Paříž určí scénář boje se změnou klimatu

Paříž určí scénář boje se změnou klimatu
27. listopadu 2015 • 07:06
Šance, že se na pařížské klimatické konferenci, která začíná v pondělí, svět dohodne na účinném boji se změnou klimatu, je podle diplomatů velká. Bude záležet, jak závazné a vymahatelné budou části dohody a kolik peněz na snižování emisí a adaptaci na měnící se klima dostanou chudší státy.

Přede dvěma lety se staly Filipíny symbolem následků klimatických změn. Nad souostrovím se přehnala tropická bouře Jolanda a zanechala za sebou přes šest tisíc mrtvých. Takto ničivých bouří bude kvůli oteplování planety přibývat, varovali vědci a někteří politici. V pondělí startuje v Paříži klíčová konference, z níž má vzejít celosvětová dohoda, jak klimatické změny a jejich dopady udržet ve snesitelných mezích.

Složitost nadcházejících jednání naznačují i tentokrát Filipíny. Země před konferencí spolu s dalšími 173 státy přijala dobrovolný závazek, jak bude snižovat emise a potýkat se s klimatickými změnami. Manila podle závazku hodlá do roku 2030 snížit emise o 70 procent proti stavu, kdy by žádná další protiemisní opatření nepřijala. Zároveň filipínská vláda dodává, že tento cíl splní jen s velkou finanční pomocí Západu.

EmiseEmiseAutor: E15

Tento týden filipínský prezident Benigno Aquino v rozhovoru pro BBC paradoxně prohlásil, že země do budoucna počítá se stavbou nových uhelných elektráren, které by měly být pilířem tamní energetiky. Uhlí je přitom největším zdrojem emisí oxidu uhličitého. O bezemisních zdrojích elektřiny jeho země prý neuvažuje.

Závazný proces, ne cíle

Příklad Filipín odráží téměř všechny klíčové aspekty, které budou experti a politici v Paříži řešit. První otázkou je míra právní závaznosti nové dohody, která by měla vytvořit mechanismus pro snižování emisí. Už teď je zřejmé, že nepůjde vynutit, aby Filipíny a další státy své sliby předložené před pařížskou konferencí nakonec splnily.

Významnější než vymahatelnost a sankce bude, když se státům podaří domluvit na pravidelném reportování a vzájemném ověřování skutečně vypouštěných emisí. V pravidelných intervalech by se zástupci států měli scházet, vyhodnocovat pokrok a případně přicházet s novými závazky.

EmiseEmiseAutor: E15

„Ideálně by se tyto revize měly odehrávat každých pět let. Země budou pod vzájemným tlakem, aby sliby plnily. Zároveň se bude vyhodnocovat, jestli některé státy potřebují s plněním pomoci,“ naznačuje představy Evropské komise jeden z unijních diplomatů, který se bude konference účastnit.

Zrod tohoto systému je velmi důležitý. Podle diplomatů by pak nevadilo, že dosavadní závazky států nestačí, aby se oteplení atmosféry do roku 2100 udrželo pod dvěma stupni Celsia. Při pravidelných revizích budou státy moci své protiemisní tažení stupňovat. Takto postavená dohoda by podle expertů na mezinárodní právo mohla snadněji projít ratifikací ve Spojených státech, které dosud platný Kjótský protokol původně podepsaly, ale nakonec své členství stáhly.

Peníze pro chudé

Snižování emisí ani adaptace na důsledky teplejší atmosféry nebudou levné. Rozvojové země proto požadují po největších emitentech skleníkových plynů peníze na nutná opatření. V Kodani se státy dohodly, že od roku 2020 budou na snižování emisí a adaptace přispívat chudším státům 100 miliardami dolarů ročně. Dosažení této částky je zatím v nedohlednu.

„Účet za boj s klimatickou změnou bude mnohem větší než těch 100 miliard dolarů. Bude to stát biliony dolarů ročně. Odpovědnost je na té části světa, jejíž emise způsobily problémy, kterým teď čelíme,“ nechal se letos slyšet indický ministr životního prostředí Prakash Javadekar. Shrnuje ambice chudších států, které do Paříže pojedou především pro peníze. Samotná Indie tvrdí, že její sliby na snižování emisí budou stát do roku 2030 přes dva biliony dolarů, což si sama nebude moci dovolit.

Závazky největších emitentů
Čína Dosáhnout vrcholu emisí v roce 2030. Snížit podíl CO2 na jednotce HDP o 60 až 65 procent proti roku 2005.
USA Snížit emise skleníkových plynů do roku 2025 o 26 až 28 procent proti roku 2005.
EU Snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent proti roku 1990.
Indie Snížit podíl CO2 na jednotce HDP o 33 až 35 procent proti roku 2005.
Rusko Snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 25 až 30 procent proti roku 1990.
Japonsko Snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 25,4 procenta proti roku 2005.

