Lidstvo je o 400 tisíc let starší, než si vědci dosud mysleli | E15.cz

Lidstvo je o 400 tisíc let starší, než si vědci dosud mysleli

Lidstvo je o 400 tisíc let starší, než si vědci dosud mysleli
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: UNiesert a Frank Vincentz

ČTK

Rod Homo (člověk) je podle nejnovějších poznatků zhruba o 400 tisíc let starší, než se vědci dosud domnívali. Možná žili už před 2,8 milionu let, tvrdí mezinárodní vědecký tým v magazínu Science. Naznačuje to prý kosterní pozůstatek nalezený v roce 2013 v Etiopii.

Paleontologové v africké zemi našli polovinu levé spodní čelisti s pěti zuby. Z tvaru čelisti a zubů se dá údajně usuzovat, že už jde o zástupce rodu Homo a nikoli o předchůdce člověka z vyhynulého rodu Australopithecus, jehož nejznámějším zástupcem je 3,2 milionu let stará fosilie zvaná Lucy, nalezená v roce 1974 rovněž v Etiopii.

„Nový nález je dalším potvrzením evoluce,“ vysvětlil podle agentury APA Faysal Bibi, který se podílel na vyhodnocení získaných informací v berlínském Přírodovědném muzeu.

Lidské rysy se údajně vyskytovaly dříve, než se dosud předpokládalo. Zatím ale ve „skládačce“ některé informace chybí. „Víme teď o něco víc, ale ještě ne celý příběh,“ dodal Bibi.

Není ale jisté, zda byl raný člověk lovcem a živil se masem či zda si stavěl příbytky a dokázal rozdělávat oheň

V časovém rozmezí před 2,5 až třemi miliony let, z něhož téměř neexistují nálezy, pravděpodobně existovaly rané linie rodu Homo. Dnešní moderní člověk Homo sapiens, který existuje zhruba 200 tisíc let, je jediným dosud existujícím zástupcem rodu.

Vědci ještě nevědí, jak vypadal raný člověk, jehož čelist nyní prozkoumali. Jisté ale je, že stejně jako Lucy už chodil vzpřímeně. Žil mezi lesními porosty v době, kdy existovali také antilopy, prehistoričtí sloni, hroši, krokodýli a ryby.

Není ale jisté, zda byl raný člověk lovcem a živil se masem či zda si stavěl příbytky a dokázal rozdělávat oheň. „Snad, ale nevíme to,“ připustil Bibi. Nejstarší pracovní nástroje, které známe, jsou staré 2,6 milionu let.

Kolébka lidstva

Dnešní Etiopie je díky svým četným fosilním nálezům považována za kolébku lidstva. Nyní objevený nález v lokalitě Ledi Geraru v oblasti Afra by mohl patřit například předkovi druhu Homo habilis (člověk zručný), domnívá se Fred Spoor z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku.

Podobu člověka zručného už vědci dokázali rekonstruovat s pomocí 1,8 milionu let starých fosilií z Tanzanie. Kromě velikosti mozku je přitom určující právě podoba spodní čelisti, píšou vědci v dalším vědeckém časopise Nature.

„Komplexní statistické analýzy ukazují tvarové rozdíly mezi spodními čelistmi různých druhů raných lidí. Ty jsou někdy tak velké, jako rozdíly mezi šimpanzy a dnes žijícími lidmi,“ uvedl další vědec z Institutu Maxe Plancka Philipp Gunz. Podle lipských vědců je proto štěstí, že v Etiopii se našla právě spodní čelist.

Retroviry v našich genech vyprávějí o evoluci

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!