Karadžić o masakru v Srebrenici nic nevěděl, tvrdí jeho obhájce | E15.cz

Karadžić o masakru v Srebrenici nic nevěděl, tvrdí jeho obhájce

Karadžić o masakru v Srebrenici nic nevěděl, tvrdí jeho obhájce
Pohřebiště obětí masakru v bosenské Srebrenici
• 
ZDROJ: čtk/AP

ČTK

Bývalý politický předák bosenských Srbů Radovan Karadžić o masakru z roku 1995 ve východobosenské Srebrenici vůbec nevěděl. Uvedl to jeden z právníků, kteří jej hájí v Haagu při procesu před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

„Neexistuje nejmenší důkaz toho, že by pan Karadžić plánoval nebo nařídil zabíjení vězňů, nebo že by o tom dokonce věděl,“ prohlásil poradce 69letého Karadžiče Peter Robinson. „Ve skutečnosti před ním byly (tyto události) zatajeny,“ dodal.

Někdejší prezident Republiky srbské (RS) je obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Obžaloba se týká celkem 11 zločinů, především odpovědnosti za masakr ve Srebrenici, při němž srbské síly v závěru války povraždily 8000 muslimských mužů a chlapců. Obviněn je také z iniciování etnických čistek nebo v souvislosti s brutálním obléháním Sarajeva, které trvalo 44 měsíců a vyžádalo si na 10 tisíc mrtvých.

Obžaloba staví na tom, že srebrenický masakr byl důsledkem a součástí ideologie etnických čistek, které měly území obývaná v rozpadající se Jugoslávii převážně srbským obyvatelstvem co nejvíce zbavit Muslimů, Chorvatů a dalších nesrbských národů. Cílem této politiky, jejímž hlavním propagátorem byl bývalý srbský prezident Slobodan Milošević, bylo vytvořit takzvané Velké Srbsko.

Karadžić odpovídá za všechny tragédie, argumentuje žalobce

Žalobce ICTY Alan Tieger v pondělí při své závěrečné řeči prohlásil, že Karadžić „je odpovědný za každou tragédii“, k níž během války v Bosně v letech 1992-1995 došlo. Označil ho přitom za „hnací sílu“ etnických čistek a dalších zločinů a navrhl pro něj trest doživotního vězení.

Bosenskosrbský exprezident ve středu při zahájení závěrečné obhajobě sice uznal, že jako politický vůdce v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské“, odmítl však odpovědnost trestní. Trval na tom, že žalobci tribunálu nijak neprokázali, že to byl on, kdo organizoval krutosti, které byly za války páchány.

„Ani jeden svědek neřekl, že Radovan Karadžić plánoval, nařídil nebo věděl o popravách zajatců ve Srebrenici,“ připomněl Robinson. „Zamyslete se nad tím a zeptejte se sami sebe, proč tomu tak je,“ vyzval soudce ICTY.

Mladić se vymkl kontrole, spekulovala média

Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si vyžádal životy více než 100 tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy.

Kromě Karadžiče jsou na lavici obžalovaných tribunálu ještě tři další osoby. Je mezi nimi i někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, který je označován za hlavního viníka srebrenické tragédie. Srbská nezávislá média v závěru války hodně spekulovala o tom, že Mladić se zcela vymkl kontrole politickému vedení RS a že mezi ním a Karadžičem panuje napětí.

Srebrenický masakr
Dobytí enklávy Srebrenica bosenskosrbskými jednotkami a následný masakr přibližně 8000 lidí se stal jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Vyhánění z domovů, masové vraždění, ale i výsměch požadavkům mezinárodního společenství se staly v letech 1992 až 1995 smutnou realitou, pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN v červenci 1995 ale všechny šokoval. Dnes soud v Haagu konstatoval, že část viny na tragédii nese i Nizozemsko.
Právě nizozemští vojáci mírových sil OSN měli muslimskou enklávu uprostřed srbského území chránit, svou roli však nezvládli - i kvůli nedostatečnému vybavení a chybám velení. Několik stovek slabě vyzbrojených modrých přileb z Nizozemska mělo potíže se zásobováním a jejich situaci neulehčoval ani mandát, který neumožňoval do konfliktu účinně zasáhnout. Vůli OSN účinně bránit Muslimy proti srbským vojákům nahlodaly i případy braní rukojmí z řad vojáků mírových sil.
Za strůjce obsazení města je považován bosenskosrbský generál Ratko Mladić, kterého nyní, podobě jako někdejšího prezidenta bosenskýsch Srbů Radovana Karadžiče, soudí Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Mladić se ve městě po jeho dobytí osobně ukázal v doprovodu kamery. V polní uniformě se srdečně zdravil se svými vojáky, nařizoval strhnout muslimské nápisy a do objektivu dodal, že je „v srbské Srebrenici, kterou dává srbskému národu jako dar“.
Vyděšeným uprchlíkům generál, který se před spravedlností skrýval až do roku 2011, po obsazení Srebrenice rozdával chléb a říkal: „Ničeho se nebojte, buďte v klidu. Brzy přijede dost autobusů a odveze vás - nejdřív ženy a děti - do bezpečí.“ Autobusy sice za několik dnů přijely, odvezly ale jen ženy, děti a starce; na muže se nemělo dostat. Před srbským útokem žilo ve Srebrenici a okolí asi 45 tisíc lidí, půlka z nich byli uprchlíci z okolních obcí, kteří se sem uchýlili v letech 1992 a 1993.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!