Menšiny jsou v Evropské unii stále terčem nenávisti a diskriminace, vyplývá ze studie | E15.cz

Menšiny jsou v Evropské unii stále terčem nenávisti a diskriminace, vyplývá ze studie

ČTK

Národnostní menšiny jsou v Evropské unii nadále terčem nenávisti a diskriminace. Řada z jejich příslušníků se začíná stále více odcizovat státu, ve kterém žijí. V Česku se studie zaměřila na romskou menšinu. Diskriminaci za poslední rok zažilo podle ní 32 procent jejích příslušníků.

"Každým případem diskriminace a nenávisti dál podkopáváme sociální soudržnost a vytváříme nerovnosti, které poškozují celé generace," uvedl ředitel Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), která studii vypracovala, Michael O'Flaherty. Odcizení, které v důsledku diskriminace vzniká, může mít podle něj zničující následky. V současnosti podle studie ale příslušníci menšin státním institucím dál důvěřují.

Studie vychází z dotazníků, které vyplnilo 25 500 mužů a žen z 28 členských zemí EU, kteří mají kořeny v cizině nebo patří k původním menšinám, například Romům či Rusům. Diskriminaci v posledních pěti letech zažilo 38 procent z nich. Zvlášť se to přitom podle studie týká lidí původem ze severní a subsaharské Afriky a Romů. Nejčastěji diskriminaci pocítili při hledání práce.

Česko má problém s extremismem, tvrdí německý Spiegel

V České republice v posledních dvanácti měsících zažilo podle dotazníkové studie diskriminaci 32 procent Romů, na Slovensku to bylo o dva procentní body méně. Nejméně se Romové cítí být ze sledovaných zemí diskriminováni v Bulharsku (14 procent), nejvíce v Řecku (48 procent). V Česku si příslušníci romské menšiny stěžovali většinou na nerovný přístup k bydlení a diskriminaci při hledání práce.

Obtěžování kvůli svému původu podle studie za posledních pět let zažilo v Česku 66 procent dotázaných Romů, nejvíce z devíti sledovaných zemí EU. Na Slovensku to bylo 46 procent. Relativně nejlépe na tom byli opět Romové v Bulharsku.

Romové se ohradili proti Zemanovým slovům o nepřizpůsobivých občanech

Studie se věnovala také přistěhovalcům druhé generace. Téměř třetina z nich v posledním roce zažila obtěžování, polovina z nich nejméně v šesti případech za rok.

Oběti diskriminace a nenávistného obtěžování podle FRA cítí menší důvěru ke státním institucím i slabší vazby na zemi, ve které žijí.

Valnou většinu případů diskriminace či obtěžování a násilí vůči menšinám úřadům nikdo nenahlásí, kritizuje ve zprávě FRA. Členské státy agentura vyzvala k větší aktivitě v boji proti těmto jevům.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!