Klimatické sliby podmínila větší finanční pomocí řada států. Pokud dostanou na klimatická opatření peníze, jsou ochotny úsilí zvýšit.
Kromě plnění globálního klimatického fondu ze strany vyspělých států by měla pařížská konference odpovědět také na otázku, jak se na financování opatření budou podílet soukromé firmy.

Citlivé pro byznys jsou například požadavky na poskytování technologií. V návrhu textu pařížské dohody se hovoří o snazším přístupu k patentům a licencím či o mechanismu, v němž by peníze na nákup technologií opět poskytly vyspělé státy.
Dohoda by měla též motivovat soukromé firmy k protiemisním a adaptačním investicím v rozvojovém světě.

Pecho: Západ musí v redukci emisí zrychlit
Jozef PechoJozef PechoAutor: Foto archiv
Dosavadní závazky států na snižování emisí by zajistily maximální oteplení ovzduší o zhruba tři stupně Celsia. „Pokud by se vrchol globálních emisí posunul až na rok 2030, musel by svět zrychlit jejich snižování na minimálně 15 procent ročně,“ říká Jozef Pecho z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Jak hodnotíte dobrovolné závazky států na snižování skleníkových emisí před pařížskou konferencí?

Některé z předložených závazků nedosahují ani poloviny množství, o něž je třeba emise snížit, abychom oteplování udrželi ve snesitelných mezích. Evropská unie by třeba měla místo snížení emisí o 40 procent do roku 2030 usilovat o redukci o 80 procent. USA by se měly po roce 2030 dostat v podstatě na nulové emise CO2. Kdybychom emise rozpočítali na obyvatele, tak USA teď vypouštějí 20 tun CO2 na hlavu. Naproti tomu Indie vypouští dvě tuny.
Existuje nějaké globální množství emisí CO2 na hlavu, které by bylo kompatibilní s udržitelným vývojem klimatu?

Platí, že do roku 2070 by se svět měl dostat na nulové emise v přepočtu na obyvatele. To znamená docílit dekarbonizované společnosti.
Jak si v reálu tuto nulu představit, když některé průmyslové produkce bez uhlíkových emisí nelze provozovat?

Existují analýzy, které říkají, že 80 procent uhlíku obsaženého v uhlí a ropě by mělo zůstat v zemi. Pokud vyřešíme emise z energetiky a dopravy, vyřešíme i velkou část emisí z průmyslu. Dvacet procent emisí způsobených člověkem pochází z odlesňování. I to se v Paříži bude řešit.
Kolik emisí vytvořených lidmi dokáže planeta absorbovat?

Biosféra a oceány dokážou absorbovat asi polovinu člověkem vytvářených emisí. Vypouštíme asi 50 miliard tun CO2 ročně, z toho 25 miliard tun skončí v oceánech a v biosféře.
Takže udržitelná úroveň antropogenních emisí je asi 25 miliard tun za rok?

Nelze spoléhat na to, že biosféra a oceány budou vždy schopné pohltit i část našich emisí. Jak se bude klimatická změna urychlovat, schopnost přírodní absorpce CO2 bude klesat. Protože fotosyntéza vyžaduje hodně vody a určitou teplotu. Když se budou střídat sucha a extrémní teploty, schopnost biosféry vázat CO2 se razantně sníží. Je to potvrzené i minulými pozorováními. Extrémní sucho dokázalo způsobit, že třeba amazonská džungle se stala po určitou dobu zdrojem emisí. V roce 2010 se ze stromů uvolnilo pět miliard tun CO2. To jsou emise srovnatelné s USA.
Jak vypadají rozdíly v dopadech klimatických změn při oteplení o dva a o tři stupně Celsia?

Při dvoustupňovém oteplení už hrozí, že oceány přijdou o více než 90 procent korálů, což jsou nejbohatší oceánické ekosystémy na světě. V tropických oceánech se až 95 procent živočišných druhů koncentruje právě tam. Při třístupňovém oteplení se začnou v klimatickém systému aktivizovat procesy, které mohou oteplování dál urychlovat.
Třeba tání permafrostu?

Ano, v permafrostu je vázáno velké množství metanu, který je velmi silným skleníkovým plynem. Další je třeba hoření indonéských pralesů. Nehoří tam jen vegetace, ale také rašelina, která je velmi bohatá na uhlík. Za tři říjnové týdny se v Indonésii takto dostalo do ovzduší CO2 v objemu, který vypustí Německo za rok. Při třech stupních také hrozí, že přijdeme o velkou část amazonského pralesa, který je velkým absorbentem CO2. Zaniknou téměř všechny mořské ekosystémy, které dokážou pohlcovat část CO2. Čím je vzduch teplejší, tím více pojme vodní páry, která také působí skleníkový efekt.
Jak rychle budou muset klesat emise po roce 2030, aby se planeta oteplila nejvýše o dva stupně do roku 2100?

Pokles by musel být velmi rychlý. I kdybychom vrcholu emisí dosáhli už v roce 2020, musely by následně klesat o 10 procent ročně. I to by bylo těžké. Pokud by vrchol přišel až v roce 2030, muselo by se snižování emisí zrychlit na 15 procent ročně.

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!