Nobelova cena za mír jde do Tuniska. Za dialog po arabském jaru

Nobelova cena za mír jde do Tuniska. Za dialog po arabském jaru
9. října 2015 • 13:15
Letošní Nobelovu cenu za mír získal takzvaný tuniský kvartet pro národní dialog. Oceněnou skupinu tvoří čtveřice organizací, které přispěly k budování demokracie v Tunisku po událostech arabského jara z roku 2011.

Výbor zmíněnou instituci, vytvořenou v říjnu 2013, ocenil „za rozhodující příspěvek k budování pluralitní demokracie v Tunisku po jasmínové revoluci v roce 2011“.

Tunisané byli první z občanů arabských zemí, kteří koncem roku 2010 povstali proti vládě. Potom se rozpoutaly revoluce známé jako arabské jaro. Tunisko se sice na rozdíl od Egypta nebo Libye vyhnulo porevolučnímu chaosu, od roku 2011 se však potýkalo s politickou nestabilitou a ekonomickými problémy.

Tuniský kvartet pro národní dialog byl vytvořen v roce 2013, „kdy hrozilo, že se proces demokratizace zhroutí v důsledku politických problémů, vražd a rozsáhlých sociálních nepokojů“, připomněl Nobelův výbor.

„Nastolil alternativní mírový politický proces v době, kdy byla země na pokraji občanské války. Během několika let pak umožnil Tunisku zavést ústavní systém vlády zajišťující základní práva pro celou populaci bez ohledu na pohlaví, politické přesvědčení či náboženskou víru,“ dodal výbor.

V oceněné skupině jsou odborová centrála Všeobecný tuniský svaz práce (UGTT), Tuniský svaz průmyslu, obchodu a řemesel (UTICA), Tuniská liga na obranu lidských práv (LTDH) a Tuniský spolek právníků. „Nobelova cena za mír za rok 2015 byla udělena tomuto kvartetu, nikoli jednotlivým organizacím, které ho tvoří,“ upřesnil výbor.

Výbor skupinu ocenil „za rozhodující příspěvek k budování pluralitní demokracie v Tunisku po jasmínové revoluci v roce 2011“. Cena je podle výboru „zamýšlena především jako povzbuzení pro tuniský lid“. „Měla by přispět k udržení demokracie v Tunisku a stát se inspirací pro všechny ty, kdo usilují o podporu míru a demokracie na Blízkém východě, v severní Africe a ve zbytku světa.“

Poselství pro region

Členové kvartetu uvedli, že ocenění je poselstvím pro celý region, které zdůrazňuje význam dialogu. “(Ocenění) je velkou radostí a pýchou pro Tunisko, ale také nadějí pro arabský svět,“ prohlásil šéf UGTT Husajn Abásí. „Je to poselství, že dialog nás může přivést na správnou cestu. Je to poselství pro náš region, aby složil zbraně a zasedl k jednacímu stolu,“ dodal.

Podle agentury AP ocenění znamená velké vítězství pro tuto malou severoafrickou zemi, jejíž křehkou demokracii poznamenaly letos dva extremistické útoky. Atentáty, při nichž zahynulo 60 lidí, měly těžký dopad na turistický průmysl v Tunisku.

Všeobecné překvapení

Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo nominováno 273 kandidátů, z toho 68 organizací. Vyznamenání vyjednávačů mírového procesu v Tunisku bylo všeobecným překvapením. Spekulovalo se totiž, že oceněni budou lidé či organizace podporující uprchlíky proudící v současné době do Evropy nebo subjekty, které přispěly k omezování jaderných zbraní.

Loni dostal Nobelovu cenu za mír indický aktivista usilující o odstranění dětské práce Kailáš Satjárthí a mladá pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání Malala Júsufzaiová.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením cen za lékařství; pokračoval v úterý cenou za fyziku a ve středu vyhlášením ceny za chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie udělila Nobelovu cenu za literaturu běloruské spisovatelce narozené na Ukrajině Světlaně Alexijevičové. V pondělí bude oznámen držitel Nobelovy ceny za ekonomii.

