Do Evropy už letos připlulo více imigrantů než za celý loňský rok

Do Evropy už letos připlulo více imigrantů než za celý loňský rok
28. srpna 2015 • 19:59
Do Evropy už letos přes Středozemní moře připlulo více než 300 tisíc běženců, což je více než za celý loňský rok. Každým dnem také přibývá lidí, kteří zaplatí cestu za lepší budoucností životem. Německý prezident vyzval, aby země byly kvůli přílivu uprchlíků více solidární.

Zprávy o obětech, které si vyžádaly často velmi nebezpečné cesty přes moře a evropský kontinent, se objevují prakticky denně. Tento týden je ale v tomto ohledu mimořádně tragický. Rakouská prokuratura řeší případ mrtvých uprchlíků, kteří se zřejmě udusili během převozu v chladírenském voze. Zatím není jasné, odkud celkem 71 mrtvých pocházelo, podle všeho ale nešlo o Afričany. V Maďarsku policie zadržela celkem čtyři podezřelé včetně řidiče vozu - jde zřejmě o tři Bulhary a jednoho Afghánce - a provedla rozsáhlý zátah proti převáděčům.

Zatím nejasný je rovněž osud pasažérů lodi, která se v čtvrtek potopila u libyjských břehů. Podle agentury Reuters na palubě bylo asi 400 lidí a zachránit se jich podařilo jen 201, počet obětí by se tak mohl vyšplhat až ke dvěma stovkám. Libyjské ani italské úřady však oficiální bilanci zatím nezveřejnily.

Čtyřnásobný příliv

Některé země, zejména ty na jihu Evropy, kudy běženci na území Evropské unie vstupují, a pak ty na západě a severu Evropy, kam migranti nejčastěji míří, se kvůli počtu uprchlíků potýkají s problémy.

Osmdesátimilionové Německo letos očekává až 800 tisíc žadatelů o azyl, což je proti loňsku asi čtyřnásobek. Přistěhovalecká vlna, která nemá od sjednocení Německa obdoby, ale v tamní společnosti vyvolala napětí. Několik ubytoven pro běžence se stalo terčem žhářských útoků, dnes hořelo například v ubytovně pro běžence v saském městě Aue nedaleko hranic s Českou republikou. Drážďanský správní soud také zrušil zákaz demonstrací v saském městě Heidenau, kde odpůrci přijímání běženců minulý týden opakovaně vyvolali nepokoje.

Večer se v Heidenau mají opět sejít odpůrci imigrace, odpoledne se ale stovky lidí zúčastnily pouličního festivalu, který měl uprchlíkům ukázat vlídnější tvář Německa a pomoct jim.

Gauck vyzývá k solidaritě

Německý prezident Joachim Gauck během schůzky s prezidentem Polska Andrzejem Dudou volal po větší evropské spolupráci při řešení problému s přílivem uprchlíků. „Tragédie v sousedním Rakousku je dalším příkladem toho, jak hrozně mohou útěky skončit,“ připomněl. Duda naproti tomu zdůraznil, že přijímání běženců by mělo být založeno na možnostech každé země.

Na Slovensku umělci a aktivisté včetně herečky Emílie Vášáryové či spisovatele Michala Hvoreckého vybídli v petici vládu premiéra Roberta Fica, aby se v pomoci uprchlíkům více angažovala.

