Kodaňská zvěst o „konci světa“

Vědci z IPCC zdůrazňují, že nedozírné negativní dopady na sebe nenechají dlouho čekat i při mírnějším zvýšení teplot v řádu 1,5 až 2,5 stupně. A jaký je tedy nejčernější scénář?

Zásoby vody uložené v ledovcích a sněhové pokrývce se výrazně ztenčí. Bez životodárné tekutiny se ocitne až šestina světové populace. To nejvíce postihne národy žijící ve střední, jižní a východní Asii. Tání vrchních vrstev Himálaje zintenzivní záplavy a následné sesuvy půdy zlikvidují tamní zdroje pitné vody. Odhaduje se, že během tří až čtyř desetiletí budou v této oblasti ohroženy životy více než miliardy lidí. Podobně špatný úděl čeká rostliny a zvířata po celém světě. Vyhynout jich má až 30 procent.

Na nejhorší by se však měli připravit lidé žijící v nízkých polohách. Jen nepatrné změny teplot zde způsobí jak propad zemědělské úrody, tak rozsáhlé záplavy. Výnosy ze sklizní mohou být v řadě oblastí poloviční již za deset let. Jako první zaniknou ostrovní země ležící v Indickém a Tichém oceánu. Počínaje rokem 2080 má mořská hladina stoupat tempem, při němž budou o domov každoročně přicházet až desítky milionů osob.

Některé vlády dotčených států proto uvažují o národním exodu. Příkladem je asijské souostroví Maledivy. Tamní lidé již vyjednávají s Indií a Srí Lankou o koupi části území, kam by se mohli natrvalo přesunout. Klimatičtí experti z IPCC tvrdí, že náklady spojené s adaptací jednotlivých zemí na nové podmínky mohou přesáhnout až deset procent výše loňského světového HDP.