Přepíšou dějiny i mapy? Skotové rozhodují o své budoucnosti | E15.cz

Přepíšou dějiny i mapy? Skotové rozhodují o své budoucnosti

ČTK, pav

Tisíce skotských voličů se dnes ještě za ranní mlhy vydaly k hlasovacím místnostem, aby podpořili nezávislost Skotska, nebo se vyslovili pro setrvání ve svazku s Anglií. Zájem o referendum ve Skotsku je obecně obrovský. Výsledky se čekají v pátek ráno.

Přestože referendum vzbuzuje velké nadšení i obavy, atmosféra je podle hlasujících přátelská. První zprávy z volebních místností potvrzují předpovědi, že účast bude vysoká. Na výsledky si řada voličů počká v hospodách, které dostaly povolení zůstat otevřené celou noc. Referendum začalo v osm hodin našeho času, tedy v sedm hodin místního času.

„Právě jsem odevzdal svůj hlas proti nezávislosti. Takhle rušno ještě v naší volební místnosti v půl osmé ráno nebylo,“ citoval jednoho z voličů deník The Guardian. „Neuvěřitelné fronty před volební místností v sedm ráno. Pochybuji, že něco podobného ještě někdy uvidím,“ uvedl další z hlasujících podle zmíněného britského listu.

The Guardian připomněl, že skotské úřady slíbily, že „každý, kdo chce hlasovat, dostane příležitost“ a že každému voliči ve frontě po 23. hodině našeho času - kdy se hlasovací místnosti oficiálně uzavřou - bude povoleno vhodit lístek.

Také čtyřiatřicetiletá Charlotte Farishová z Edinburghu spěchala dnes k volební urně brzy, aby se ke skotské nezávislosti vyjádřila ještě předtím, než odvede své dvě děti do školy a odjede do zaměstnání. „Miluji svou zemi a nechci být svědkem její zkázy,“ vysvětlila Farishová svůj hlas proti samostatnosti Skotska.

Opačného názoru byla na stejném místě šestatřicetiletá Sarah Rowellová pracující na univerzitě. „Hlasovala jsem pro, protože si myslím, že by Skotsko mělo mít možnost rozhodovat o svých záležitostech samostatně,“ řekla.

Samostatnost podpořil i podnikatel jménem Ron, který jako první přišel hlasovat do volební místnosti v centru Edinburghu. „Na tuto příležitost jsem čekal celý život. Je načase odtrhnout se od Anglie. Dávám své 'ano' nezávislosti,“ prohlásil.

Výsledek referenda je těžké předpovědět, protože průzkumy veřejného mínění z posledních dnů byly velmi těsné. Stoupencům jednotné Británie dávaly mírnou převahu 51 až 53 procent hlasů, přičemž na 600.000 lidí zůstávalo do poslední chvíle nerozhodnutých. K hlasování se přitom registrovalo kolem 4,3 milionu voličů.

I přes vzrušené diskuze a hektickou volební kampaň obou táborů z posledních dní se očekává, že hlasování proběhne v klidu a bez incidentů. Na sociálních sítích se objevily i fotografie zobrazující stoupence obou táborů v přátelském objetí.

„Výsledek bude důležitý nejen pro nás, ale také pro naše děti a vnoučata. Atmosféra je však přátelská. Nemyslím si, že tady bude nějaké napětí,“ konstatoval devětapadesátiletý Tom Dumphie, který byl dnes první ve frontě před základní školou Mill of Mains ve městě Dundee.

Vote and pray

Předběžné výsledky hlasování mají být podle britského tisku zveřejňovány v pátek mezi 03:00 a 07:00 SELČ a řada Skotů na ně bude čekat u piva. Skotské hospody požádaly o povolení podávat alkohol po celou noc a úřady jim to schválily, ačkoli policie toto rozhodnutí označila za „naprosté šílenství“ a varovala před možnými rvačkami.

„Budu sedět s pivem v ruce a sledovat přicházející výsledky,“ popsal podle agentury AP své plány na nadcházející noc volič Thomas Roberts, který podpořil skotskou nezávislost s tím, že vidí budoucnost nezávislého Skotska optimisticky.

Robertsovo nadšení ani v nejmenším naopak nesdílí finanční poradce Michael MacPhee, který prý výsledky bude sledovat „s obavami“. Nezávislost Skotska je „ten nejpitomější nápad, jaký jsem kdy slyšel“, řekl MacPhee podle agentury AP.

