Letošní vlna veder na Blízkém východě může být počátkem rozsáhlé migrace

Letošní vlna veder na Blízkém východě může být počátkem rozsáhlé migrace
12. srpna 2016 • 09:12
Léto na Blízkém východě letos překonalo všechny teplotní rekordy, ale klimatologové varují, že to může být pouhá předzvěst krušné budoucnosti. Pokud se jejich předpovědi naplní, nedostatek vody a neúnosná vedra mohou vyvolat uprchlickou krizi ještě mnohem rozsáhlejší, než jakou vidíme dnes. Dotčené státy přitom nejsou na klimatické výzvy připravené, napsal americký deník The Washington Post.

Nezvykle horká léta nejsou v regionu za poslední roky ničím novým, to letošní je však obzvláště kruté. Takzvaný teplotní index, který zohledňuje vedle teploty také vlhkost, se v částech Spojených arabských emirátů a Íránu vyšplhal až k 60 stupňům Celsia.

Město Džidda v Saudské Arábii zaznamenalo absolutní rekord těsně pod 52 stupňů. Pokud Světová meteorologická organizace potvrdí hodnotu 54 stupňů Celsia naměřenou v kuvajtském městě Mitriba, bude to historické maximum pro celou východní polokouli. Zasažen je také jih Maroka nebo Izrael.

„Tohle neuvěřitelné počasí ukazuje, že globální oteplování už si vybírá svoji daň. Je to zdaleka největší výzva pro náš region,“ říká Ádil Abdal Latíf, poradce regionální kanceláře pro arabské země v rámci Rozvojového programu OSN. Vyjít z domu je, „jako byste vkročili do ohně“, popisuje situaci Zajnab Kumanová, šestadvacetiletá vysokoškolská studentka žijící v Irácké Basře, kde se teploty dostávají nad 48 stupňů Celsia. „Jako by vám všechno - kůže, oči, nos - začalo hořet.“

Kumanová a další tak před západem slunce své domovy příliš často neopouštějí a ulice přes den zejí prázdnotou. „Jsme vězněni,“ říká Ajmán Karím, osmadvacetiletý inženýr, který již několikrát dostal v práci „teplotní prázdniny“. Někteří ale doma zůstat nemohou. Ísá Muhsin, bagdádský majitel stánku s ovocem říká, že se může buď potit v práci, nebo hladovět doma.

Timothy Snyder: Muslimský svět je první obětí změn klimatu. Přijdou další „Sýrie“

Podle iráckého ekonoma Básima Antoinea počasí způsobilo zemi značné ekonomické škody. Odhaduje, že vlna veder ukrojila z iráckého HDP již 10 až 20 procent. Vládní zdroje hlásí po celém Iráku vysychání úrody a všeobecný pokles produktivity pracujících zatímco v nemocnicích přibývají případy dehydratace a vyčerpání.

Desítky tisíc Iráčanů, kteří přišli o domovy v důsledku bojů vlády s ozbrojenci Islámského státu, musí vedra snášet ve stanech a provizorních přístřešcích.

Kvůli nedostatku prostředků, omezením irácké vlády a rizikovosti zasažených oblastí se humanitární pomoc nedostala ke všem. „Spousta lidí tam nejspíše umírá, ale nic nevíme jistě,“ říká jeden z pracovníků, který však neměl povolení mluvit s médii a musel zůstat anonymní.

Extrémní horka mají Irák sužovat i po zbytek týdne. Bezprostředním důvodem je neústupná tlaková výše, ale Mahmúd Abdal Latíf, mluvčí iráckého meteorologického ústavu tvrdí, že v zemi se také od základu mění klimatické vzorce. Říká, že v Bagdádu se počet dní, kdy teplota přesáhne 47°C, v posledních letech více než zdvojnásobil.

„Před čtyřiceti lety se takové teploty držely čtyři nebo pět dní. Pak vítr rozvířil prach, čímž se povrch zchladil. Dnes se nic takového neděje,“ dodává Abdal Latíf.

Žádné překvapení

Pro odborníky není tento vývoj žádným překvapením. Studie publikovaná loni v říjnu v časopise Nature Climate Change předpovídala, že vlny veder v oblastech Perského zálivu by mohly ke konci století ohrožovat lidské životy. Vědci z Chemického institutu Maxe Plancka a Kyperského Institutu v Nikósii zase nedávno přisoudili podobně chmurný osud celé oblasti Blízkého východu a severní Afriky, která je domovem zhruba půl miliardy lidí.

Francesca de Châtelová, specialistka na blízkovýchodní vodohospodářství působící v Amsterdamu, říká, že tamní vlády nemají odpovědi na prudký růst populace a klimatické změny. Podle ní nedbaly varování klimatologů a orgánů OSN a problémům nevěnovaly patřičnou pozornost.

Masivní výsadba jehličnanů přispívá k oteplování planety, zjistili vědci

Organizace spojených národů předpovídá, že populace 22 arabských států se do roku 2050 zvedne z přibližně 400 milionů na 600 milionů. Pro země, kterým vědci prorokují pokles srážek a slanější vodu v důsledku vzestupu hladin moří, by to znamenalo obrovskou zátěž. Již dnes přitom mnoho krajin regionu trpí akutním nedostatkem vody kvůli suchým podmínkám, bobtnající spotřebě a nehospodárným zemědělským praktikám.

Nedostatečná vládní reakce na nevídané sucho byla podle analytiků jednou z příčin občanské války v Sýrii, která spustila masivní příliv uprchlíků do Evropy.

V minulém roce se proti neschopnosti vlády zabezpečit dodávky elektřiny během extrémních veder protestovalo v Bagdádu. Téměř bezvýsledně. Podle některých odhadů se má nyní asi 33milionová populace Iráku do roku 2050 skoro zdvojnásobit. „Státy v regionu nejsou nejsou na následky klimatických změn připraveny,“ říká de Châtelová.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!