Mírová dohoda s rebely z FARC se odkládá, Kolumbijci ji v referendu odmítli

3. října 2016 • 06:51

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos uvedl, že akceptuje výsledky referenda o mírové dohodě a dodal, že vyjednané příměří zůstává v platnosti. Dnes se hodlá sejít se všemi politickými stranami a bude hledat způsoby, jak pokračovat v mírovém procesu. Vyšle také vyjednavače zpět na Kubu, kde se v posledních letech jednání o míru konala. Hlasování podle něj nebude mít vliv na stabilitu země.

 

Kolumbijci v referendu těsně odmítli mírovou dohodu vlády s povstalci z radikálně levicového hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Pro dohodu se vyslovilo 49,8 procenta voličů a proti 50,2 procenta, uvedla agentura Reuters. Výsledek je velkým překvapením, předvolební průzkumy ukazovaly, že dohoda bude schválena téměř dvěma třetinami voličů. Prezident i vedení FARC po zveřejnění výsledků oznámili, že chtějí v mírových jednáních pokračovat.

Vrchní velitel FARC Timoleon Jimenéz zvaný Timošenko prohlásil, že skupina je i po referendu ochotna pokračovat v jednání o míru. Novinářům v Havaně řekl, že lituje toho, co nazval destruktivní sílou těch, kteří zaseli nenávist a zášť a ovlivnili stanovisko kolumbijské populace. FARC podle něj bude dále pokračovat v práci na trvalém míru. Podle jeho slov "mír zvítězí".

Účast v referendu byla nízká, pouze 37 procent. Důvodem zřejmě bylo počasí. V oblasti řádí hurikán Matthew, který přinesl silné deště.

Venezuela otevřela hranice, lidé vyšli na nákupy do Kolumbie

Dohodu, která má 297 stran, podepsaly obě strany na konci září a oficiálně tak ukončily 52 let trvající konflikt, který si vyžádal 260 tisíc obětí a sedm milionů uprchlíků. Odmítnutí dohody v referendu podle agentur uvrhá zemi do nejistoty a je velkou porážkou pro prezidenta Juana Manuela Santose. Před referendem Santos uvedl, že nemá žádný plán B a v případě odmítnutí dohody se Kolumbie vrátí do války.

Analytici i nejvyšší představitelé FARC se ale shodují, že výsledek referenda mír nezvrátí. Přerušen ale nyní bude proces odzbrojování příslušníků FARC, který začal minulý týden. Jedním z možných scénářů dalšího vývoje je podle agentury AP ratifikace dohody v parlamentu, nebo ve zvláštním ústavním shromáždění.

Kritici dohody 

Kritici dohody požadují znovu otevřít jednání o mírové dohodě a udělat v ní jisté úpravy. Vadí jim zejména to, že rebelové z FARC uniknou trestu a že se budou moci zapojit do politického života. Budou moci kandidovat už v roce 2018 v prezidentských a parlamentních volbách a až do roku 2026 mají garantováno deset křesel v parlamentu.

Pro "korekce" mírové dohody se vyslovil i exprezident Álvaro Uribe, lídr opozice, který byl hlavní zastáncem odmítnutí dohody v referendu. Uribe v neděli po zveřejnění výsledků oznámil, že se chce podílet na vyjednání upravené dohody. Dostat Uribeho a prezidenta Santose k jednomu stolu bude ale podle agentury AP možná obtížnější než dosavadní jednání s FARC. 

Kritici dohody upozorňovali, že je k rebelům z FARC příliš měkká, protože jim umožňuje znovu vstoupit do společnosti, vytvořit politickou stranu a uniknout trestu ve vězení. Požadovali sjednání nové dohody.

Na západní půlce klid. Války skončily, nastoupili gangsteři

"Hlasoval jsem ne. Nechci učit mé děti, že vše může být odpuštěno," řekl agentuře Reuters pětatřicetiletý Alejandro Jaramillo, kterého rozčílilo, že rebelové nebudou souzeni.

Radikálně levicové hnutí FARC, které má v současnosti zhruba sedm tisíc členů, založil v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16 tisíc členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!