Podle odborníka Belgie bezpečnost nezvládá, můžou přijít další útoky | E15.cz

Podle odborníka Belgie bezpečnost nezvládá, můžou přijít další útoky

Podle odborníka Belgie bezpečnost nezvládá, můžou přijít další útoky
23. března 2016 • 11:10
Úterní teroristické útoky v Bruselu ukazují, že belgická policie a tajné služby mají velký problém, míní Herman Matthijs, odborník na bezpečnostní problematiku z bruselské univerzity. Vyloučit proto podle něj nelze opakování podobné tragédie. "Byly to největší teroristické útoky v belgické historii. Proč by v budoucnu nepřišel druhý nebo třetí takový? Stalo se to. A to znamená, že se to může stát znovu," poznamenal Matthijs.

Útoky si vyžádaly více než tři desítky mrtvých a stovky zraněných. Dva výbuchy, které měli na svědomí sebevražední útočníci, nejprve zničily odletový terminál letiště Zaventem a poté další atentát zlikvidoval soupravu metra ve stanici Maalbeek.

„Proč se to stalo? Bylo to napsané ve hvězdách, každý tušil, že to v určité chvíli v Bruselu nejspíš přijde. Otázka ovšem byla kdy,“ řekl Matthijs. Míní, že po bruselském zatčení spolupachatele loňských útoků v Paříži Salaha Abdeslama minulý pátek bylo nejspíš na místě okamžitě zvýšit stupeň teroristického ohrožení přinejmenším v hlavním městě.

„Bylo zjevné, že zatčení vyvolá v těch skupinách napětí,“ podotkl. Abdeslam údajně začal vypovídat a média tak spekulují že útočníci se mohli například bát odhalení a své plány realizovali narychlo.

Úřady nereagovaly

Matthijs dnes také připomněl, že v úterý mezi prvním útokem na letišti a výbuchem v metru uplynula přibližně hodina, po kterou bruselské odpovědné úřady nijak výrazně na ohrožení nereagovaly. „Proč třeba hned nezavřeli systém metra a nádraží? To bude potřeba zjistit, čas na to měli,“ míní odborník.

Už jen fakt, že Abdeslam se mohl v Bruselu několik měsíců úspěšně skrývat, podle Matthijse o něčem vypovídá. „Podle všeho tu měl celkem velký fanklub,“ poznamenal. Vyšetřování nyní ukazuje, že Abdeslam se skutečně znal s dvojicí sebevražedných atentátníků z letiště Zaventem. Podle policie se jednalo o bratry Khalida a Brahima El Bakraouiovy z Bruselu. Známí byli kvůli své kriminální minulosti, ale nebyli spojováni s terorismem.

„Vypadá to, že se policisté dosud soustředili jen na Abdeslama a neuvědomili si nebo nevěděli o existenci s ním spojené sítě,“ míní odborník. Zdá se tak podle něj, že belgické zpravodajské služby nemají dostatečný obraz o tom, kdo v zemi žije a čím se přesně zabývá.

Jeden z bruselských útočníků je stále na útěku, policie čelí kritice

Už dlouho je přitom známé, že relativně malá Belgie má v přepočtu na obyvatele ze zemí EU největší podíl na takzvaných zahraničních bojovnících v řadách islamistických sil. Tedy vlastních občanů, kteří odešli získat bojové zkušenosti či přímo válčit v oddílech Islámského státu (IS).

Některé údaje hovoří o více než 440 těchto belgických radikálů, přes stovku se jich podle médií dosud vrátilo zpět. Symbolem radikalizace mladých belgických muslimů se stala bruselská čtvrť Molenbeek, odkud pocházeli či kde žili mnozí z pachatelů loňských listopadových teroristických útoků v Paříži.

Přesto zřejmě o mnohých z nich belgičtí zpravodajci moc netuší. „Rozhodně měli vědět, co jsou ti chlapi zač. Kdyby (útočníci) dorazili například s uprchlíky, bylo by možné se vymlouvat, že je neznají. Ale oni se tu narodili. Ukazuje to na obrovský zpravodajský problém přinejmenším v Bruselu,“ míní Matthijs. Věci podle něj nenapomáhá ani komplikovaná organizace belgické policie, kdy jen v metropoli působí sedm různých policejních sborů.

Ochrana institucí

Matthijs navíc upozornil, že i přes rozpočtové škrty posledních let mají belgické bezpečnostní síly trvale na starosti také ochranu takových institucí jako je NATO či budovy Evropské unie. „Brusel není jen belgické hlavní město. Nemají dost kapacit,“ míní.

Ukazuje to podle něj i fakt, že v bruselských ulicích už od listopadu hlídkují také vojáci. Na druhou stranu armáda se v Belgii těší daleko větší důvěře než policisté. „Kdybyste měl jít v jedenáct večer do Molenbeeku, vezmete si s sebou radši deset policistů nebo dva výsadkáře?“ poznamenal Matthijs.

Externím faktorem je pak otevřenost zemí v Evropské unii a nedostatečná ochrana vnějších hranic schengenského prostoru. „Do Belgie je velmi snadné se dostat,“ připomněl bezpečnostní odborník.

Autor: ČTK
 

businessinfo.cz

  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením
  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí