Nálety začaly. USA a spojenci bombardují islamisty v Sýrii

Video Armáda Spojených států a partnerské země podnikly první letecké údery proti pozicím radikálního uskupení Islámský stát (IS) v Sýrii, oznámilo ministerstvo obrany USA. Americká armáda následně uvedla, že uskutečnila 14 náletů. Na akci se kromě Spojených států podílejí rovněž Jordánsko, Bahrajn, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty. Podle syrských opozičních aktivistů při úderech přišlo o život nejméně 120 radikálů.

Stíhací letoun americké armády
23.9.2014 22:05   |  

Útoky se týkaly zejména syrské oblasti Rakka, která je baštou extremistického hnutí. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (OSDH), která konflikt v zemi dlouhodobě monitoruje, se ale cílem staly i pozice další extremistické skupiny, fronty An-Nusra, která je napojena na Al-Káidu.

Terčem leteckých úderů byla zejména velitelství, výcvikové tábory, sklady a zásobovací a obrněná vozidla. Mnoho cílů bylo poškozeno či zničeno, uvedlo ve svém prohlášení velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Cílem útoků bylo narušit „bezprostředně hrozící útok“ proti americkým a západním zájmům, který plánovali „veteráni Al-Káidy“, dodalo velitelství.

Zraněné odvezli do Iráku

Podle aktivistů z organizace OSDH při náletech na severu a východě Sýrie přišlo o život nejméně 120 radikálů. Mezi oběťmi je prý 70 ozbrojenců z hnutí Islámský stát a 50 bojovníků, kteří se hlásí k Al-Káidě. Dalších 300 extremistů utrpělo zranění, 100 nejvážněji zraněných bylo prý převezeno do sousedního Iráku.

Pro útoky Američané využili své válečné lodě v mezinárodních vodách v Rudém moři a v Perském zálivu. „Všechny letouny následně bezpečně opustily oblast útoku,“ doplnilo americké velitelství. Islamisté z hnutí Islámský stát se již nechali slyšet, že na Američany vedené útoky odpoví, citovala je agentura Reuters.

Jak hned zpočátku potvrdil mluvčí Pentagonu John Kirby, Američané provedli akci proti „teroristům z ISIL v Sýrii s využitím kombinace stíhacích letounů, bombardérů a řízených střel Tomahawk“. Rozhodnutí zaútočit podle Kirbyho padlo v pondělí.

Obama: USA vycvičí bojovníky proti IS

Americký prezident Barack Obama dnes uvedl, že operace proti IS v Sýrii bude dlouhodobá. „Budeme pokračovat s našimi plány, a to díky podpoře obou politických stran v Kongresu,“ řekl s tím, že USA vycvičí a vyzbrojí bojovníky v Sýrii i Iráku, kteří budou proti IS dále bojovat. Pohrozil také zemím, které poskytují útočiště teroristům.

Údery jsou součástí vojenské kampaně proti extremistům z IS, kterou před skoro dvěma týdny schválil Obama. Radikální uskupení zabralo rozsáhlá území v Sýrii i v Iráku, povraždilo tisíce lidí a sťalo dva americké novináře - Jamese Foleyho a Stevena Sotloffa.


Američané k útokům použili i letouny F-22 Raptor. Historicky poprvé


Putin: Bez souhlasu Sýrie jsou útoky nepřípustné

Ruský prezident Vladimir Putin podle Kremlu telefonicky hovořil s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem a opět zdůraznil, že nálety proti základnám Islámského státu v Sýrii jsou bez souhlasu syrské vlády nepřípustné. I ruské ministerstvo zahraničí následně zopakovalo, že všechny útoky musí být odsouhlaseny Damaškem, jinak půjde o akci, která naopak destabilizuje situaci v regionu.

Syrský kabinet nicméně potvrdil, že o náletech věděl dříve. V dopise je o nich informoval americký ministr zahraničí John Kerry. „Ministerstvo zahraničí dostalo přes iráckého ministra zahraničí dopis od svého amerického protějšku, ve kterém ho informoval, že Spojené státy a někteří jejich spojenci zaútočí (na Islámský stát) v Sýrii,“ uvedla syrská diplomacie ve svém prohlášení. „Došlo k tomu několik hodin předtím, než nálety začaly,“ dodala.

Pan Ki-mun v proslovu u příležitosti zahájení klimatického summitu OSN útoky proti islamistům v Sýrii uvítal. Radikálové podle něj představují nebezpečí pro světový mír. Zároveň však vyzval Američany a jejich arabské spojence, aby při náletech dodržovali mezinárodní právo. Útoky je prý třeba provádět tak, aby při nich zahynulo co nejméně civilistů.

Velvyslankyně USA při OSN Samantha Powerová v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi uvedla, že USA útoky zahájily kvůli neschopnosti Damašku zasáhnout útočiště teroristů. Odvolala se přitom na článek 51 Charty OSN, který hovoří o právu států na sebeobranu.

Británie váhá, Česká republika řekla ne

Podle agentury Reuters britský premiér David Cameron ve středu pravděpodobně oznámí, že Británie se připojí k leteckým útokům na Irák. Jestli se bude podílet i na náletech na Sýrii, se prý britský kabinet zatím nerozhodl. Česká republika podle premiéra Bohuslava Sobotky neuvažuje o zapojení do leteckých operací. Premiér připomněl zásilky munice, která byla poslána z ČR do Iráku na podporu bojovníků z kurdských jednotek.

