Karadžiče rozsudek soudu zaskočil, tvrdí jeho advokát

aktualizováno Rozsudek vynesený ve čtvrtek haagským tribunálem bývalého politického vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče zaskočil. Bělehradskému listu Večernje novosti to řekl Goran Petronijević, advokát Karadžiče, kterého tribunál odsoudil ke čtyřicetiletému vězení za válečné zločiny včetně genocidy ve Srebrenici. Nesouhlas s tímto verdiktem dala najevo také Moskva.

 Radovan Karadžič
25.3.2016 13:42   |  

„Ani Evropská unie ani tento soud ani mezinárodní společenství po všem, co se stalo v Paříži a v Bruselu, nechápou čemu a komu čelili bosenští Srbové v devadesátých letech,“ citoval obhájce první reakci vyslovenou Karadžičem bezprostředně po vynesení verdiktu. „Nemohu uvěřit, jaký rozsudek byl vynesen. Zakládá se na improvizaci, předpokladech, spekulacích, náznacích, a ne na faktech,“ řekl rovněž podle Petronijeviče bývalý prezident bosenské Republiky srbské.

Rozhodnutí Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se očividně nelíbí ani Kremlu, který se dlouhodobě staví za srbské zájmy. „Již dlouho tvrdíme, že činnost ICTY je zpolitizovaná,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Gennadij Gatilov agentuře Interfax. „Bohužel všechny případy, které se projednávaly, byly jednostranné. Neprojednávaly se tam (například) zločiny spáchané kosovskými vůdci a vojáky. Považujeme takovéto přehmaty v práci ICTY za nepřípustné,“ zdůraznil.

40 let

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) uznal Karadžiče vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Bosenskosrbské síly při něm v červenci 1995 povraždily podle některých odhadů až 8000 zajatých mužů muslimské (nyní bosňácké) národnosti.

Odpovědný je také za brutální obléhání Sarajeva, během něhož bylo zabito přes 10 tisíc lidí, včetně 1500 dětí. Vinným shledali soudci Karadžiče i z pronásledování, vyhlazování, vražd, deportací, nelidských činů spojených s násilným přemísťováním obyvatelstva, z nezákonných útoků na civilisty a z braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmích. Rozsudek není pravomocný a Karadžić už dal najevo, že se proti němu hodlá odvolat.

Karadžić je považován za jednoho z hlavních strůjců války v Bosně
Vizitka bývalého vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče (70), kterého odsoudil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ke 40 letům vězení:
Radovan Karadžić, vystudovaný psychiatr, je považován za jednoho z hlavních strůjců války v Bosně a Hercegovině, která tuto balkánskou zemi v 90. letech minulého století sužovala. V dubnu 1992 byl zvolen prezidentem bosenské Republiky srbské a v čele tohoto útvaru stál více než čtyři roky, než kvůli stíhání pro válečné zločiny rezignoval a na dlouhých 12 let zmizel ze scény. Zadržen byl teprve v červenci 2008 v Bělehradě a následně vydán ICTY, aby čelil obžalobě.

Karadžić byl v souvislosti s rolí, kterou během války v letech 1992 až 1995 sehrál, obviněn z celé řady trestných činů. Nechyběla mezi nimi genocida, zločiny proti lidskosti, vraždy a porušení pravidel vedení války. Obžaloba měla 11 bodů a výčet konkrétních činů byl dlouhý. Po více než 20 letech ale veřejnosti jména většiny měst a obcí, kde se udály, nic neřeknou. Masakr asi 8000 muslimských mužů ve Srebrenici a obléhání Sarajeva s více než 10 tisíci oběťmi zůstávají ale v paměti dodnes.

Žalobci pro Karadžiče žádali doživotní vězení, on sám je ale - podobně jako řada jiných politiků a vojáků souzených před ICTY - přesvědčen o své nevině. Obhajoba pak tvrdila, že žádný Karadžičův zločin obžaloba neprokázala. „Nic z toho, co se stalo, nebylo výsledkem chování státu,“ řekl předloni před haagským tribunálem. Jediné, co přiznal, bylo, že jako politický vůdce v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské“.

ICTY Karadžiče odsoudil ke 40 letům vězení, když ho uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Rozsudek není pravomocný, Karadžić se proti němu může odvolat. Pokud jde o události ve Srebrenici, senát má za prokázané, že obžalovaný si přál zabití zajatých mužů muslimské (dnes bosňácké) národnosti a souhlasil s ním. Podle soudců je Karadžić rovněž trestně odpovědný za brutální tříleté obléhání Sarajeva a za další zločiny spáchané bosenskosrbskými silami, včetně zločinů proti lidskosti nebo braní rukojmích. Jediným bodem obžaloby, v němž senát ICTY neshledal někdejšího prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) vinným, je genocida související se zločiny spáchanými během války v letech 1992-1995 v sedmi městech. Předsedající soudce O-Gon Kwon toto rozhodnutí zdůvodnil nedostatkem důkazů.