Skotům nyní nezbývá než „vote and pray“, tedy jít volit a pak se modlit, jak uvádějí komentáře na Twitteru pod snímkem jednoho z edinburských kostelů, který dnes slouží současně jako místo, kde se věřící obracejí k Bohu, i jako volební místnost.

Skotské referendum: Oč tu běží
PROČ REFERENDUM:

Skotská národní strana, jejímž cílem je nezávislost Skotska po 300 letech unie s Anglií, vyhrála v roce 2011 volby do skotského parlamentu, čímž získala příležitost uspořádat hlasování o odchodu Skotska z unie. Ostatní skotské hlavní strany jsou proti této iniciativě a pro zachování unie.

V den konání referenda budou voliči po celém Skotsku odpovídat na otázku „Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?“ Pokud by jich většina odpověděla ano, Skotsko by se nejspíše stalo samostatným státem 24. března 2016.
ARGUMENTY PRO A PROTI:

Skotská vláda, kterou vede premiér Alex Salmond, tvrdí, že 300 let stará unie již nevyhovuje a že nezávislé Skotsko se svými zásobami ropy se stane jednou z nejbohatších zemí na světě. Nastal prý čas, aby Skotsko převzalo otěže svého osudu a zbavilo se „okovů“ vlády sídlící v Londýně.
Britská vláda Davida Camerona na druhé straně prohlašuje, že stávající Spojené království představuje jednu z nejúspěšnějších společenských a politických unií na světě.
KLÍČOVÉ TÉMA: ROPA

- Zásoby ropy a plynu v Severním moři (či přesněji daňové příjmy ze skotského podílu) mají tvořit klíčové příjmy skotské vlády v případě nezávislosti země. Vyčleněním asi desetiny těchto příjmů - kolem miliardy liber ročně - má Salmond v úmyslu vytvořit ropný fond podobně jako třeba v Norsku, který by během jedné generace vytvořil zásoby ve výši cca 30 miliard liber pro budoucí generace.

- Odhady ropných zásob se ovšem dosti různí. Mohly by prý vydržet dalších 30 až 40 let, ale také nemusejí. Skotsko odhaduje roční příjmy na osm miliard liber, odpůrci jeho odtržení na polovinu. Také argumentují tím, že se budoucí naděje staví na něčem, co se nakonec vyčerpá.
KLÍČOVÉ TÉMA: MĚNA

- Otázka peněz a ekonomiky představuje klíčové témata. V případě nezávislosti si chce skotská vláda ponechat libru jako součást formální měnové unie se zbytkem Spojeného království. Britové to však odmítají. Podle britských expertíz jsou podobné měnové unie „plné obtíží“.

- Guvernér britské centrální banky Mark Carney uvedl, že oddělené Skotsko a zbytek Británie budou muset uzavřít dohody o „přísných rozpočtových pravidlech“ a o bankovní unii, jinak budou novou měnovou unii ohrožovat „zřetelná rizika“. Tento postoj označuje Salmond za blufování a hrozí, že nezávislí Skoti mohou odmítnout podíl na státním dluhu.

- Experti vidí čtyři hlavní možnosti - udržet libru jako součást formální měnové unie, používat libru bez měnové unie, přijmout euro či vytvořit vlastní měnu. Do toho posledního se ale Skotům nechce.

- V případě používání libry by se Skotsko vzdalo možnosti ovlivňovat svoji měnovou politiku a nadále by bylo závislé na britské centrální bance. Kromě vysokých nákladů by tím země riskovala odliv kapitálu kvůli nízké důvěře trhů.

- Ekonomicky samostatnému Skotsku by se podle separatistů dařilo a každý Skot by po odtržení ročně vydělal dva tisíce liber. Britské ministerstvo financí naopak tvrdí, že každý obyvatel Skotska by byl o 1300 liber chudší.
KLÍČOVÉ TÉMA: ČLENSTVÍ V UNII A NATO

- Nezávislé Skotsko by podle představitelů EU muselo o své členství znovu zažádat. Unijní smlouvy totiž s odtržením území od členské země nepočítají a případné členství Skotska v EU by muselo ratifikovat všech 28 členských států a Evropský parlament. U NATO by byla situace podobná.

