Čína zrušila politiku jednoho dítěte i pracovní tábory

Čína uvolnila dnes oficiálně politiku jednoho dítěte. Reformy schválil nejvyšší zákonodárný orgán země. Dvě děti můžou mít napříště i páry, kde je aspoň jeden z rodičů jedináček. Dosud přitom museli být jedináčci oba. Výjimky platily také u venkovských rodin a etnických menšin. Další významnou reformou je chystané zrušení pracovních táborů - jednoho ze symbolů komunistické diktatury.

 Si-ning.
28.12.2013 10:27   |  

Politika jednoho dítěte, která podle odhadů zabránila narození 400 milionů dětí, definitivně vzala za své. Dvě děti si dosud mohli pořídit jen venkovské rodiny v případě, že prvorozeným potomkem je dívka, příslušníci etnických menšin a páry, kde jsou oba rodiče jedináčky. Nově mohou čtyřčlennou rodinu založit i rodiče, kde je jedináčkem pouze jeden z nich.

Politika jednoho dítěte byla zavedena na počátku 70. let z obavy z nekontrolovaného růstu čínské populace. Její striktní prosazování vedlo podle ochránců lidských práv k nuceným potratům a kvůli preferenci mužských potomků nyní země čelí i demografické nerovnováze.

Politika jednoho dítěte
Zákon jednoho dítěte měl podle odhadů zabránit narození přibližně 400 milionům dětí.
Omezení velikosti rodiny na jedno dítě se vztahovalo na 63 procent populace. Etnické minority nebo například obyvatelé venkova mohli mít více dětí.
Nařízení mělo za následek mimo jiné současnou převahu mužů v populaci: kvůli tradičnímu upřednostňování chlapců, kteří se podle očekávání v dospělosti postarají o své rodiče, bude v roce 2030 v zemi podle odhadů 30 milionů nezadatelných mladých mužů.
Čínská rodina se tak změnila na model „4-2-1“: čtyři prarodiče, dva rodiče a jeden potomek. Pro toho se stala morální povinnost finančně se postarat o příbuzenstvo neúnosná.
V Číně platila politika jednoho dítěte pro většinu rodin přes 30 let, tedy víc než jednu generaci. Před nařízením měly rodiny průměrně čtyři děti.

Pracovní tábory v Číně minulostí?

Skončit by také měly Západem tolik kritizované pracovní tábory, které zavedl v 50. letech minulého století režim čínského vůdce Mao Ce-tunga. Bez soudu zde mohli být drženi „kontrarevolucionáři“ a „třídní nepřátelé“ podobně jako v sovětských gulazích. „Nápravou“ prostřednictvím tvrdé práce a marxistické doktríny prošly zřejmě až desítky milionů Číňanů. Miliony lidí během věznění zemřely, než byl systém v 70. letech „přehodnocen“ a tehdejší čínský vůdce Teng Siao-pching nechal propustit osoby zadržované na základě politických a náboženských obvinění. Nyní je v pracovních táborech podle údajů OSN až 190 tisíc lidí.

Komunisté na listopadovém zasedání zavedli i reformy, které dál liberalizují ekonomiku. Země otevře státem ovládaný průmysl soukromé konkurenci a zmírní omezení zahraničních investic v elektronickém obchodu a dalších oblastech podnikání. Zvýší se také role volného trhu při tvorbě cen a úrokových sazeb.


Čtěte také:

Vyšší kompenzace při smrti dítěte. Čína pokračuje v povolování šroubů

Čína uvolní politku jednoho dítěte a zruší „převýchovné“ tábory

Autor: pav, čtk

Komentáře

Čtěte také

WhatsApp chce zabít SMS, umožní firmám posílat zprávy přímo uživatelům

WhatsApp chce zabít SMS, umožní firmám posílat zprávy přímo uživatelům

Když v roce 2014 Facebook za 22 miliard dolarů pohltil 50členný startup WhatsApp, byl to velký krok – aplikace už v té době byla celosvětově oblíbená a používalo jí přes půl… více

Mobilní web