Moskva: Spoluprací s NATO se východ Evropy stává terčem možného útoku

Moskva: Spoluprací s NATO se východ Evropy stává terčem možného útoku
24. června 2015 • 12:12
Pobaltské státy by se neměly spoléhat na zbraně NATO, ale měly by raději přemýšlet, jak ohrožují samy sebe účastí v americké protiraketové obrany, řekl Jevgenij Lukjanov, zástupce šéfa ruské Bezpečností rady, branného a bezpečnostního orgánu ruského prezidenta. Polsko a Rumunsko se podle něj stávají potenciálním terčem ruských jaderných sil.

Lukjanov reagoval na úterní prohlášení amerického ministra obrany Ashtona Cartera v estonské metropoli Tallinnu o chystaném rozmístění 250 kusů těžké americké bojové techniky v sedmi zemích střední a východní Evropy.

Rusko v komentářích k plánům USA dává najevo, že spíš než americké tanky a obrněné transportéry mu vadí prvky protiraketové obrany, které hodlá Washington ve východní Evropě rozmístit.

Podle Lukjanova jsou americké protirakety reálně namířeny na ruské strategické jaderné síly. „Pokud se Polákům a Rumunům líbí stát se terčem (ruského útoku) kvůli americkým zbraním, je to jejich volba,“ řekl Lukjanov. Terčem ruských zbraní se „automaticky“ stávají i pobaltské státy.

„Logika konfliktu spočívá v tom, že vítězem nebude nikdo. Leckdo se ale ocitá mezi znepřátelenými stranami, což může být případ pobaltských států,“ konstatoval ruský politik.

Podle ruských expertů americký protiraketový systém porušuje strategickou rovnováhu, protože oslabuje odstrašující sílu ruských jaderných prostředků. Podle Pentagonu je systém namířen proti hrozbě raket odpálených z Íránu, nikoli z Ruska.

Rusko nedávno oznámilo, že hodlá do výzbroje zařadit několik desítek strategických raket schopných proniknout jakýmkoli obranným systémem. Přezbrojení je součástí rozsáhlého zbrojního programu naplánovaného do roku 2020.

Putin dosáhl nového maxima obliby
Popularita prezidenta Vladimira Putina u ruské veřejnosti dosáhla v červnu nového vrcholu a pohybuje se na hranici 89 procent. Oznámila to dnes agentura Interfax s odvoláním na výsledky průzkumu společnosti Levada. Červnový index souhlasu s Putinovou politikou je absolutně nejvyšším číslem za celou dobu sociologického měření, uvedla ruská agentura.
Loni v červnu schvalovalo Putinovo jednání v nejvyšší ústavní funkci 85 procent Rusů, předloni ve stejné době 63 procent. Nespokojenost s výkonem prezidentského úřadu v nynějším průzkumu vyjádřilo deset procent dotázaných.
Účastníci ankety měli rovněž sestavit žebříček pěti ruských politiků, jimž nejvíc důvěřují. Nejlépe z průzkumu podle očekávání vyšel Putin se 64 procenty, což je opět absolutní rekord.
Na druhém místě je s 28 procenty ministr obrany Sergej Šojgu, o třetí se s 21 procenty dělí premiér Dmitrij Medveděv a ministr zahraničí Sergej Lavrov. Následují šéf komunistů Gennadij Zjuganov a vůdce ruských nacionalistů Vladimir Žirinovskij.
Poměrně vysoké míře obliby se těší i ruské ústavní instituce. Vládě důvěřuje 62 procent dotázaných, parlamentu 54 procent a oblastním gubernátorům 64 procent.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!