USA a Francie již dříve zahájily cílené nálety na pozice IS v Iráku. Korespondentka stanice BBC ale poznamenala, že kampaň v Sýrii se od úderů v Iráku liší. Zatímco irácká vláda Washington k zásahu proti extremistům z IS vybídla, syrská vláda tak neučinila.

Ozbrojenci z IS podle pondělních zpráv vyzvali stoupence, aby útočili na občany USA, Francie a dalších států, které se boje proti radikálům účastní.

Kdo se podílí na úderech proti IS
Arabské země
Na leteckých úderech Američanů proti pozicím IS v Sýrii se podílejí také Bahrajn, Jordánsko, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Saúdská Arábie také poskytne své území k americkému výcviku syrských bojovníků proti IS. Rovněž Egypt, který se potýká s teroristickými útoky, podporuje mezinárodně koordinovanou akci proti IS, leteckých úderů se ale zatím nehodlá účastnit. Násilnou kampaň islamistických radikálů v Egyptě odstartovalo loňské svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího armádou. Terčem islamistů jsou většinou bezpečnostní síly.
Austrálie
Austrálie 22. září oznámila, že se připojí k leteckým úderům na IS. Neupřesnila však, zda se australské stíhačky budou podílet přímo na bombardování, nebo poskytnou pouze podporu.
Velká Británie
Británie oznámila, že se zatím nerozhodla, zda se k USA a k arabským spojencům připojí a bude se rovněž na úderech podílet. Zatím dodává zbraně a materiální pomoc kurdským jednotkám, které bojují proti islamistům, a slíbila také, že pomůže s jejich výcvikem.
Česko
Česká republika podle premiéra Bohuslava Sobotky neuvažuje o tom, že by se do letecké operace zapojila. Premiér připomněl zásilky munice, která byla poslána z České republiky do Iráku na podporu bojovníků z kurdských jednotek.
Francie
Francouzské stíhací letouny 19. září poprvé udeřily na pozice IS v Iráku a zničily islamistům sklad. Francie se tak stala první zemí, která se oficiálně připojila k americkým náletům na cíle IS. Francie rovněž pomáhá v boji proti radikálům dodávkami zbraní a podílí se na výcviku kurdských jednotek bojujících proti islamistům.
NATO
NATO neplánuje své přímé vojenské zapojení do vojenských operací, je ale připraveno, pokud o to požádá vláda v Bagdádu, pomoci s výcvikem iráckých bezpečnostních sil. Chce se také podílet na lepší výměně zpravodajských informací, která má členským zemím pomoci vyrovnat se s hrozbou plynoucí z návratu některých bojovníků IS zpět do jejich mateřských zemí v Evropě.
Německo
Německo v polovině září oznámilo, že se k leteckým útokům proti IS nepřipojí. Vláda ale rozhodla, že Kurdům, kteří v severním Iráku bojují proti IS, Německo dodá protipancéřové rakety a samopaly.
Rusko
Moskva oznámila, že americké nálety proti islamistům v Sýrii bez souhlasu Damašku a mandátu OSN představují akt agrese.
Spojené státy
Spojené státy nasadily své letectvo proti islamistům v Iráku v srpnu a omezovaly se pouze na západ a sever země. Od 8. srpna tam podnikly více než 160 náletů. Nedávno Američané poprvé zaútočili na pozice radikálů i poblíž Bagdádu a nyní podnikli s několika arabskými zeměmi první letecké údery proti pozicím IS v Sýrii. USA se také podílejí na výcviku a vyzbrojování iráckých a kurdských jednotek.
Turecko
Členská země NATO, která sousedí s Irákem i Sýrií, už dříve uvedla, že je ochotná spolupracovat v rámci humanitární pomoci, do případných bojových operací se ale zapojit nechce. Ankara to zdůvodňovala zejména ohledem na osud 49 tureckých zajatců, které radikální islamisté v červnu unesli z konzulátu v iráckém Mosulu. Ti však byli nedávno propuštěni. Turecko v minulých dnech přijalo 138.000 syrských Kurdů, kteří utekli před postupujícími radikály z IS. Vztahy mezi centrální tureckou vládou a kurdskou menšinou, obývající jihovýchod země, jsou ale dlouhodobě napjaté. Ozbrojený boj za vytvoření vlastního národního státu (Kurdistánu) si vyžádal už přes 40.000 obětí. Podle agentur kurdští představitelé podezírají Turecko, že v syrském konfliktu straní sunnitskému hnutí IS, které Ankara považuje za šanci jak svrhnout režim Bašára Asada.

Čtěte také:

Islámský stát vyzývá k útokům na USA a jejich spojence

Iráčtí pešmergové postupují, k boji proti islamistům najímají křesťanské bojovníky

Jak bojovníci za islám k bohatství přišli? Pomohli kuvajtští bankéři

Autor: čtk, pav, bru

Komentáře

Čtěte také

Severnímu Irsku se z EU nechce. Připojení k republice připouští i Dublin

Severnímu Irsku se z EU nechce. Připojení k republice připouští i Dublin

Nejen představitelé Skotska, ale i politici v Ulsteru hledají cestu ze složité situace, kterou regionu přineslo referendum o vystoupení Británie z Evropské unie. V Severním Irsku… více

Mobilní web