Nálety začaly. USA a spojenci bombardují islamisty v Sýrii

Video Armáda Spojených států a partnerské země podnikly první letecké údery proti pozicím radikálního uskupení Islámský stát (IS) v Sýrii, oznámilo ministerstvo obrany USA. Americká armáda následně uvedla, že uskutečnila 14 náletů. Na akci se kromě Spojených států podílejí rovněž Jordánsko, Bahrajn, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty. Podle syrských opozičních aktivistů při úderech přišlo o život nejméně 120 radikálů.

Stíhací letoun americké armády
23.9.2014 22:05   |  

Útoky se týkaly zejména syrské oblasti Rakka, která je baštou extremistického hnutí. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (OSDH), která konflikt v zemi dlouhodobě monitoruje, se ale cílem staly i pozice další extremistické skupiny, fronty An-Nusra, která je napojena na Al-Káidu.

Terčem leteckých úderů byla zejména velitelství, výcvikové tábory, sklady a zásobovací a obrněná vozidla. Mnoho cílů bylo poškozeno či zničeno, uvedlo ve svém prohlášení velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Cílem útoků bylo narušit „bezprostředně hrozící útok“ proti americkým a západním zájmům, který plánovali „veteráni Al-Káidy“, dodalo velitelství.

Zraněné odvezli do Iráku

Podle aktivistů z organizace OSDH při náletech na severu a východě Sýrie přišlo o život nejméně 120 radikálů. Mezi oběťmi je prý 70 ozbrojenců z hnutí Islámský stát a 50 bojovníků, kteří se hlásí k Al-Káidě. Dalších 300 extremistů utrpělo zranění, 100 nejvážněji zraněných bylo prý převezeno do sousedního Iráku.

Pro útoky Američané využili své válečné lodě v mezinárodních vodách v Rudém moři a v Perském zálivu. „Všechny letouny následně bezpečně opustily oblast útoku,“ doplnilo americké velitelství. Islamisté z hnutí Islámský stát se již nechali slyšet, že na Američany vedené útoky odpoví, citovala je agentura Reuters.

Jak hned zpočátku potvrdil mluvčí Pentagonu John Kirby, Američané provedli akci proti „teroristům z ISIL v Sýrii s využitím kombinace stíhacích letounů, bombardérů a řízených střel Tomahawk“. Rozhodnutí zaútočit podle Kirbyho padlo v pondělí.

Obama: USA vycvičí bojovníky proti IS

Americký prezident Barack Obama dnes uvedl, že operace proti IS v Sýrii bude dlouhodobá. „Budeme pokračovat s našimi plány, a to díky podpoře obou politických stran v Kongresu,“ řekl s tím, že USA vycvičí a vyzbrojí bojovníky v Sýrii i Iráku, kteří budou proti IS dále bojovat. Pohrozil také zemím, které poskytují útočiště teroristům.

Údery jsou součástí vojenské kampaně proti extremistům z IS, kterou před skoro dvěma týdny schválil Obama. Radikální uskupení zabralo rozsáhlá území v Sýrii i v Iráku, povraždilo tisíce lidí a sťalo dva americké novináře - Jamese Foleyho a Stevena Sotloffa.


Američané k útokům použili i letouny F-22 Raptor. Historicky poprvé


Putin: Bez souhlasu Sýrie jsou útoky nepřípustné

Ruský prezident Vladimir Putin podle Kremlu telefonicky hovořil s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem a opět zdůraznil, že nálety proti základnám Islámského státu v Sýrii jsou bez souhlasu syrské vlády nepřípustné. I ruské ministerstvo zahraničí následně zopakovalo, že všechny útoky musí být odsouhlaseny Damaškem, jinak půjde o akci, která naopak destabilizuje situaci v regionu.

Syrský kabinet nicméně potvrdil, že o náletech věděl dříve. V dopise je o nich informoval americký ministr zahraničí John Kerry. „Ministerstvo zahraničí dostalo přes iráckého ministra zahraničí dopis od svého amerického protějšku, ve kterém ho informoval, že Spojené státy a někteří jejich spojenci zaútočí (na Islámský stát) v Sýrii,“ uvedla syrská diplomacie ve svém prohlášení. „Došlo k tomu několik hodin předtím, než nálety začaly,“ dodala.

Pan Ki-mun v proslovu u příležitosti zahájení klimatického summitu OSN útoky proti islamistům v Sýrii uvítal. Radikálové podle něj představují nebezpečí pro světový mír. Zároveň však vyzval Američany a jejich arabské spojence, aby při náletech dodržovali mezinárodní právo. Útoky je prý třeba provádět tak, aby při nich zahynulo co nejméně civilistů.

Velvyslankyně USA při OSN Samantha Powerová v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi uvedla, že USA útoky zahájily kvůli neschopnosti Damašku zasáhnout útočiště teroristů. Odvolala se přitom na článek 51 Charty OSN, který hovoří o právu států na sebeobranu.

Británie váhá, Česká republika řekla ne

Podle agentury Reuters britský premiér David Cameron ve středu pravděpodobně oznámí, že Británie se připojí k leteckým útokům na Irák. Jestli se bude podílet i na náletech na Sýrii, se prý britský kabinet zatím nerozhodl. Česká republika podle premiéra Bohuslava Sobotky neuvažuje o zapojení do leteckých operací. Premiér připomněl zásilky munice, která byla poslána z ČR do Iráku na podporu bojovníků z kurdských jednotek.

