NATO pošle do Polska a Pobaltí čtyři prapory, konfrontaci s Ruskem nechce

NATO pošle do Polska a Pobaltí čtyři prapory, konfrontaci s Ruskem nechce
8. července 2016 • 20:07
Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů, řekl po dnešním jednání summitu NATO ve Varšavě generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Vojáci USA budou podle něj základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě. Konfrontaci s Ruskem však aliance nechce, stojí o dialog.

Prapory budou na místě od příštího roku a to tak dlouho, jak bude potřeba. Podle Stoltenberga rozhodnutí ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou alianci. „Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí,“ podotkl generální tajemník NATO k ohlášenému kroku.

Stoltenberg poznamenal, že rozhodnutí o posílení v oblasti o celkem asi 3000 až 4000 vojáků, kteří budou na určitou dobu „rotovat“ z různých zemí, je založeno na doporučeních vojenských odborníků.

„Je to něco nového, přelomového. Je to založené na velmi podrobné vojenské analýze,“ upozornil Stoltenberg. Nikdo v NATO ale podle něj o podobném kroku neuvažoval do událostí na Ukrajině. „Je to obranná, proporční odpověď na ruské akce na Ukrajině a na (ruskou) nelegální anexi Krymu,“ zdůraznil generální tajemník NATO.

NATO uznalo kyberprostor za novou dimenzi obrany

Je podle něj také důležité, že posílení je jen jedním prvkem toho, co kvůli změněné bezpečnostní situaci v posledních letech aliance dělá. „Předsunutá přítomnost je jedna věc. Ale schopnost posílit a rozvinout síly v případě potřeby je další velmi významný prvek toho, co jsme dělali od našeho posledního summitu,“ poznamenal.

NATO se před dvěma lety rozhodlo ztrojnásobit síly své rychlé reakce na 40 tisíc vojáků, součástí je asi 5000 bojovníků schopných zasáhnout na území členského státu v řádu dní. Aliance do oblasti připravuje pro případ potřeby vybavení, ustavila nová velitelství a její vojáci na východním křídle intenzivněji cvičí. Součástí posílení východního křídla NATO bude také větší přítomnost vojáků na jihovýchodě, základem má být vícenárodní brigáda v Rumunsku, uvedl dnes Stoltenberg.

Vojenští plánovači také mají pro říjnové jednání ministrů obrany zemí NATO připravit podklady k diskusi o tom, jak posílit alianční přítomnost ve vzduchu a na moři v oblasti Černého moře. „Žádalo to více spojenců, ale konkrétnější budeme moci být v říjnu,“ poznamenal generální tajemník aliance.

Síly rychlé reakce NATO by proti Rusku neobstály, tvrdí generálové

Aliance podle Stoltenberga ale nejen posiluje svou obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, ale dál se také snaží o konstruktivní dialog s Moskvou. Rusko by nemělo a nesmí být izolováno. „Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení a nehledáme konfrontaci,“ řekl Stoltenberg.

Připomněl, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě a okolo ní.

Aliance má podle Stoltenberga právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na „pravidlech provozu“, je totiž třeba vyhnout se nehodám a nedorozuměním. Stoltenberg dodal, že o rozhodnutích summitu bude informovat ruskou stranu ve středu na jednání Rady NATO-Rusko.

Stoltenberg: NATO si nepřeje novou studenou válku

Aliance už řadu měsíců poukazuje například na agresivní chování ruských vojenských pilotů v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem. Stoltenberg proto dnes uvítal „zvýšený zájem z ruské strany řešit transparentnost, snižování rizika a leteckou bezpečnost v baltské oblasti“. Ruský prezident Vladimir Putin se totiž v tomto smyslu vyjádřil při své nedávné návštěvě Finska. Generální tajemník ale podotkl, že zná ruská vyjádření jen z médií a tak čeká, zda se na stole ocitnou také nějaké konkrétní návrhy.

Stoltenberg dnes uvedl, že o rozhodnutích varšavského summitu bude informovat ruskou stranu ve středu na jednání Rady NATO-Rusko. „Nemáme co skrývat a budeme s nimi mluvit, abychom se vyhli nedorozuměním,“ poznamenal.

Protiraketová obrana

Summit NATO také ohlásil základní operační schopnost systému protiraketové obrany. Podle Jense Stoltenberga to znamená, že americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku jsou nyní schopny spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou. „Důležité je, že systém, který budujeme, je zcela obranný,“ zdůraznil Stoltenberg. Jeho cílem je ochrana proti hrozbám přicházejícím zvnějšku „euroatlantické oblasti“.

Systém není hrozbou pro ruské strategické jaderné zbraně a jejich odstrašující schopnosti, poznamenal generální tajemník NATO. Projekt protiraketové obrany vyvolává opakovanou kritiku ze strany Ruska.

Od května je v provozu americká základna protiraketového systému Aegis v Rumunsku na letecké základně Deveselu. Stavba další obdobné základny, která má také být součástí systému, v severopolském Redzikowu byla zahájena v polovině května. Hotova má být v roce 2018.

Kromě těchto základen protiraketový systém zahrnuje také radar včasné výstrahy v Turecku a čtyři americké torpédoborce s protiraketovým systémem Aegis ve španělských vodách. Jednotlivé prvky jsou propojeny se střediskem velení a kontroly na americké základně v německém Ramsteinu.

NATO opakovaně ujišťuje, že štít není namířen proti Rusku, ale má sloužit obraně. Moskva tomu nevěří a prohlašuje, že projekt ohrožuje ruskou národní bezpečnost.

Autor: vag, ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!