Padli Češi v Libanonu do léčky? Tajné služby prý selhaly

Padli Češi v Libanonu do léčky? Tajné služby prý selhaly
3. února 2016 • 10:01
Pětice Čechů unesených loni v červenci v Libanonu padla do léčky připravené libanonskou tajnou službou, která chtěla dostat z Česka Alího Fajáda. Shodují se na tom české noviny. Prostředník údajně nabízel informace o Čechovi uneseném o několik měsíců dříve v Libyi. Zatímco česká civilní rozvědka údajně nabídku považovala za past, Vojenské zpravodajství poslalo do Libanonu důstojníka Martina Psíka. Mezi českými tajnými službami selhala komunikace, míní česká média.

Podle deníku Právo byl tím, kdo s nabídkou důležitých informací o uneseném Čechovi v Libyi přišel za tuzemskou vojenskou tajnou službou, přímo představitel libanonské vojenské tajné služby. „Objevil se tam člověk, který za peníze nabízel možnost dostat se k novým poznatkům o našem člověku v Libyi s tím, že je potřeba odjet do Libanonu, kde čeká možný kontakt. Naše civilní rozvědka to odmítla, ale Vojenské zpravodajství se chytilo,“ řekl nejmenovaný zdroj deníku.

Češi v Libanonu prý nebyli uneseni, hostila je místní rozvědka

Podle médií ale civilní rozvědka věděla díky zprávě z ministerstva zahraničí o tom, že Libanonci českým diplomatům v Bejrútu vyhrožovali odvetou za Fajádovo zatčení. O tomtéž varování neměla tušení armádní tajná služba, ta civilní jí informaci nepředala, napsal deník Dnes. Server Neovlivní.cz upozornil, že civilní rozvědka se svými pochybnostmi ohledně operace vojákům nesvěřila ani poté, co již věděla, že armádní špioni nabídku z Libanonu hodlají přijmout.

Podle jiného zdroje deníku Dnes civilní rozvědčíci nestihli v rychlosti výpravu přichystat a armádní rozvědka byla rychlejší.

Cestu později unesených Čechů do Libanonu Fajád údajně z vězení připravoval ve spolupráci s někým z českých tajných služeb. Fajád řekl detektivům vyšetřujícím únos, že poskytl někomu z tajné služby peníze za to, že cesta jeho právníka bude mít oficiální krytí. Fajádův advokát Vladimír Řičica ani policisté nechtěli tyto informace komentovat.

Vylákal Čechy koncipient?

Podle informací Lidových novin policie pracuje s podezřením, že českou pětici do Libanonu mohl vylákat právní koncipient, který byl údajně napojen na Fajádovu rodinu. Že by se jednalo o předem domluvený únos, však odmítla Fajádova rodina i jeho právní zástupce.

Vyšetřování únosu za českou stranu oficiálně vede Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty. Kriminalisti již také vyšetřují důstojníky, kteří o zapojení člena vojenské rozvědky rozhodli a jednali o tom přímo s Fajádem, píše server Neovlivní.cz.

Profily české civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství
Úřad pro zahraniční styky a informace

- Civilní rozvědka, zpravodajská služba, jež zabezpečuje informace ze zahraničí důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů ČR. Ředitele ÚZSI se souhlasem vlády jmenuje a odvolává ministr vnitra, rozpočet civilní rozvědky je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra.

- Zákon nestanoví konkrétní způsob, jak se má uskutečňovat parlamentní dozor nad činností ÚZSI, civilní rozvědka je tak jedinou tajnou službou, která nemá svůj vlastní kontrolní parlamentní orgán. Jak píše ÚZSI na svém webu, Sněmovna může její činnost „kontrolovat standardními nástroji kontroly exekutivní moci, jakými jsou například interpelace jednotlivých členů vlády, v našem případě ministra vnitra“.

- Od vzniku samostatné ČR působilo v čele civilní rozvědky sedm ředitelů, mezi nimi například pozdější ministr vnitra a současný senátor František Bublan (2001-2004) nebo Karel Randák (2004-2006), který se po odchodu z čela služby angažuje v Nadačním fondu pro boj proti korupci. Nejdéle, od června 2007 do června 2014, působil v čele ÚZSI Ivo Schwarz, kterého vystřídal současný ředitel Jiří Šašek.

- Předchůdcem ÚZSI byly Úřad pro zahraniční styky a informace federálního ministerstva vnitra, na něj po rozpadu federace navázal Úřad pro zahraniční styky a informace ministerstva vnitra ČR. V roce 1994 se jeho nástupcem stal již samostatný Úřad pro zahraniční styky a informace.

- Vedle ÚZSI, tedy civilní rozvědky, funguje ještě civilní kontrarozvědka, Bezpečnostní informační služba (BIS). Jejího ředitele také jmenuje vláda, činnost BIS dozoruje zvláštní poslanecká komise. Úkolem kontrarozvědky je získávat informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi i o činnosti cizích zpravodajských služeb. BIS vznikla v roce 1994, navázala na činnost federálního Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a Federální bezpečnostní informační služby.
Vojenské zpravodajství

- Základním úkolem Vojenského zpravodajství, je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace, které jsou klíčové pro zajištění obrany ČR. Ředitele služby jmenuje ministr obrany se souhlasem vlády, nejprve ale musí kandidaturu projednat sněmovní branný výbor. Z výkonu funkce je ředitel VZ odpovědný ministrovi obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává. Rozpočet VZ je součástí rozpočtu ministerstva obrany.

- Vojenské zpravodajství se vnitřně člení na Vojenskou zpravodajskou službu (rozvědka, získává informace z ciziny) a Vojenské obranné zpravodajství (kontrarozvědka, která pracuje uvnitř ČR). Činnost Vojenského zpravodajství podléhá parlamentní kontrole, Poslanecká sněmovna pro tento účel zřizuje zvláštní sedmičlennou kontrolní komisi.

- Od roku 1990 až do schválení zákona o zpravodajských službách v roce 1994 existovaly vojenská rozvědka a kontrarozvědka samostatně. Zákon sice formálně obě složky v roce sloučil v nově vytvořeném Vojenském zpravodajství už v roce 1994, fakticky se ale obě vojenské zpravodajské služby sloučily teprve v roce 2005.

- Od roku 2005 působili v čele sloučeného Vojenského zpravodajství čtyři ředitelé. Prvním byl někdejší šéf vojenské kontrarozvědky Miroslav Krejčík, kterého v červnu 2007 vystřídal Ondrej Páleník, jenž byl ředitelem do října 2012. Následoval Milan Kovanda (skončil po vypuknutí skandálu kolem údajného zneužití VZ), od října 2014 je ředitelem VZ Jan Beroun, někdejší náměstek ředitele ÚZSI.

- V červnu 2013 se Vojenské zpravodajství stalo jedním z aktérů skandálu kolem sledování tehdejší manželky premiéra Petra Nečase. Případ, ve kterém jde o údajné zneužití příslušníků vojenské tajné služby ředitelkou Nečasova kabinetu Janu Nagyovou (a jeho současnou ženou) a jenž vyústil mimo jiné v pád vlády, dodnes není uzavřen. Prvoinstanční soud loni v květnu obviněné zpravodajce i Nagyovou (nyní Nečasovou) osvobodil, státní zástupce se ale odvolal.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!