USA a Francie již dříve zahájily cílené nálety na pozice IS v Iráku. Korespondentka stanice BBC ale poznamenala, že kampaň v Sýrii se od úderů v Iráku liší. Zatímco irácká vláda Washington k zásahu proti extremistům z IS vybídla, syrská vláda tak neučinila.

Ozbrojenci z IS podle pondělních zpráv vyzvali stoupence, aby útočili na občany USA, Francie a dalších států, které se boje proti radikálům účastní.

Kdo se podílí na úderech proti IS
Arabské země
Na leteckých úderech Američanů proti pozicím IS v Sýrii se podílejí také Bahrajn, Jordánsko, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Saúdská Arábie také poskytne své území k americkému výcviku syrských bojovníků proti IS. Rovněž Egypt, který se potýká s teroristickými útoky, podporuje mezinárodně koordinovanou akci proti IS, leteckých úderů se ale zatím nehodlá účastnit. Násilnou kampaň islamistických radikálů v Egyptě odstartovalo loňské svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího armádou. Terčem islamistů jsou většinou bezpečnostní síly.
Austrálie
Austrálie 22. září oznámila, že se připojí k leteckým úderům na IS. Neupřesnila však, zda se australské stíhačky budou podílet přímo na bombardování, nebo poskytnou pouze podporu.
Velká Británie
Británie oznámila, že se zatím nerozhodla, zda se k USA a k arabským spojencům připojí a bude se rovněž na úderech podílet. Zatím dodává zbraně a materiální pomoc kurdským jednotkám, které bojují proti islamistům, a slíbila také, že pomůže s jejich výcvikem.
Česko
Česká republika podle premiéra Bohuslava Sobotky neuvažuje o tom, že by se do letecké operace zapojila. Premiér připomněl zásilky munice, která byla poslána z České republiky do Iráku na podporu bojovníků z kurdských jednotek.
Francie
Francouzské stíhací letouny 19. září poprvé udeřily na pozice IS v Iráku a zničily islamistům sklad. Francie se tak stala první zemí, která se oficiálně připojila k americkým náletům na cíle IS. Francie rovněž pomáhá v boji proti radikálům dodávkami zbraní a podílí se na výcviku kurdských jednotek bojujících proti islamistům.
NATO
NATO neplánuje své přímé vojenské zapojení do vojenských operací, je ale připraveno, pokud o to požádá vláda v Bagdádu, pomoci s výcvikem iráckých bezpečnostních sil. Chce se také podílet na lepší výměně zpravodajských informací, která má členským zemím pomoci vyrovnat se s hrozbou plynoucí z návratu některých bojovníků IS zpět do jejich mateřských zemí v Evropě.
Německo
Německo v polovině září oznámilo, že se k leteckým útokům proti IS nepřipojí. Vláda ale rozhodla, že Kurdům, kteří v severním Iráku bojují proti IS, Německo dodá protipancéřové rakety a samopaly.
Rusko
Moskva oznámila, že americké nálety proti islamistům v Sýrii bez souhlasu Damašku a mandátu OSN představují akt agrese.
Spojené státy
Spojené státy nasadily své letectvo proti islamistům v Iráku v srpnu a omezovaly se pouze na západ a sever země. Od 8. srpna tam podnikly více než 160 náletů. Nedávno Američané poprvé zaútočili na pozice radikálů i poblíž Bagdádu a nyní podnikli s několika arabskými zeměmi první letecké údery proti pozicím IS v Sýrii. USA se také podílejí na výcviku a vyzbrojování iráckých a kurdských jednotek.
Turecko
Členská země NATO, která sousedí s Irákem i Sýrií, už dříve uvedla, že je ochotná spolupracovat v rámci humanitární pomoci, do případných bojových operací se ale zapojit nechce. Ankara to zdůvodňovala zejména ohledem na osud 49 tureckých zajatců, které radikální islamisté v červnu unesli z konzulátu v iráckém Mosulu. Ti však byli nedávno propuštěni. Turecko v minulých dnech přijalo 138.000 syrských Kurdů, kteří utekli před postupujícími radikály z IS. Vztahy mezi centrální tureckou vládou a kurdskou menšinou, obývající jihovýchod země, jsou ale dlouhodobě napjaté. Ozbrojený boj za vytvoření vlastního národního státu (Kurdistánu) si vyžádal už přes 40.000 obětí. Podle agentur kurdští představitelé podezírají Turecko, že v syrském konfliktu straní sunnitskému hnutí IS, které Ankara považuje za šanci jak svrhnout režim Bašára Asada.

Čtěte také:

Islámský stát vyzývá k útokům na USA a jejich spojence

Iráčtí pešmergové postupují, k boji proti islamistům najímají křesťanské bojovníky

Jak bojovníci za islám k bohatství přišli? Pomohli kuvajtští bankéři

Autor: čtk, pav, bru

Komentáře

Čtěte také

Seznam zdvojnásobí investice do TV Stream. Chystá 60 premiér týdně

Seznam zdvojnásobí investice do TV Stream. Chystá 60 premiér týdně

Internetová televize Stream TV provozovaná vyhledávačem Seznam.cz hodlá letos navýšit peníze na původní tvorbu. Ještě na jaře server ohlásil zvýšení investic o padesát procent,… více

Komerční prezentace
Mobilní web