Perskému zálivu hrozí vlny horka, oblast může být neobyvatelná | E15.cz

Perskému zálivu hrozí vlny horka, oblast může být neobyvatelná

Perskému zálivu hrozí vlny horka, oblast může být neobyvatelná
Dubaj
• 
ZDROJ: CC BY-ND 2.0: Michael Theis; Flickr.com

ČTK

Zemím v oblasti Perského zálivu, která je srdcem těžby ropy, hrozí vlny horka, v nichž člověk nemůže přežít. Vyplývá to z vědecké studie Massachusettského technického institutu (MIT) publikované v časopise Nature Climate Change. Extrémní horko se bude týkat Abú Zabí, Dubaje, Dauhá, měst na pobřeží Íránu a může ohrozit rovněž účastníky poutí do Mekky. Jestliže lidé nezastaví klimatické změny, budou po roce 2070 dny, které nyní považujeme za extrémně teplé, prý téměř každodenní realitou.

Profesoři Jeremy Pal a Elfatih Eltahir, kteří se na studii podíleli, tvrdí, že mnoho oblastí Perského zálivu se v budoucnu může začít podobat nehostinné Afarské pánvi, známé z afrického pobřeží Rudého moře.

Tam dnes není trvale obývané lidské sídlo. Pokud se ale podaří omezit množství oxidu uhličitého, je možné tomuto vývoji zabránit. Letos teploty v zemích Perského zálivu, kde rychle přibývá obyvatelstva, dosáhly 50 stupňů Celsia a vedly k úmrtí mnoha lidí.

„Doufáme, že tato informace pomůže zemím z oblasti vysvětlit, že omezení produkce oxidu uhličitého je v jejich zájmu. Je v jejich zájmu podpořit opatření, která pomohou omezit koncentraci CO2,“ citoval Eltahira britský list The Guardian.

Studie popisuje vliv vysoké koncentrace CO2 v ovzduší na index WBT, což je údaj pro kombinaci vysoké teploty a vysoké vlhkosti vzduchu. Při hodnotě WTB nad 35 stupňů ztrácí i zdravý lidský organismus schopnost ochladit se pocením, což může mít už do šesti hodin fatální následky.

Přečtěte si:

Pro méně zdatné jedince tento stav nastává už při hodnotách blížících se k 35 stupňům. WBT 35 stupňů je kombinací teploty 46 stupňů Celsia a padesátiprocentní vlhkosti vzduchu. K těmto podmínkám se letos v červenci přiblížil jihoíránský Bandar Máhšahr.

Z počítačových modelů vyplývá, že fatální hodnoty WBT se mohou po roce 2070 na pobřeží Perského zálivu opakovat každých deset nebo dvacet let. V tamních městech bude v létě běžná teplota 45 stupňů a ve městě Kuvajt může v některých letech dosáhnout 60 stupňů.

U východního pobřeží Rudého moře, v Saúdské Arábii, kde leží Mekka a Džidda, projekce počítají s tím, že tam WBT nepřekročí fatálních 35 stupňů, ale dosáhnou 32 nebo 33 stupňů. Bude tedy riskantní projít všemi rituály pouti do Mekky, z nichž jeden je například celodenní dlení na pahorku Arafát.

Na změny doplatí chudší státy

Zatímco v bohatých zemích Perského zálivu obyvatelstvo extrémní podmínky může přečkat v klimatizovaných prostorách, v chudých oblastech jako je třeba Jemen to bude těžší, a to zejména pro starší osoby a děti. Modely počítají s tím, že v Jemenu může WBT dosáhnout 33 stupňů.

Christoph Schär ze Švýcarského technologického institutu v Curychu (ETH) připomenul úmrtí za minulých vln horkého počastí - roku 2003 v Evropě zemřelo 30 tisíc lidí, roku 2010 v Rusku 50 tisíc lidí.

Výzkum Massachusettského technického institutu podle něj poukázal na to, že vlny horka mohou být v budoucnu smrtelné pro kohokoli, i pro mladší a zdravé osoby. Studie podle něj poukazuje na nebezpečí vlivu oteplování na zdraví člověka a na to, že změny mohou nastat rychleji, než se původně počítalo.

Ohroženost oblastí Perského zálivu je dána specifiky tamního počasí - v létě je tam jasno, takže slunce rychle ohřívá mořskou vodu, která je mělká a ohřeje se dříve než voda v oceánech. To je příčinou vysoké vlhkosti vzduchu.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!