Čínští boháči touží po klidu. Skupují proto odlehlé ostrovy

Čínští boháči touží po klidu. Skupují proto odlehlé ostrovy
21. června 2015 • 09:03
Čínský podnikatel Lin Tung má rád západy slunce, kdy může odpočívat v houpací síti natažené mezi dvěma stromy na svém soukromém ostrově v Jihočínském moři a poslouchat dunění příboje. "Nesnáším hluk a znečištění v přelidněných městech. Na ostrově je mi líp," prohlašuje podle agentury AFP Lin, který je jedním ze zhruba 600 majitelů nějakého soukromého ostrova. Nedávno také založil tamní "sdružení majitelů ostrovů".

Lin vydělal jmění, když založil společnost na výrobu lékařského vybavení, a je jedním ze stále se zvětšujícího počtu majetných Číňanů, kteří si pořizují vlastní ostrovy. Dvaačtyřicetiletému štíhlému muži s šedivějící bradkou dělají starosti jen byrokratická omezení týkající se vlastnictví půdy. „Netroufám si na ostrově investovat, cokoli postavím, může být zbořeno,“ postěžoval si agentuře AFP.

V Číně je podle Linova odhadu nejméně 600 majitelů ostrovů, většinou se však jedná o společnosti plánující využití ostrovů k turistickému ruchu či rybářství. Roste však i počet jednotlivců, kteří si na ostrovech zřizují soukromé kluby ke schůzkám s přáteli či politickými činiteli.

Čínští elitáři

Lin se počítá mezi elitní skupinu Číňanů, kteří si ostrovy kupují pro vlastní potěšení, a také založil první čínské sdružení majitelů ostrovů. Jeho členové „milují přírodu, pláže a také jen tak ležet na zádech a poslouchat hudbu“, uvádí Lin.

Jednačtyřicetiletý právník Wang Jüe dojíždí z čínské finanční metropole Šanghaje na neobydlený ostrůvek o rozloze jeden kilometr čtvereční asi 40 kilometrů od pobřeží. „V noci na tomto ostrově vidíte oblohu plnou hvězd a měsíc stoupající na východě. To je úžasný pocit,“ říká. Čína si dělá nároky na 7300 ostrovků, které všechny vlastní vláda v Pekingu. Nový zákon z roku 2010 umožnil prodej práv na využívání pozemků na ostrovech s platností na 50 let.

Dražby ostrovů

O rok později východní provincie Če-ťiang uspořádala první „dražbu ostrovů“. Jedna firma přitom zaplatila 20 milionů jüanů (78 milionů korun) za kontrakt na neobydlený ostrov o rozloze více než 2,5 hektaru. Několik dalších provincií pak následovalo tohoto příkladu.

Podnikatel Lin Tung svůj nepojmenovaný ostrov u břehů Čuangské autonomní oblasti Kuang-si koupil v roce 2009 - tedy před přijetím zákona o prodeji ostrovů - a čelí tak možnému riziku vypovězení. V obavách, že o ostrov přijde, si Lin raději koupil další, a sice na jezeře, kde se cítí svobodněji.

ilustrační fotoilustrační fotoAutor: Holiday World

S více než milionem dolarových milionářů má Čína spoustu potenciálních zájemců, kteří si mohou dovolit koupit kus půdy uprostřed moře, místní omezení ale mnohé Číňany táhnou k zahraničním břehům.

Správa soukromých ostrovů v jiných zemích je vyspělejší než v Číně

Nedávno se objevily zprávy, že Číňanka Wendy Wej-mej Wu koupila za 5,6 milionu dolarů (135,6 milionu korun) novozélandský Slipper Island, na němž má k dispozici i přistávací a startovací letištní dráhy a obytné budovy. Jiný čínský kupec zaplatil v loňské internetové aukci pět milionů jüanů (19,5 milionu korun) za ostrov v souostroví Fidži.

„Správa soukromých ostrovů v jiných zemích je vyspělejší než v Číně,“ říká 31letý poradce v oblasti informačních technologií Grammy Leung. Sám dal minulý rok kolem 500 tisíc jüanů (1,95 milionu korun) za ostrůvek o rozloze 1,6 hektaru na jednom z jezer v kanadské provincii Nové Skotsko.

Nejrychleji rostoucí trh pro "správce ostrovů"

Manažer společnosti Vladi Private Islands sídlící v Hamburku Manuel Brinkschulte uvedl, že Čína je nejrychleji rostoucím trhem této firmy, i když zatím ne největším. Pro příklad ukázal na svém telefonu fotografie čínského potravinářského magnáta, který si letos s manželkou vyrazil na výlet po řeckých ostrovech s vidinou nové investice.

Nakonec ale čínský podnikatel zavrhl slunné Středozemní moře a místo toho jedná o koupi skotského ostrova o ploše 140 hektarů, na němž je golfové hřiště a malý hotel. „Líbí se jim místa, která se radikálně liší od toho, co mají v Číně. Hlavně když široko daleko není nikdo k vidění,“ konstatoval Brinkschulte.

Autor: ČTK, msc
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!