Jukos opět na scéně - ve Štrasburku začal soud

Někdejší spoluvlastníci koncernu a právníci magnáta se obrátili na štrasburský soud se stížností, že Jukos byl zlikvidován nezákonně, a požadují od ruského státu odškodnění ve výši 98 miliard dolarů (přes 1,85 bilionu korun). Je to nejvyšší finanční požadavek, s jakým se soud za šedesát let své existence setkal.

Soud přes odpor Moskvy prohlásil stížnost za částečně přijatelnou. Projednává mimo jiné ty její části, jež se týkají práva na majetek, povinnosti respektovat lidská práva a zákazu diskriminace ve smyslu evropské úmluvy o lidských právech.

Zástupce Jukosu Piers Gardner dnes u soudu řekl, že společnost byla zlikvidována nezákonně. Vláda ji podle něho ve skutečnosti vyvlastnila poté, co ji srazila na kolena. Postup vlády proti ní byl „nezákonný, neúměrný, svévolný a diskriminační. (…) V rozporu s tím, co vláda tvrdí, byly zaplaceny všechny daně, vše bylo ověřeno, nebylo nic, co by nesedělo,“ řekl Gardner v devadesátiminutové úvodní řeči.

Zástupce ruského státu Georgij Maťjuškin popíral opodstatněnost stížnosti Jukosu, který se podle něho nemůže považovat za poškozeného. Vyzval pak soud, aby stížnost Jukosu prohlásil za nepřijatelnou z hlediska úmluvy o lidských právech. Jeho kolega Michael Swainston k tomu řekl, že soud může projednávat jen stížnosti jednotlivců, nikoli společností.

Swainston dále řekl, že Jukos se dopustil „kolosálního“ daňového podvodu a získal formou nezdaněných darů značné částky, „nad nimiž člověk zůstává paf“. Kromě toho vznesl otázku, koho vlastně Gardner zastupuje, když Jukos byl rozpuštěn.

Podle komuniké soudu o dnešním slyšení byla společnost od konce roku 2002 terčem daňových kontrol, v jejichž důsledku byla uznána vinnou opakovanými daňovými podvody, odsouzena k zaplacení dlužných daní a k pokutám a v roce 2006 vyhlásila úpadek a v listopadu 2007 byla zlikvidována. Agentura AFP napsala, že v roce 2004 dosahovaly pokuty výše 20 miliard eur.

Chodorkovskij byl kvůli daňovým únikům a podvodům odsouzen k osmi letům vězení, které si odpykává od roku 2005. V současné době čelí dalšímu obvinění z defraudací a praní špinavých peněz.

Majetku se domohl během divoké privatizace v 90. letech, podobně jako další ruští boháči. Ale místo nákupu jachet a fotbalových klubů se angažoval v politice, finančně podporoval opozici a nevylučoval, že bude kandidovat na prezidenta. Jak připomíná agentura AP, své mocné ropné říši vládl, dokud jeho ekonomická moc a politické ambice nevyvolaly protiakci Kremlu. Jeho případ zaměstnává pravidelně ruský tisk a občanskoprávní aktivisty.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku je instituce Rady Evropy (RE) a jeho rozsudky jsou pro členské státy rady, a tedy i pro Rusko, závazné. Rusko je země, která je u něho žalována nejčastěji. AP napsala, že z dosavadních 862 rozsudků týkajících se Ruska jich 815 konstatovalo porušení úmluvy o lidských právech touto zemí.