Portugalci prchají před krizí do Švýcarska | E15.cz

Portugalci prchají před krizí do Švýcarska

Portugalci prchají před krizí do Švýcarska
Švýcarsko
• 
ZDROJ: profimedia.cz

ČTK

Finanční krize v eurozóně obrala o práci téměř 17 milionů lidí, z nichž mnozí teď hledají uplatnění jinde, například ve Švýcarsku. Tamní tradiční obce to proměňuje. Stačí se podívat do vesnice Täsch, kde je podle BBC v ulicích nejběžnějším jazykem portugalština a místní obchody jsou plné specialit z Portugalska včetně červeného vína.

Na první pohled je Täsch typická alpská ves se starými dřevěnými domy, kostelem, obchodem a pekařstvím. Nyní tu žije 1270 obyvatel, z nichž více než 700 jsou cizinci, převážně Portugalci.

Nízká míra nezaměstnanosti 2,8 procenta, vysoké mzdy a zdravá ekonomika lákají do Švýcarska tisícovky lidí z celé Evropy. Loni do Švýcarska přišlo více než 140 tisíc imigrantů, což je o šest procent více než v roce 2010. Většina z nich je z členských zemí EU, zvláště z těch, které jsou nejhůře postiženy krizí v eurozóně, tedy i z Portugalska.

Ve Švýcarsku vznikají „portugalské“ vesnice

„My Portugalci tvoříme polovinu obyvatel,“ potvrzuje Carvalhová. „Když chodíte po ulicích, do obchodů, všude můžete mluvit portugalsky,“ konstatuje. „Když máte pracovat za 700 eur (přes 17 tisíc korun) měsíčně v Portugalsku a sotva máte na nájem a jídlo, to raději jdete do Švýcarska,“ dodala.

Ale proč se tolik lidí z Portugalska rozhodlo pro malou odlehlou vesnici hluboko ve švýcarských Alpách? Odpověď se nachází jen několik kilometrů dál: prosperující středisko Zermatt.

Je tu víc práce, než kolik jí mohou zvládnout místní. Je v hotelech či restauracích. Navíc uklízení hotelových pokojů nebo utírání stolů v baru není práce, kterou by Švýcaři ještě chtěli dělat. Cestovní ruch v celé zemi spoléhá na gastarbeitery.

Dvacetiletý Marcel letos vychodil školu v Portugalsku, kde marně hledal práci. „Měl jsem tuhle šanci a chopil se jí,“ říká. Tou šancí je umývání nádobí v jedné z restaurací v Zermattu.

ŠvýcarskoŠvýcarskoAutor: profimedia.cz

Soužití naráží i na kulturní rozdíly

Zatímco nově příchozím se stýská po domově, původní obyvatelé mají poněkud problém se vypořádat s velkým počtem imigrantů. Nejužívanějším jazykem ve škole v Täschi je portugalština a v jedné třídě místní školky hovoří německy jen tři z 13 dětí, říká Patricia Zuberová, která pro přistěhovalce organizuje jazykové kurzy, právní poradenství a setkávání komunit.

„Je důležité, aby se lidé setkávali jako lidé, a ne jako někdo z Portugalska s někým ze Švýcarska,“ zdůrazňuje Zuberová. Připouští však, že potíže přinášejí především kulturní rozdíly.

„Tady jsou na všechno pravidla,“ říká s úsměvem Carvalhová. „A to víte, my Portugalci umíme být velmi hluční. Takoví už jsme,“ připouští. „Místní chodí spát v devět, nebo dokonce o půl deváté, a zrovna neocení, když hlučíme do desíti. Tomu se musíme přizpůsobovat,“ je si vědoma Portugalka.

Centrum švýcarského hospodářství Zürich.Centrum švýcarského hospodářství Zürich.Autor: wikimedia.org

Täsch si uvědomuje, že cizince potřebuje

Starosta obce Claudius Imboden souhlasí, že mnoho místních si těžko zvyká, ale je přesvědčen, že není jiná realistická možnost, než cizince přijmout a integrovat.

„Tohle byla zemědělská vesnice,“ říká. „Ale teď žijeme z turistického ruchu a z realit a přistěhovalci nám s tím pomáhají. Potřebujeme je,“ ví starosta.

Imigraci, kterou Täsch zažívá v 21. století, by podle něj měli lidé vnímat v historických souvislostech. „Před sto lety byla tato vesnice velmi chudá,“ vysvětluje Imboden. „Lidé museli odcházet za živobytím. Lidé z Täsche odcházeli jinam, dokonce i do Jižní Ameriky. Totéž se děje nyní, jenže naopak,“ soudí starosta.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!