku dostal kapitál 10 miliard dolarů. Číňané však počítají s tím, že jeho palebná síla pro financování infrastruktury se rozroste na 40 miliard dolarů.

Peníze do fondu zatím vložili správce čínských devizových rezerv, suverénní fond China Investment Corporation a banky Export-Import Bank of China a China Development Bank. Ve druhé a třetí fázi mohou do fondu vložit finance i další instituce, včetně zahraničních, tvrdí guvernér čínské centrální banky Čou Siao-čchuan.

Ekonomickou spolupráci podél bývalé hedvábné stezky oznámil čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013. V témže roce se projekt rozšířil o budování námořní infrastruktury podél asijského pobřeží. Cílem je propojit Čínu s okolními zeměmi silnicemi, železnicí, energetickými a telekomunikačními sítěmi a podpořit finanční a investiční spolupráci. Thajsko a další země už s Čínou podepsaly memoranda o stavbě vysokorychlostních železničních koridorů.

Hedvábná stezkaHedvábná stezkaAutor: E15

Uvnitř Číny má hedvábná stezka přispět k rozvoji chudých regionů na západě země. Zejména provincie Sin-ťiang, která sousedí se středoasijskými republikami, se díky hedvábné stezce může stát novým ekonomickým centrem, protože po dobudování infrastruktury bude mít dobré spojení jak s východočínským pobřežím, tak se Střední Asií. Dohromady by projekt hedvábné stezky mohl podle některých odhadů spolknout až 21 bilionů dolarů.

Čínský vicepremiér Čang Kao-li dal na začátku února jasně najevo, že pro vládu bude patřit projekt hedvábné stezky k letošním prioritám. Kromě tradiční infrastruktury zmínil také budování velkých ekonomických zón a obchodněprůmyslových parků, které by měly sloužit pro rozvoj mezinárodních ekonomických koridorů. Důraz bude vláda klást na rozvoj přístavů.

Další desítky miliard na obzoru
Do konce letošního roku se má rozjet Asijská banka pro investice do infrastruktury (AIIB). Memorandum o jejím zřízení pod taktovkou Pekingu už podepsalo 26 států. Do vínku dostane kapitál ve výši 50 miliard dolarů. Bude financovat především infrastrukturní projekty. Kromě lepšího propojení se sousedy chce Čína díky AIIB posílit svůj vliv v Asii. V konkurenční Asijské rozvojové bance, která se kromě infrastruktury soustřeďuje také na rozvojové projekty a životní prostředí, má totiž hlavní slovo Japonsko. Světovou banku zase ovládají Spojené státy.

Příkladem může být společný čínsko-kazašský logistický terminál v přístavu Lien-jünkang, jehož první část zahájila provoz loni v květnu. Projekt za 98 milionů dolarů otevře cestu zboží ze Střední Asie na zámořské trhy.

Pozemní větev hedvábné stezky povede ze Střední Asie přes Írán, Turecko a balkánské státy až do nizozemského Rotterdamu, kde se nachází největší evropský přístav. Evropa by díky projektu mohla ještě zvětšit obchodní výměnu s Čínou, tvrdí Camille Brugierová z evropského institutu EUISS. Doba přepravy zboží by se zkrátila na čtvrtinu.

Číňané se navíc chtějí programově vyhnout území Ruska. David Gosset, zakladatel Euro-China Forum, připomíná, že Evropská unie by mohla s Číňany některé části stavět společně. Jako příklad se uvádí energetická infrastruktura.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!