Mezi další významné bosenskosrbské politiky, které ICTY odsoudil, patří Momčilo Krajišnik, bývalý předseda parlamentu bosenské Republiky srbské, který byl v roce 2009 odsouzen na 20 let vězení a v srpnu 2013 byl propuštěn. Bývalá prezidentka Republiky srbské Biljana Plavšičová se v lednu 2001 dobrovolně přihlásila ICTY, který jí v únoru 2003 uložil trest 11 let vězení. Brány káznice opustila v říjnu 2009. V červenci 2003 vyměřil ICTY doživotní trest Milomiru Stakičovi, bývalému starostovi města Prijedor na severozápadě Bosny. V odvolacím řízení mu byl trest v březnu 2006 zmírněn na 40 let.

Karadžić se narodil 19. června 1945 v černohorské vsi Petnjica, vzdáleně je prý spřízněn se slavným literátem Vukem Stefanovičem Karadžičem a vyrostl v prostředí plném mýtů o velikosti srbského národa. Jeho otec Vuko patřil mezi četniky (srbští vojáci, bojující zprvu proti Němcům, později někdy po jejich boku a také proti komunistickému odboji), po vítězství Titových partyzánů byl odsouzen na sedm a později 15 let vězení. Domů se vrátil v roce 1950, když Radovanovi bylo pět let.

Většina pramenů se shoduje v tom, že Karadžić byl dobrý student, za vyšším vzděláním zamířil ale trochu netypicky do Sarajeva. Otec sice původně chtěl, aby z něj byl středoškolský učitel, tuhle dráhu ale Radovan odmítl. „Co z toho budu mít, profesor sice kdysi něco znamenal, ale dneska jich je všude plno,“ řekl prý a zamířil na střední zdravotnickou školu a odtud na medicínu. Lékařské vzdělání získal také na newyorské Columbijské univerzitě.

Ani na medicíně ale Radovan Karadžić, drže se poučky „správný Černohorec má být buď básník, nebo zbojník“, nezapomněl na umění. „Byl zapálený do lékařského studia i literatury,“ vzpomínal jeden z jeho tehdejších přátel. Během studií se Karadžić seznámil i se svou budoucí ženou Ljiljanou, pocházející z prominentní rodiny sarajevských Srbů. Ambiciózní žena ho během let podle zlých jazyků postupně ovládla, zprvu se ale i díky ní dostal do sarajevské lepší společnosti.

Lékařskou praxi vykonával Karadžić hlavně v Sarajevu a dochovaly se zkazky o tom, jak občas svým dobrozdáním pomohl někomu odložit nástup trestu. Sám Karadžić v polovině 80. let strávil ve vězení přes rok, důvodem prý byly machinace, díky kterým si postavil chatu nad Sarajevem. Podle Karadžičových příbuzných ale byla celá kauza pomstou jugoslávské tajné služby za to, že s ní Radovan odmítl spolupracovat během studijního pobytu v Americe.

Po věznění opustil Karadžić myšlenku na přestěhování do Bělehradu, se kterou vážně koketoval. V metropoli dokonce nějaký čas pracoval jako psycholog fotbalové Crvene Zvezdy a tehdy se také spřátelil se spisovateli, čelnými představiteli srbského nacionalismu. Do politiky se sám aktivně zapojil koncem 80. let. Zprvu koketoval se zelenými, nakonec ale - pod vlivem spisovatele a známého propagátora myšlenky Velkého Srbska Dobrici Ćosiče - zakotvil v Srbské demokratické straně.

Už v říjnu 1991 v bosenském parlamentu vyhrožoval, že pokud si Bosna vyhlásí samostatnost, bude to cesta do pekel, na které bude muslimský národ zničen. Karadžić zprvu sloužil jako nástroj jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, nakonec se ale stal i pro něj přítěží. Mír v Bosně byl nakonec na americké letecké základně v Daytonu uzavřen bez přímé účasti tamních Srbů, ale i Chorvatů, obě strany zastupovali jejich protektoři z Bělehradu a Záhřebu.

Čtěte také:

Karadžić o masakru v Srebrenici nic nevěděl, tvrdí jeho obhájce

Soud: Nizozemsko má díl viny za masakr v bosenské Srebrenici

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Byznys story: Vinař Volařík slavil úspěchy hned s prvním ročníkem

Byznys story: Vinař Volařík slavil úspěchy hned s prvním ročníkem

Většina podnikatelů, která se i přes varování odborníků rozhodla rozšířit své podnikání o vinařství, koupila již podnik zaběhnutý a známější. Miroslav Volařík, vystudovaný chemik… více

Komerční prezentace
Mobilní web