Perlová věž v Šanghaji v českých barvách
Čtyři, tři, dva, jedna, rozléhá se terasou luxusního šanghajského klubu M1NT. Co číslovka, to vteřina, které zbývají do půlnoci místního času. S jejím úderem začne Český národní den na světové výstavě EXPO 2010, jejíž pořádání připadlo Číně.
Nula. Ručička nakousla první dílek z českého svátku. Koule na 461 metrů vysoké Perlové věži zůstávají temné. Teprve asi o tři minuty později se halí do barev trikolóry. Na spojovacích sloupech se objevuje nápis Česká republika – Perla civilizace. V čínštině.
Stalo se tak necelé tři týdny od zahájení světové přehlídky zemí a mezinárodních organizací. A pár hodin poté, co si český pavilon nedaleko brány číslo sedm připsal půlmiliontého návštěvníka. „Půl milionu je skvělé číslo. Překonalo naše očekávání,“ říká do mikrofonu anglicky generální komisař české účasti Pavel A. Stehlík.
Nejde jen o počty. „Moc se nám to tu líbí,“ svěřily se mi v podvečer dvě dívky za volantem Czechoscopu, důmyslného trenažeru, kde posádka sedí v kokpitu skutečného lehkého letadla. Za nimi se na zelené ploše objevuje česká krajina a budí dojem přeletu.
Czechia na střeše, puky na stěnách
Ještě pár hodin před oslavou v M1NT to v českém pavilonu vypadalo hodně pracovně. „Český den je příležitostí propagovat Českou republiku, a to nejen v jeho prostorách. Ostatně jsme se dostali i do ulic,“ zdůrazňuje mluvčí kanceláře české účasti Jiří F. Potužník.
Objekt, který má rozlohu dva tisíce metrů čtverečních a stojí na Europe Square zóny C poblíž jednoho ze vchodů a u sestupu ze Sky Walku, visutého chodníku ve výšce šesti metrů, zaujme už z ptačí perspektivy – nápisem Czechia, který má dát najevo, kdo že to tady sídlí.
Zblízka zaujme krychle, olemovaná jakoby kobercově ohrnutými trávníky, svou fasádou. Na ní se rozkládá největší chráněná městská zóna UNESCO na světě, pražské Staré Město. Mapa je sestavena z tisíců hokejových puků. „Je jich více než 40 tisíc,“ upřesňuje Potužník. Je to dvousečný záměr. Co je pro jedny symbolem pýchy, je pro druhé terčem kritiky. Copak mají Číňané páru o hokeji? Fronty před vchodem naznačují, že příchozím je to jedno.
Plody civilizace
Abstraktní město českého pavilonu, do něhož vtáhne příchozí „informační stuha“ s obrazovkami s relacemi o Česku, tvoří dvacet kubusů představujících městské bloky. Téměř celá plocha expozice je volná. „Dýchá to tu a pulzuje,“ hodnotí jeden z diváků.
V kubusech o rozměrech 4×4 metry jsou exponáty, které dostaly název Plody civilizace. Mají vypovídat o tom, jak Češi přetvářejí prostředí kolem sebe, jaké emoce s tím spojují a jak by mohla vypadat republika v budoucnosti. Na papíře působí soupiska plodů stroze a místy záhadně: náměstí, dotek štěstí, dětská fantazie, osvěžovač smyslů, světelný efekt. A v praxi? Třeba osvěžovač nabízí uklidňující kúru v podobě multimediální masáže smyslů.
LacrimAu, zlatá slza, o níž jednala i vláda (zda na ni půjčit zlato z ČNB), vypadá jako ohromná žlutá lesklá kapka. Každý pětistý šťastlivec má možnost posadit se k ní do skleněného boxu. To, co cítí a prožívá, se zhmotní prostřednictvím senzorů do tvarů, barev a tónů. Esenci všech těchto pocitů si může dotyčný odnést jako parfém.
Síť na čínské investory
Kancelář generálního komisaře vsadila tentokrát na jinou kartu než v předešlých letech. Místo tradiční kulturně umělecké přehlídky má dostat daleko větší prostor prezentace byznysu, která má ukázat Česko jako prosperující zemi. „Prvním cílem, který se už daří, je, aby se tu naše podniky mohly sejít s partnery z regionu, z Koreje nebo Indie. Druhým úmyslem je, aby část investic Číny přitekla i do Česka,“ vypočítává Stehlík.
Součástí tohoto plánu je i česká restaurace Czechia, kde se ve futuristickém interiéru vaří podle receptů Magdaleny Dobromily Rettigové. „U restaurace i pavilonu se tvoří fronty, personál jede od rána do večera,“ říká ředitel společnosti IGC Bohumil Bochňák. Z českých pokrmů je největší zájem o černý Budvar, bramboračku, svíčkovou, kaplickou cmundu a sladké palačinky,“ vyjmenovává.
Rubem jsou vyšší ceny, které jsou požehnáním pro provozovatele, neboť platí nižší daň z obratu (u fast foodů je tomu podle čínských předpisů opačně). „První dva dny byl nápor, pak zájem poklesl. Nyní to jde znovu nahoru,“ líčí Bochňák.
Umělci a tatarák
V M1NT se mezitím rozjíždí zábava. „Myslím, že to bude super,“ doufá komisař Stehlík. Zhruba půlmiliardy korun, které na akci vyčlenila vláda, představuje měšec, z něhož se naděje naplňují. „Naším plánem je zanechat v Šanghaji viditelnou stopu. Očekávání jsou na nejlepší cestě,“ upřesňuje Stehlík.
Z českého národního dne už ubyla skoro hodina. Během dne se představí zpěváci a skupiny, virtuosové, divadelní spolky či tanečníci, celkem 240 účinkujících. Česká restaurace nic výjimečného nechystá. Pro zajímavost: tatarák se připravuje z novozélandského či australského masa, zvěřina je z Číny.
Expo v číslech
Účast: 200 zemí a 50 mezinárodních organizací
Téma: Better City – Better Life (Lepší město – Lepší život)
Očekávaná návštěva: 70 milionů (rekord)
Český pavilon v číslech
Očekávaná průměrná denní návštěva: 30 tisíc
První den: 35 855
Zkušební den (25. 4.): 34 261 lidí
Provozní doba: 09.30 – 22.30
Šanghaj
Od našeho zpravodaje







Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte