Islámský stát ztratil polovinu území. Nikdy ale nezmizí

30. prosince 2016 • 09:00

Hlavní letošní událostí Blízkého východu byl boj proti radikálům z Islámského státu (IS). I když tato organizace utrpěla výraznou porážku, ze scény podle názoru většiny analytiků nezmizí. Ve srovnání s rokem 2014 má nyní IS v Iráku a Sýrii pod kontrolou polovinu svého původního území.

Podle americké armády byly osvobozeny přes tři miliony lidí a 44 tisíc kilometrů čtverečních území. V prosinci musel IS odejít z libyjského města Syrta, která měla být jeho severoafrickou baštou. Teď se soustředil na udržení iráckého města Mosul, v němž byl chalífát vyhlášen.

Po dobytí Mosulu iráckou armádou, které je zřejmě neodvratné, zůstane poslední oporou IS syrská Rakka a její ztráta bude znamenat konec projektu vybudování chalífátu, soudí odborník na radikální skupiny Mathieu Guidere.

S potížemi musí počítat také IS. Ztratil 50 tisíc bojovníků - dvojnásobek členů, jež měla skupina v roce 2014. IS přichází o územní celky s obyvatelstvem, které bylo zdrojem peněz a nových bojovníků. Finanční zdroje si IS bude zajišťovat únosy a vydíráním.

S nynější vlnou teroristických útoků se může Západ potýkat celou generaci, varuje analytik

Jako to dělala Al-Káida, rozprášená sice v letech 2007 a 2008, ale schopná vynořit se o šest let později a pod novým jménem zabrat sever Sýrie a Iráku. IS možná čeká ústup do podzemí a návrat k povstalecké strategii rozsévání teroru, avšak právě tím se může znovu stát těžko porazitelnou silou.

O tom, co čeká Sýrii, rozhodne strategie Ruska a USA. Moskva si splnila účastí v syrské válce svůj cíl - udržet prezidenta Bašára Asada u moci. Zda bude ochotná v této podpoře pokračovat, když Asad chce bojovat dál o celé území, není tak jisté.

Asad nemá dost lidí ani na to, aby dobyté oblasti udržel, ani na obnovu, neboť polovina obyvatel je mimo domovy. Turecko hrající kurdskou kartou vytváří podmínky pro mocenský boj o vliv v Sýrii mezi Teheránem a Ankarou. Asad může mít brzy pod kontrolou městské celky, ale rozsáhlá území na severu a východě mu unikají. To nejsou podmínky pro politické řešení. Ani v nejtěžších chvílích v polovině roku 2015 nebyl syrský režim ochoten k ústupkům. Teď, když má navrch, o dohodu nestojí.

V Německu zadrželi abú Valu, jednoho z hlavních islamistů v zemi

Povstalci prchající z Halabu (Aleppa) mají dvě možnosti. Odejít na severovýchod a zapojit se do boje proti IS. Další možnost je jít západně od Halabu, do Idlibu, který je považován za baštu radikálních skupin s vazbou na Al-Káidu. V Halabu se počet těchto lidí odhadoval řádově na stovky, v Idlibu jich může být mnohem víc.

Přesun Asadových oponentů do Idlibu hraje do noty Rusku. Povstalci se dostanou fyzicky do blízkosti Al-Káidy, na kterou útočit je legitimní. Může se zopakovat ruská strategie na severním Kavkaze, kdy se Moskva postupně zbavila umírněného vedení separatistů a vrchu nabyli radikálové. Rusko odstranilo politický prostor pro separatistické hnutí a své odpůrce teď označuje za radikální teroristy, proti nimž může beztrestně zasahovat. V případě Sýrie je to přesný opak kompromisu, o nějž usiluje Západ.

Vladimir Putin využil vakua vytvořeného předáváním Bílého domu a chce administrativu prezidenta Donalda Trumpa postavit před hotovou věc. Otázkou je, kde se zastaví. Rusko do oblasti Halabu navezlo množství zbraní a lidí. Stáhne je teď zpět na základny? Těžko. Idlib je 45 minut jízdy z Halabu, Rusové mají palebnou sílu, čas i vůli pokračovat. Kdo je zadrží?

Islámský stát si mohl sám vyrobit yperit, říkají experti

Americká armáda má špatnou zprávu i pro Irák. Pomohla vycvičit elitní protiteroristickou jednotku s 10 tisíci vojáky ze všech skupin iráckého obyvatelstva. Tato Zlatá divize je nyní v čele boje proti IS v Mosulu a má velké ztráty. Podle autora knihy Talking To Terrorists Marka Perryho přichází o tak velké množství lidí, že může přestat být bojeschopná do několika týdnů. Západně od Mosulu se etablují šíitské milice podléhající Teheránu. Brání IS ustoupit do Sýrie, což vytváří velký tlak na lidi bojující v Mosulu.

Velitel amerických sil na Blízkém východě Joseph Votel je přesvědčen, že Irák míří k nové občanské válce. Rozvědka zjistila, že Saúdská Arábie do Anbáru, do sunnitské části Iráku, posílá už několik měsíců velké množství zbraní. Iráčané se znovu chystají účtovat. Votel, který to vidí z Dauhá, své obavy sdělil Washingtonu.

Jakmile bude IS z Iráku vyhnán, měly by se USA podle něj stáhnout, jelikož šíitské milice začnou bojovat proti sunnitským kmenům. Tomuto boji Zlatá divize, jakkoli neutrální a výkonná, nezabrání. Nehledě na to, že v té době už v jejích řadách ti nejlepší muži nebudou. Ovlivnit to může jedině politika Bagdádu vůči menšinovým sunnitům.

Školství podle IS: Děti se učí zacházet se zbraněmi a donáší na záškoláky

O Trumpově zahraniční politice se lze zatím jenom dohodovat. Z výběru lidí do administrativy a z jeho tweetů vyplývají dvě jistoty: Miliardáři budou platit nižší daně a zahraniční politika bude nacionalistická. Trump se zaměří na boj proti IS a nebude usilovat o svržení Asada. Proklamuje, že chce spolupracovat s Putinem a to se může stát základem rusko-americké dohody o společném postupu v boji proti IS, o politickém předání moci v Sýrii a omezení vlivu Íránu.

O tom, jak úspěšný bude Trump na Blízkém východě, rozhodne jeho politika k Íránu, soudí analytici. Trump v lednu zdědí mnoho blízkovýchodních problémů - od občanských válek po teroristické bojovníky. Írán, jehož vlajky vlají od Bagdádu po Bejrút, z nich bude nejtěžší.

Nikdo neusiloval o obrácení íránské politiky k pragmatismu víc než Barack Obama. Dohodou a zrušení sankcí chtěl posílit moc umírněného prezidenta Hasana Rúháního. Íránci, jež čekají na jaře prezidentské volby, oplatili zasetím chaosu v Sýrii a Iráku, destabilizací Perského zálivu a represemi vlastních občanů.

Trump dohodu o íránské jaderném programu považuje za špatnou. Nová americká vláda má šanci vyvinout na Teherán nový tlak a spojit plnění dohody s novými podmínkami - ukončit podporu terorismu, podněcování regionálních sporů, útlak domácích kritiků.

Až za to má Írán získat uvolnění sankcí. V parafrázi výroku někdejšího amerického ministra zahraničí Deana Achesona o SSSR - je třeba naučit se na Írán hledět jako na starý hrací automat, z něhož se dá něco dostat, když se s ním zatřese, ale ne, když se k němu laskavě promlouvá.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!