Prezident Erdogan se po nezdařeném puči zbavuje odpůrců

Prezident Erdogan se po nezdařeném puči zbavuje odpůrců
18. července 2016 • 11:36
Neúspěšné tažení části turecké armády proti vládě mělo prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana odstavit od moci, jeho efekt ale bude opačný. Je jisté, že hlava státu zmařeného pokusu o státní převrat využije k upevnění autoritářského režimu a silnějšímu potírání odpůrců v politice, bezpečnostních složkách a v justici. Několik tisíc lidí už bylo v souvislosti se spiknutím zatčeno, Ankara žádá USA o vyhoštění duchovního Gülena.

Armáda je v Turecku považována za garanta sekulárního charakteru tamní vlády. Organizátoři puče argumentovali, že je v ohrožení. „Základní práva a svobody byly poškozeny prezidentem a jeho vládou. Sekulární a demokratický právní stát založený na oddělení sil byl de facto zlikvidován. Náš stát ztratil prestiž na mezinárodním poli, univerzální lidská práva jsou přehlížena a naše země se stala autokracií založenou na strachu,“ uvedli.

Po potlačení akce, která si vyžádala 265 lidských životů, následuje masové zatýkání. Zadrženo už bylo na šest tisíc vojáků včetně vysoce postavených generálů, soudců a státních zástupců. Někteří angažovaní armádní příslušníci tvrdí, že o puči nevěděli, považovali ho prý za cvičení. Erdogan okamžitě obvinil z osnování spiknutí muslimského duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v USA. Slíbil, že zničí „paralelní struktury“, které jeho dlouhodobý rival údajně vytvořil v armádě, justici, médiích i ve školství.

Převrat zmařen. Tureckem teď probíhá vlna zatýkání vojáků a soudců

Turecká prokurdská opozice nepodpoří obnovení trestu smrti
Turecká prokurdská opoziční Lidová demokratická strana (HDP) nepodpoří žádné návrhy na obnovení trestu smrti. Oznámil to dnes její mluvčí Ayhan Bilgen. Vláda to zvažuje v souvislosti s pátečním pučem. Prezident Recep Tayyip Erdogan podle tureckého tisku řekl, že chce o obnově trestu s opozicí jednat.
„My to nepodpoříme,“ sdělil Bilgen. Pokud podle něj bude přijat nový zákon, nebude moci být použit se zpětnou platností.
Největší opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP) dnes oznámila, že reakce na puč musejí být v souladu se zákonem a že pučisté musejí stanout před soudy. CHP ve svém prohlášení také napsala, že vojáci nemají být označováni za nepřátele.

Odborníci mezitím analyzují, proč se vojsku během pár dramatických hodin v Ankaře a Istanbulu nepodařilo převzít moc.
Podle nich organizátoři mimo jiné nezvládli kontrolu médií a moderních komunikačních kanálů, díky kterým vláda rychle dokázala oslovit veřejnost a vyburcovat své příznivce k aktivitě. „Tento puč byl zřejmě docela dobře plánován, ale za použití scénáře ze sedmdesátých let,“ podotkl podle Reuters v Istanbulu žijící expert na Turecko a bezpečnostní problematiku Gareth Jenkins.

Lukáš Kovanda: Trhy už Erdogana prokoukly. A Brusel?

Objevily se i spekulace, že pokus o převrat je ve skutečnosti Erdoganovou provokací, jež mu umožní tvrději zúčtovat se svými odpůrci. Tyto teorie přiživilo prezidentovo prohlášení, že puč je „dar od Boha“, díky němuž bude možné pročistit armádu.

Svět Turky opatrně nabádá k respektování demokracie
Reakce na pokus o mocenský převrat v Turecku jsou ze strany Evropské unie sporadické a zdrženlivé. O něco důraznější rétoriku zvolily USA. Společnou mají oba postoje obavu z dalšího vývoje, který může zkomplikovat situaci nejen v regionu, ale globálně. Pečlivě dávkovaná opatrnost je zároveň přiznáním faktu, že prezident Erdogan je hráčem, s nímž je lepší vycházet.
Nejvíce hlasů z EU, jejíž stanovisko se dá nejspíš očekávat po dnešním zasedání Rady ministrů zahraničí FAC, se ozývá z Německa. V sobotu reagovalo Spolkové ministerstvo obrany zvýšením stupně připravenosti na základně v Incirliku. K událostem se vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová. „Je nutné překonat násilnou konfrontaci a rozštěpení,“ uvedla v Berlíně. „Turecko je zemí, s níž jsme úzce spojeni,“ dodala. Její dovětek podtrhl proměnu dosavadních vztahů: od někdejší pozvánky, aby Turci přistoupili k EU, až po současný ryze účelový přístup k zemi, jež ke členství ochladla, ale kterou unie v uprchlické krizi potřebuje.
V Řecku bylo v tom čase zadrženo osm tureckých vojáků, kteří uprchli ve vrtulníku. Ankara už vyzvala Atény k jejich vrácení. Šéf Evropského parlamentu Martin Schulz odsoudil použití síly a varoval tureckou vládu, aby neporušovala demokratické principy.
USA zase vyzvaly tureckou stranu, aby spolupracovala s jejími zpravodajskými službami ohledně duchovního Fethullaha Gülena. Erdogan, který jej označil za strůjce puče, se ale domáhá jeho vydání. Někteří Erdoganovi spojenci viní z přípravy puče rovnou USA. Prezident Barack Obama apeloval vzápětí na Ankaru, aby postupovala v mezích zákona a vyhnula se krokům, které by nestabilitu prohloubily. Současně Turecku připomenul, aby dbalo na své závazky v boji proti terorismu. Erdogan odpověděl jen urgencí na vydání Gülena.
Nevoli ze strany Rady bezpečnosti OSN zablokoval Egypt. Nelíbila se mu pasáž, že všechny domácí politické síly mají respektovat demokraticky zvolený turecký kabinet. „OSN nepřísluší, aby posuzovala, zda byla ta či ona vláda zvolena demokraticky či ne,“ tvrdí Káhira.
Autor: Karolína Flaszová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!