Čína vyslala do vesmíru nosnou raketu Dlouhý pochod, umožní i mise na Mars | E15.cz

Čína vyslala do vesmíru nosnou raketu Dlouhý pochod, umožní i mise na Mars

ČTK

Čína ve čtvrtek vyslala do vesmíru svou nejnovější nosnou raketu Dlouhý pochod 5, která v příštích deseti letech umožní náročné mise, včetně cesty na Mars. Experimentální laboratoř Tchien-kung 2, z níž má vzniknout čínská vesmírná stanice, byla vyslána v září. V říjnu na ni Čína vyslala dva astronauty, kteří by tam měli zůstat 30 dnů.

Dvacetitunovou stěžejní část modulu Čína vyšle v roce 2018. Celá šedesátitunová stanice by pak měla být uvedena do provozu v roce 2022. Předpokládá se, že vydrží alespoň deset let.

Tchien-kung 2, neboli Vesmírný palác, se má stát odrazovým můstkem mise na Mars, která se uskuteční v příštích deseti letech. Lidé v této misi na rudou planetu ale vysláni nebudou.

V příštím roce bude na Dlouhém pochodu 5 vyslána sonda Čchang-e s robotickým vozítkem, které bude sbírat vzorky povrchu Měsíce.

Muskova raketa zřejmě explodovala kvůli prasklému heliovému zásobníku

Dlouhý pochod 5 je dvoustupňová raketa, která měří 57 metrů a dokáže na nízkou oběžnou dráhu Země vynést 25 tun, na vzdálenější geostacionární dráhu pak 14 tun. Dlouhý pochod 7, který byl doposud nejschopnější čínskou nosnou raketou, nevynesl ani polovinu.

Dlouhý pochod 5 je srovnatelný s americkou nejsilnější nosnou raketou Delta IV, ale nový americký model Space X Falcon Heavy, který má být vyslán do vesmíru ještě letos, bude schopen vynést na nižší oběžnou dráhu dvojnásobek.

Čína ale nehodlá zůstat pozadu. V současné době pracuje na vývoji rakety, která by byla schopna na nižší oběžnou dráhu vynést 100 tun, čímž by se zařadila mezi rakety Saturn 5, které Spojené státy použily k cestě na Měsíc v programu Apollo.

 

Dlouhý pochod 5 používá palivo, které je šetrnější k životnímu prostředí než palivo jiných raket. Při vzletu váží 870 tun a má tah o síle 1060 tun.

Přestože byl čtvrteční let především zkušební, raketa vynesla satelit, který bude zkoumat vesmírnou suť a nové zdroje elektřiny.

Peking má ambiciózní vesmírný program, jehož záběr postupně rozšiřuje. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se Čína v roce 2003 stala teprve třetí zemí světa, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru. Podle odborníků ale čínský kosmický program za americkým a ruským stále ještě zaostává.

Rusové opět testovali balistické rakety. Odpálili je z polárního kosmodromu a z ponorky
Personální zemětřesení: Sobotka vymění lidi ve vládě i ve straně

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!