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 23,4 milionu korun) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Tuniský kvartet - odbory, podnikatelé, obhájci lidských práv
Vizitka takzvaného tuniského kvarteta pro národní dialog, který získal letošní Nobelovu cenu za mír:
Hnutí vzniklo v létě 2013, kdy se po vraždách několika opozičních politiků prohloubila politická krize v zemi.
Tunisko bylo první ze zemí v arabském světě, které v letech 2010 a 2011 povstaly proti vládám. Potom se rozpoutaly revoluce známé jako arabské jaro. Tunisko se sice na rozdíl od Egypta nebo Libye vyhnulo porevolučnímu chaosu, od roku 2011 se však potýkalo s nestabilitou. Po svržení prezidenta Zína Abidína bin Alího volby vyhrála islamistická Strana obnovy, jejíž styl vládnutí byl ale častým terčem kritiky.
V hluboké politické krizi se Tunisko ocitlo od února 2013, kdy byl zavražděn kritik vlády Šukrí Bilajd. Následovaly bouřlivé pouliční protesty, které se pak opakovaly po červencové vraždě dalšího oponenta islamistů Muhammada Brahmího.
Islamistická vláda nakonec začala vyjednávat za zprostředkování odborů se sekulární opozicí o příštích politických změnách v zemi a jednání vedla k přijetí nové demokratické ústavy a novým volbám.
Členy takzvaného kvartetu se staly odborová centrála Všeobecný tuniský svaz práce (UGTT), v jehož čele stojí Husajn Abásí, Tuniský svaz průmyslu, obchodu a řemesel (UTICA) v čele s Vidídou Búčamávíovou, Tuniská liga na obranu lidských práv (LTDH), kterou vede Abdas Sattár bin Músá, a Tuniský spolek právníků, jehož šéfem je Muhammad Fazíl Mahfúz.
Hlavní silou kvartetu byl odborový UGTT, který zprostředkoval rozhovory s vládou. Svaz, který byl založen v roce 1946, má nyní přes půl milionu členů.
Tuniský kvartet je 26. organizací s Nobelovou cenu za mír
Seznam organizací, které v historii dostaly Nobelovu cenu za mír:
1904 - Ústav pro mezinárodní právo
1910 - Stálý mezinárodní výbor míru
1917 - Mezinárodní Červený kříž
1938 - Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky
1944 - Mezinárodní Červený kříž
1947 - American Friends Service Committee
- British Society of Friends Service Council
1954 - Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
1963 - Liga společností Červeného kříže
- Mezinárodní výbor Červeného kříže
1965 - Dětský fond OSN (UNICEF)
1969 - Mezinárodní organizace práce (ILO)
1977 - Mezinárodní organizace pro amnestii (Amnesty International, AI)
1981 - Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
1985 - Mezinárodní hnutí lékařů za odvrácení jaderné války (IPPNW)
1988 - mírové síly OSN
1995 - Pugwashská konference o vědě a světových problémech a její předseda Joseph Rotblat
1997 - Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL) a jeho předsedkyně Jody Williamsová
1999 - Lékaři bez hranic (Médecins sans frontiéres, MSF)
2001 - Organizace spojených národů (OSN) a její tehdejší generální tajemník Kofi Annan
2005 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a její tehdejší generální ředitel Muhammad Baradej
2006 - bangladéšská banka Grámín a její zakladatel Muhammad Júnus
2007 - Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC); spolu s někdejším americkým viceprezidente Al Gorem
2012 - Evropská unie (EU)
2013 - Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW)
2015 - tuniský kvartet pro národní dialog, který tvoří odborová centrála Všeobecný tuniský svaz práce (UGTT), Tuniský svaz průmyslu, obchodu a řemesel (UTICA), Tuniská liga na obranu lidských práv (LTDH) a Tuniský spolek právníků.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!