- Podle budoucího předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera by měla země zůstat po vyhlášení nezávislosti nejméně tři a půl roku mimo EU.
KLÍČOVÉ TÉMA: VOJENSKÉ ZÁKLADNY A JADERNÝ ARZENÁL

- Britský jaderný arzenál představuje svého druhu celý průmysl, který ve Skotsku zaměstnává na 80 tisíc lidí.

- Nejistý by byl osud základy Faslane, kde kotví britské jaderné ponorky. Edinburgh je nechce, jejich stěhování by však bylo příliš drahé a trvalo by léta.

- Pokud by skutečně došlo na přemístění, proveditelné by podle expertů bylo až v roce 2028. Náklady na přesun ponorek by údajně byly asi dvě miliardy liber.

- Přítomnost jaderných hlavic je jedním ze silných argumentů separatistů, podle nichž Skotové na jejich provozu prodělávají. Zapomínají ale říci, že vojenský rozpočet financují daňoví poplatníci z celých ostrovů.
KLÍČOVÉ TÉMA: STATUS PŘÍPADNÉHO NEZÁVISLÉHO SKOTSKA

- Ze Skotska by se v případě nezávislosti nestala republika, neboť si chce uchovat coby formální hlavu státu královnu. Nový samostatný stát by musel zřídit vlastní armádu, sociální systém, převzít část společného státního dluhu a nastavit vlastní regulaci finančních služeb. Skotové by museli také převzít všechna rizika, která s sebou nese skotský bankovní systém, jehož aktiva několikanásobně převyšují skotský HDP.
Historie skotského úsilí o nezávislost
843 - Kenneth Mac Alpin sjednotil Skotské království a podle legendy se stal prvním skotským králem Kennethem I. Založil dynastii vládců, kteří vládli Skotsku po velkou část středověku.

1296 - Anglický král Eduard ovládl Skotské království, v bitvě u Dunbaru v dubnu toho roku porazil Skoty a v červnu přinutil abdikovat krále Jana I. Skotského, který odmítl podpořil jeho vojenskou akci ve Francii. Tím začala první válka o skotskou nezávislost.

1297 - Skotský národní hrdina William Wallace porazil Angličany v bitvě u Stirling Bridge (v roce 1305 byl Wallace zadržen poblíž Glasgow, mučen a poté popraven).

24. června 1314 - V takzvané bitvě u Bannockburnu další skotský hrdina, lord z Carricku známý jako Robert Bruce či král Robert I. Skotský, porazil početnější vojska anglického krále Eduarda II. A rozhodl tak de facto výsledek první skotské války za nezávislost.

1328 - Eduard III. podepsal mírovou dohodu a formálně tak uznal nezávislost Skotska.

9. září 1513 - Jakub IV. Skotský zahynul v bitvě u Floddenu a Skotové byli drtivě poraženi Angličany.

24. března 1603 - Po smrti poslední anglické panovnice z rodu Tudorovců královny Alžběty I. se panovníkem Anglie stal její prasynovec skotský král Jakub VI. Stuart, který v Anglii vládl pod jménem Jakub I. Vznikla takzvaná Unie korun; země měly jednoho panovníka, ale vlastní parlamenty. Díky tomuto aktu ustaly dlouholeté spory o hranice mezi Anglií a Skotskem a obě země si ponechaly své zákony a samostatnou církev.

29. dubna 1707 - Přijetím zákona o Unii Skotsko dobrovolně rozpustilo sněm a své poslance vyslalo do westminsterského parlamentu, jakmile získalo záruky autonomie skotského právního systému a presbyteriánské církve. Spojené království Anglie a Skotska přijalo označení Velká Británie.

1746 - Malá skupinka povstalců se pokusila znovu nastolit linii Stuartovců v bitvě u Cullodenu. Po jejich neúspěšném pokusu byli Skotové na několik desetiletí připraveni o právo nosit tradiční kilt rodinných klanů.

1979 - Referendum o autonomii Skotska skončilo nezdarem.

11. září 1997 - Referendum o vytvoření samostatného skotského parlamentu dopadlo úspěšně a vznikl autonomní skotský parlament, který začal pracovat 1. července 1999.

2007 - V parlamentních volbách zvítězila Skotská národní strana a vytvořila menšinovou vládu.

2011 - Volby opět vyhrála Skotská národní strana a slíbila uspořádat referendum o nezávislosti.

Paul Millar: Skoti jsou v podstatě britští Slováci

Autor: ČTK, pav
 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!