Nobelova cena odměnila výzkum tržních bublin | E15.cz

Nobelova cena odměnila výzkum tržních bublin

David Klimeš

Letošní Nobelova cena za ekonomii je pádnou odpovědí vědě, která se ztěžka sbírá po prožité hospodářské krizi. Američtí ekonomové Eugene Fama, Lars Peter Hansen a Robert Shiller každý svým způsobem totiž celý život připomínají, že nemůže být dlouhodobě fungujícího trhu bez hodnověrného ocenění aktiv. Jak na to, v tom už se ale trio oceněných Američanů zcela neshodne.

Minulý rok Nobelova cena za ekonomii tak trochu ukročila z hlavního proudu a ocenění získali Američané Alvin Roth a Lloyd Shapley za teorii tržních alokací. Letos už pro takové „drobnosti“, jako je například co nejvhodnější spárování studentů se školami, není místo. Ocenění směřuje opět do hlavního proudu makroekonomie, tentokrát za způsob ocenění aktiv. „Nelze předvídat, jak se cena akcií či dluhopisů pohne během dnů či týdnů. Ale je možné předvídat širší směr v delším časovém úseku třeba tří či pěti let,“ zaznělo v laudatiu. Ocenění může vzbudit dojem, že jde o tři kolegy, kteří hájí už roky stejný názor na způsob ohodnocení aktiv. Nic ale nemůže být dále od pravdy. Každý z nich přistupuje k problému z dost rozdílných pozic.

Shillerovo iracionální veselí

Veřejnosti je asi nejznámější profesor z Yaleovy univerzity Robert Shiller. Sedmašedesátiletý akademik je řazen mezi sto nejvýznamnějších ekonomů. V roce 2011 ho agentura Bloomberg zařadila mezi 50 nejdůležitějších lidí globálních financí. Známost si ale zjednal především svými ekonomickými bestsellery. A tím nejvýznamnějším je jistě Iracionální veselí z roku 2000. Shiller byl vychován na MIT jiným významným nobelistou Frankem Modiglianim. Pak přičichl k behaviorální ekonomii. Té se monetaristé sedmdesátých a osmdesátých let dlouho vysmívali, ale po pádu burzy v roce 1987 jim ztuhl úsměv na rtech. Shiller se právě včas stal známým se svým varováním před bublinami na trhu. Své poznatky sepsal do hojně prodávané knihy a titul si vypůjčil z opatrnického citátu tehdejšího šéfa Fedu Alana Greenspana, který místo před bublinami varoval právě před iracionálním veselím v cenách aktiv. Shillerovi se ještě několik let vysmívali za jeho teze o nadhodnocených americkým nemovitostech. Po vypuknutí hypoteční krize se však stal celebritou.

Ocenění ekonomové
Eugene Fama v současnosti působí na chicagské univerzitě. Zabývá se především teorií portfolia a oceňováním aktiv a bývá nazýván „otcem efektivních trhů“. Jeho disertační práce Chování cen na akciových trzích měla velký význam pro teorii efektivních trhů. Fama v ní dospěl k závěru, že na akciovém trhu, kde se pohybuje mnoho dobře informovaných a inteligentních investorů, jsou akcie správně oceněny a reflektují všechny dostupné informace.
Lars Peter Hansen je také profesorem na chicagské univerzitě. Šedesátiletý makroekonom se zaměřuje na zkoumání formálních důsledků dynamických ekonomických modelů za podmínek nejistoty. V roce 2008 spoluzaložil univerzitní Institut Miltona Friedmana (v současnosti Beckerův-Friedmanův institut pro ekonomický výzkum). Mezi hlavní témata jeho výzkumu patří navrhování a aplikace ekonometrických metod. Jeho práce má vliv na spotřebu, investiční úspory a oceňování aktiv.
Robert Shiller je pravděpodobně nejznámější z oceněné trojice. Tento profesor z Yalu od 80. let spolupracuje s Národním úřadem ekonomického výzkumu (NBER). Je rovněž spoluzakladatelem a hlavním ekonomem společnosti MacroMarkets LLC. V roce 1981 publikoval v časopise American Economic Review studii, ve které na základě rozboru reálných dat z americké burzy zpochybnil platnost teorie efektivních trhů. Podle jeho názoru totiž ceny akcií kolísaly více, než by odpovídalo racionálnímu výhledu investorů. Pravidelně publikuje sloupky v tisku.

Chicagská víra v trh

Eugene Fama a Lars Peter Hansen se Shillerem mají společné téma, o jejich názorech se to ale rozhodně říci nedá. Oba jsou letití profesoři Univerzity v Chicagu. A je jasné, že Shillerovy behaviorální výstřelky se příliš s tradicí chicagské školy nepotkávaly. Hansen k rozvíjení tématu lepšího ocenění aktiv přispěl svou ekonometrií. Speciálně se s ním pojí zobecněná metoda momentů (GMM), která dokáže zkrotit v komplikovaných ekonomických modelech proměnné na úroveň pravděpodobnosti, se kterou se dá už počítat. Sám Hansen se naposledy rozhodl zapojit do měření obtížně kvantifikovatelných systemických rizik na trzích.

Nejstarší z oceněných, 74letý Eugene Fama, je o poznání ideologičtější než kolega z Chicaga Hansen. Jeho zásadní přínos spočívá v posuzování kvality a dostatečnosti informací na trhu. Jedno ze svých raných děl nazval Náhodné posuny v cenách na burze, kde upozorňoval na žalostnou informační vybavenost tehdejších investorů. V sedmdesátých letech proto zkonstruoval hypotézu efektivního trhu, kde tou nejslabší formou je pouhá úvaha na základě minulého trendu. Silnější informovanost už vyžaduje například procházení výročních uzávěrek a nejsilnější forma si žádá speciální soukromé zprávy o titulu. Víra v racionálnost trhu a informovaného investora z něj udělala jednoho z nejvýraznějších proponentů lassez-faire. Vysmíval se behavioralistům, že nikdy nic skutečného o trzích neřekli. Jeho letitý behavioralistický sok z Chicaga profesor Richard Thaler o něm zase jednou prohlásil, že Fama „je asi jediný chlapík na zemi, který nevěří, že jsme zažili v roce 2000 v NASDAQ bublinu“. Ještě před krizí však Fama svou víru v racionalitu trhů korigoval dovětkem, že špatně informovaní investoři mohou trh přivést na scestí.

Ať už má pravdu spíše spíše behavioralista Shiller, ekonometr Hansen či věrozvěst racionality trhů Fama, Švédská královská akademie věd zjevně věří, že jejich společné úsilí nás ochrání před příliš nafouklými tržními bublinami v budoucnosti.

Autor: David Klimeš
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!