Před 70 lety vznikl Marshallův plán. Evropu po válce postavil na nohy, z USA udělal velmoc | E15.cz

Před 70 lety vznikl Marshallův plán. Evropu po válce postavil na nohy, z USA udělal velmoc

3. června 2017 • 13:25

Situace dva roky po skončení druhé světové války nevypadala ve světě vůbec optimisticky. Zničenou Evropou obcházel hlad a hrozba komunismu byla více než reálná. Nová válka visela ve vzduchu. Plán americké ekonomické pomoci starému kontinentu, představený 5. června 1947 Georgem Marshallem, byl jistým řešením. V dalších letech vskutku ozdravil západoevropské státy, pomohl též USA, ale i díky němu se železná opona definitivně uzavřela.

Krutá zima, sucho a následná neúroda a i další faktory vedly k tomu, že v roce 1947 výrazně rostl již tak silný vliv komunistických stran (například v Itálii a Francii). Tomu se USA - v té době jediný stát disponující atomovou bombou - rozhodly čelit jak vojenskou, tak hospodářskou pomocí. V březnu 1947 vyhlásily takzvanou Trumanovu doktrínu, jejímž prvním projevem byla vojenská pomoc Řecku a Turecku. Dalším projektem byl Program na obnovu Evropy, známý pod názvem Marshallův plán.

Bývalý náčelník generálního štábu George Marshall působil dva roky jako zmocněnec prezidenta Harryho Trumana v Číně a od roku 1947 byl v jeho vládě ministrem zahraničí. Do poválečného období si přinesl velkou osobní autoritu, a právě proto se na něj obrátila skupina ekonomů a diplomatů, kteří připravovali plán pomoci Evropě, aby svým jménem zaštítil jejich koncepci.

Vítkov si připomněl 72 let od konce druhé světové války, Zeman se z piety omluvil

"Naše politika není namířena proti žádné zemi ani doktríně, ale proti hladu, chudobě, zoufalství a chaosu," řekl mimo jiné Marshall 5. června 1947 na Harvardově univerzitě. V nedlouhém, ale historickém projevu stručně zhodnotil situaci v poválečné Evropě a přednesl několik obecných návrhů, jak ji řešit. "Kterákoli vláda, která chce pomoci při dosažení cílů obnovy, nalezne, a to jsem si jist, plnou spolupráci ze strany USA," ujistil americký šéf diplomacie auditorium.

Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů Američané nabídli všem evropským zemím, včetně Německa a Sovětského svazu. Projekt, na který posléze přistoupilo 16 států, přinášel výhody oběma stranám. Amerika se potřebovala zbavit svých přebytků, vyráběných demobilizovanými vojáky. Evropě zase zoufale chyběly dolary na jejich nákup: "Všude se projevuje jejich nedostatek," poznamenal tehdejší britský ministr financí Hugh Dalton.

Ekonomickou injekci vyžadoval i strádající SSSR a nabídka USA zde nebyla hned jednoznačně odmítnuta. Sovětský vůdce Stalin ale nakonec možnost, že by se Moskva mohla podílet na Marshallově plánu, rázně utnul. Americké požadavky důsledné kontroly efektivního využití pomoci byly pro Sověty nepředstavitelné, nemohli si nechat nahlédnout do své centrálně řízené "kuchyně". Bohužel Stalinův zákaz spolupráce s USA se týkal také všech východoevropských zemí, tedy i Československa.

Před 25 lety začala válka v Bosně, zemřely stovky tisíc lidí

Přitom tehdejší vláda a hlavně občané vzhlíželi k nabídce s nadějí. Na konferenci v Paříži 12. července 1947, kde se měly základní otázky Marshallova plánu projednat, měla původně československá delegace jet. V Moskvě si ovšem 9. července Klement Gottwald, Jan Masaryk a další vyslechli od Stalina jasné "ne". A o den později již bylo odesláno vládní komuniké o naší neúčasti v Paříži. Zřejmě poslední šance, jak se vyhnout "spolupráci se Sovětským svazem na věčné časy", vzala zasvé.

Prezident Truman požádal v prosinci 1947 Kongres o schválení prostředků zhruba na čtyři roky a ten schválil v dubnu 1948 sumu 17 miliard dolarů. Na to reagoval Winston Churchill: "Schválení Marshallova plánu Kongresem bylo mezníkem ve světové historii."

Na ozdravení 16 západoevropských zemí bylo do roku 1951 použito přes 13 miliard dolarů. Velká část získaných prostředků směřovala k obnovení a modernizaci infrastruktury. Největší díl ukously Británie (téměř 3,2 miliardy), Francie (2,7 miliardy) a Itálie (1,5 miliardy). Západnímu Německu stačilo 1,5 miliardy dolarů, aby se v roce 1951 vrátilo na předválečnou úroveň (podobně Rakousko a Itálie). Další země čerpající pomoc tohoto stavu dosáhly ještě dřív. V období 1948 až 1951 vzrostl hrubý domácí produkt západní Evropy o 33,5 procenta.

Spojeným státům hospodářská expanze zabezpečila dlouholetou konjunkturu i ekonomickou převahu nad Evropou.

EU podpoří nepodmíněný příjem. Ve vybraných městech dostanou lidé 14 tisíc každý měsíc

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!