NATO se začne vážně zabývat žádostí Turecka o pomoc v migrační krizi

Počet migrantů připlouvajících do Evropy po moři se za prvních šest týdnů tohoto roku meziročně zdesetinásobil na více než 76 tisíc. Nejvíce lidí se snaží přeplout z Turecka do Řecka. Žádostí o rozmístění svých lodí v této oblasti se podle svého generálního tajemníka Jense Stoltenberga bude vážně zabývat i NATO. Příliv uprchlíků z Turecka se ale zřejmě nepovede zastavit, většina z nich je totiž ochotná vydat se do Evropy téměř za každou cenu, řekl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

 Ilustrační foto uprchlíků
9.2.2016 21:25   |  

Zatímco loni v lednu a v první polovině února na cestě do Evropy utonulo 69 uprchlíků, letos ve stejném období jich bylo 409, informovala dnes Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Důvodem tak vysokého počtu obětí je mimo jiné to, že po moři se na evropský kontinent vydalo v prvních šesti týdnech letošního roku až desetkrát více lidí než v témže období loni.

IOM dnes také uvedla, že neočekává pokles počtu migrantů mířících do Evropy. Podobný názor má i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Příliv uprchlíků přes Turecko se podle něj nepodaří úplně zastavit, Ankara ale může vytvořit takové podmínky, které by běžence od riskantní cesty přes Egejské moře spíše odrazovaly.

Pomoci by v tom měl i příspěvek od české vlády ve výši deseti milionů korun, který by měli Turci podle Zaorálka využít ve prospěch své pobřežní stráže nebo projektů humanitární pomoci. Největší problém v Turecku představují ale podle ministra pašerácké gangy. „Existuje tu robustní síť převaděčů, na jejíž rozbití bychom měli být ochotni přispět lidskými silami i technickými možnosti,“ uvedl.

Evropská unie uzavřela loni v listopadu s Tureckem dohodu, podle níž má Ankara podniknout kroky k omezení nelegální migrace. Evropská osmadvacítka Turkům výměnou slíbila tři miliardy eur a posun v přístupových jednáních Ankary s EU.

Nad žádostí Turecka a dalších spojenců o vysláním lodí do Egejského moře v souvislosti s migrační krizí se podle dnešního prohlášení generálního tajemníka Jense Stoltenberga vážně zamyslí Severoatlantická aliance. NATO dosud odmítalo hrát v přistěhovalecké krizi jakoukoli roli a vždy tvrdilo, že nemá mandát k tomu, aby střežilo hranice či bojovalo proti zločineckým sítím pašeráků běženců. Námořní misi NATO zmínila jako možnost pomoci při řešení krize v pondělí při setkání s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem německá kancléřka Angela Merkelová.

Dnes Davutoglu varoval, že pokud budou boje na severozápadě Sýrie pokračovat se stejnou intenzitou, mohlo by k turecké hranici dorazit až 70 tisíc Syřanů.

Už nyní je u hranic asi 30 tisíc lidí, kteří minulý týden uprchli před útoky jednotek syrské vlády a Ruska proti opozičním silám v oblasti Halabu. Davutoglu ujistil, že Turecko, které v posledních dnech uzavřelo hranice, uprchlíky úplně odmítat nebude.

Situaci prý komplikuje Rusko

Rozhovory o míru pro válkou sužovanou Sýrii podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho komplikují ruské bojové aktivity. Ruský protějšek amerického ministra Sergej Lavrov ale řekl, že Moskva předložila USA konkrétní plán řešení syrské krize.

Nesouhlas se způsobem řešení migrační krize v Německu vyvolává stále silnější výpady bavorského premiéra Horsta Seehofera proti kancléřce Merkelové.

Dnes Seehofer situaci v Německu označil za „bezpráví“. Právo a pořádek podle něj přestaly v zemi panovat v okamžiku, kdy kancléřka loni v září nechala otevřít hranice pro uprchlíky. Mnichov chce do poloviny března rozhodnout, zda podá na Merkelovou žalobu u ústavního soudu.

Migrační krize vyvolává rozpory i mezi členskými státy Evropské unie. Sporné jsou především kvóty, které loni osmadvacítka schválila, ačkoli se proti nim postavilo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. O žalobě, kterou Bratislava loni v prosinci proti povinnému přerozdělování migrantů na základě kvót podala k Soudnímu dvoru EU, by se podle předsedy soudu Koena Lenaertse mělo rozhodnout nejpozději na začátku příštího roku.

Minulý rok doplulo k evropským břehům více než 1,1 milionu lidí prchajících před chudobou, válkou a útlakem na Blízkém východě, v Asii a v Africe. Většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvoří uprchlíci ze syrské války.


Čtěte také:

Německo pomůže Turecku s uprchlíky před ruskou ofenzivou

Uprchlíci jsou pro Evropu větší problém než Řecko, zní z Vídně

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Italové dopadli druhého nejhledanějšího člena mafie

Italové dopadli druhého nejhledanějšího člena mafie

Italská policie dnes zatkla druhého nejhledanějšího člena mafie Ernesta Fazzalariho, který se 20 let skrýval. Nyní šestačtyřicetiletý Fazzalari byl významným členem kalábrijské… více

Komerční prezentace
Mobilní web