Uprchlická krize v datech
Současná krize s uprchlíky plní titulní stránky novin zhruba od letošního dubna, kdy při potopení dvou lodí s emigranty zemřelo u libyjského pobřeží na 1200 osob.
Za letošních necelých osm měsíců zahynulo při pokusu dostat se ilegálně do Evropy přes Středozemní moře podle dnešní zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na 2500 osob. Loni činil tento údaj za stejnou dobu asi 2100 mrtvých a za celý rok 2014 to bylo asi 3500 obětí. Přitom v letech 2000 až 2014 zemřelo podle odhadů ve Středozemním moři asi 22 tisíc migrantů, tedy v průměru 1500 ročně.
Celkem připlulo podle zprávy UNHCR letos do Evropy přes Středozemní moře přes 300 tisíc imigrantů, z toho nejvíce do Řecka (téměř 200 tisíc) a do Itálie (110 tisíc).
Za celý loňský rok připlulo do EU přes moře 220 194 migrantů, což je méně než za letošních sedm měsíců, ale skoro čtyřnásobek počtu roku 2013 (60 173).
Ilegální migrace do Evropy ale neprobíhá jen přes Středozemní moře. Celkem za loňský rok evidovala agentura EU pro správu vnějších hranic (Frontex) 283 532 ilegálních přechodů hranic, z toho 220 194 po moři a 63 338 po pevnině. Oproti roku 2013, kdy činil celkový údaj 107 365, to bylo asi 2,5krát více.
Kritické hlasy tvrdí, že ekonomičtí migranti se mají vracet, což není jednoduché, ale děje se to. Loni se rozhodlo o vrácení asi 252 tisíc ilegálních migrantů - většinou ze Sýrie (26 483), Albánie (21 286) a Maroka (19 785). Ovšem vrátit se loni podařilo jen 161 309 osob, nejvíce Albánců (26 442).
Argumentem proti přijímání migrantů bývá, že řada z nich chce do Evropy z ekonomických důvodů, což se těžko určuje a u všech ani není známa národnost. Přes 60 procent lidí ale nejspíš prchá před válkou, diktátorským režimem či náboženským extremismem - asi polovinu všech migrantů (po moři i po souši) tvořili loni lidé ze Sýrie (80 tisíc), Eritreje (34 590) a Afghánistánu (22 130); další tisíce prchají ze Somálska, Nigérie či Iráku.
Uprchlíky ze Sýrie nepřijímá jen EU. Z asi čtyř milionů osob, které od roku 2011 opustily Sýrii kvůli občanské válce, jich je nyní nejvíce v Turecku (1,76 milionu), dále například zhruba 1,2 milionu v Libanonu a asi 630 tisíc v Jordánsku. Do EU od roku 2011 uprchlo asi 114 240 Syřanů.
EU se snaží uprchlickou krizi řešit na několika frontách. Například Evropská komise letos na jaře přišla s návrhem, aby si 28 členských zemí podle závazných kvót rozdělilo v následujících dvou letech 60.000 migrantů; země EU ale trvají na dobrovolnosti.
ČR přislíbila, že do konce roku 2017 přijme 1500 uprchlíků. Letos by to mělo být 400 lidí, příští rok 700 a v roce 2017 400. Zhruba 1100 lidí by měla ČR převzít od zemí EU s velkým náporem migrantů (Itálie a Řecka) a 400 z táborů na Blízkém východě.
Některé země EU řeší problém po svém, například Maďarsko nyní dokončuje plot podél své 175kilometrové hranice se Srbskem.
Uprchlickou krizi pomáhá zmírňovat unijní agentura Frontex, která sleduje vnější hranice EU, pomáhá mimo jiné se záchranou tonoucích v moři či zkoumáním oprávněnosti jejich pobytu a po rozhodnutí vlád vrací migranty zpět. Činí tak zejména v rámci dvou hlavních operací Triton (mezi jižní Itálií a Libyí) a Poseidon (v Řecku - mořské i pozemní hranice). Na jaře summit EU ztrojnásobil rozpočet operace Triton na 120 milionů eur.
Mnozí se pozastavují nad tím, proč se pašerákům jejich plavidla neničí. Zatím to legálně není možné. EU se snaží v OSN získat mandát k použití síly v libyjských teritoriálních vodách i na libyjském pobřeží, což ale komplikuje současná politická situace v Libyi (prakticky dvojvládí). Rovněž Rusko prý dalo najevo, že takovou rezoluci nepodpoří.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!