Rockefeller zemřel ve věku 101 let | E15.cz

David Rockefeller zemřel ve věku 101 let

ČTK, paj

Miliardář a filantrop David Rockefeller zemřel dnes ve spánku ve svém sídle v Pocantico Hills ve věku 101 let. Příčinou mělo být podle rodiny selhání srdce. Americký bankéř, průmyslník a filantrop byl členem bohaté a vlivné podnikatelské dynastie. 

Účastnil se bojů za druhé světové války, vedl jednu z největších bank světa Chase Manhattan Bank, zplodil šest dětí a ve filantropické tradici rodiny pokračoval do konce života. Politice se nevyhýbal, ale nebyl v ní až tak aktivní jako někteří z příbuzných. 

Byl posledním žijícím vnukem Johna Davisona Rockefellera staršího (1839 až 1937), známého naftového magnáta, který bývá někdy označován za nejbohatšího muže novodobé historie.

S podnikáním začal John od nuly a vypracoval se až k založení naftařské firmy Standard Oil v roce 1870 (mimo jiné předchůdce nadnárodního ropného gigantu ExxonMobil). Ta se po střetu s Bílým domem a nuceném rozdělení v roce 1911 stala matkou mnoha velkých firem.

New York jako na dlani. Podívejte se na les mrakodrapů z výšky čtvrt kilometru

John Rockefeller byl už za svého života pro jedny ikonou, pro druhé pak nemilosrdným podnikatelem. Velmi rozvětvená rodina dodnes v USA udává tón. Výše majetku jejím členům umožňuje různé filantropické i politické aktivity. John starší například věnoval značné sumy na rozvoj lékařské vědy, vývoj léků, zaplatil také přebudování Chicagské univerzity v elitní školu. V mecenášských aktivitách pokračoval i jeho syn John junior (1874 až 1960).

Stranou nezůstal David Rockefeller, syn Johna juniora. Narodil se 12. června 1915 v New Yorku, měl pět starších sourozenců. Vystudoval Harvardovu univerzitu a prestižní London School of Economics. Zde se setkal s pozdějším americkým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym. Studia Rockefeller zakončil titulem z Chicagské univerzity (1940). Za druhé světové války pak pracoval pro vojenskou rozvědku ve Francii a v severní Africe.

V roce 1946 vstoupil do štábu "rodinné" Chase National Bank, později přeměněné na Chase Manhattan Bank (nyní pod hlavičkou JPMorgan). V letech 1969 až 1981 zastával funkce předsedy správní rady a generálního ředitele. Od roku 1981 Rockefeller působil v Mezinárodním poradenském výboru pro banky. S bratrem Nelsonem se zasloužil o vybudování Světového obchodního centra na newyorském Manhattanu, jehož budovy zvané "Dvojčata" byly zničeny v roce 2001.

Čínští miliardáři dál bohatnou, drží už několik procent světového HDP

Rockefellerové vždy koketovali s politikou, většinou na straně republikánů. Nejdále to dotáhl Nelson Rockefeller, který se v letech 1974 až 1977 stal viceprezidentem Geralda Forda. David odmítl post ministra financí, upřednostnil byznys a neformální vliv. Pracoval ale pro řadu prezidentů USA, republikánů i demokratů, setkával se s různými světovými politiky. Konzultoval s ministrem zahraničí Henrym Kissingerem a býval v kontaktu s představiteli CIA.

Osobní majetek Davida Rockefellera se odhaduje na tři miliardy dolarů. Jeho výrazná část míří na charitu, připojil se například k filantropické výzvě, za níž stojí jedni z nejbohatších mužů planety - Bill Gates a Warren Buffett.

Prostředky věnoval i na vzdělání, v roce 2008 daroval 100 milionů dolarů své "domovské" Harvardově univerzitě. Zajímala ho také ekologie, dlouhodobě investoval do umění (sponzoruje newyorské Muzeum moderního umění), vlastnil hodnotnou sbírku obrazů.

Konec tradice. Místo ropy Rockefellerové investují do obnovitelných zdrojů

Rockefeller patří k zakladatelům či členům řady organizací americké a globální elity jako jsou například Rada pro mezinárodní vztahy, Trilaterální komise nebo skupina Bilderberg, které konspirační teoretici přisuzují snahu ovládnout svět.

Přes půl století prožil s manželkou Margaret "Peggy" McGrathovou, s níž se oženil v roce 1940 (zemřela v roce 1996). Narodilo se jim šest dětí: David, Abigail, Neva, Margaret, Richard a Eileen. Většina z potomků se podílí na chodu rodinných firem či charitativních fondů.

Rockefeller navštívil několikrát i bývalé Československo. Poprvé přijel do Prahy už v květnu 1945 jako asistent vojenského atašé velvyslanectví USA. Naposledy jej v roce 1991 přijal při soukromé návštěvě s manželkou prezident Václav Havel.

 

Autor: ČTK, paj
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!