První klimatický uprchlík azyl nedostal. Brzy jich může být 200 milionů

Žádal o azyl na Novém Zélandu, po úřadech ho ale odmítl i soud. Ioane Teitiota z tichomořského souostroví Kiribati totiž nezapadá do tabulek. Svůj domov se rozhodl opustit, protože se kvůli stoupající hladině moře stává neobyvatelným. Stejný problém se během několika desetiletí může týkat stovek milionů lidí.

Souostroví Kiribati
27.11.2013 19:20   |  

Teitiota žil v domě na pláži na atolu Tarawa. Jeho domov při každé bouřce zatopila voda, zelenina na zahradě vzala kvůli pravidelným slaným záplavám za své. S manželkou se proto rozhodl odejít na Nový Zéland, rodnou zemi svého otce, kde se mu narodily tři děti. V roce 2007 získal tříleté pracovní vízum, od jeho vypršení pracuje načerno a snaží se získat azyl. Svou žádost jako vůbec první na světě odůvodňuje klimatickými změnami.

„Nemáme na Kiribati žádnou budoucnost,“ řekl novinářům Teitiota. Jeho advokát Michael Kidd dodává, že Teitiota rozhodně nepatří k těm, kteří zneužívají sociální systém. „Nikdy nedostal ani cent sociální pomoci.“

Soud ale vidí Teitiotovu situaci jinak a jeho žádost zamítl. „Po svém návratu na Kiribati by nečelil soustavnému porušování svých základních lidských práv, jako je právo na život či právo na adekvátní stravu, oděv a bydlení,“ citovala agentura Reuters soudce Johna Priestlyho. Kidd po verdiktu označil novozélandské uprchlické zákony za zastaralé.

Experti volají po změně mezinárodní konvence

Podle Billa Hodge, profesora práva Aucklandské univerzity, nemohl soud dopadnout jinak. Nejprve by se totiž musela změnit konvence OSN o uprchlících, která utečencům přiznává azyl, pokud jsou pronásledováni kvůli své rase, přesvědčení, víře, národnosti či pohlaví. „Na tohoto muže nepasuje,“ řekl Hodge Reuters.

Kiribati se rozkládá na 33 ostrovech na půli cesty mezi Austrálií a Havají. Souostroví, které obývá přes 100 tisíc lidí, má průměrnou výšku dva metry nad hladinou moře. Je tak jednou ze zemí nejvíce ohrožených rostoucí hladinou oceánů.

Podle studie Světové banky a Kolumbijské univerzity budou změny klimatu v roce 2050 ohrožovat životy 200 milionů lidí, kteří by o své domovy mohli přijit kvůli rostoucím hladinám moře, suchu a záplavám.

Kiribati zatím své existenční problémy řeší „na vlastní pěst“. Prezident Anote Tong složil zálohu za 2400 hektarů půdy na nedalekém Fidži, na níž by se měly pěstovat potraviny pro ostrovany. Příštím generacím Kiribati by pak půda mohla posloužit jako nový domov.


Čtěte také:

Filipínci si po zničujícím tajfunu zvykají na život bez elektřiny

Za globální oteplování může člověk, hladiny moří se zvednou, tvrdí panel OSN

James Rice: Kolonie na Marsu je životní pojištění pro lidstvo

Autor: bru

Komentáře

Čtěte také

Ropa je nejlevnější za poslední tři měsíce

Ropa je nejlevnější za poslední tři měsíce aktualizováno

Světové ceny ropy dnes výrazně klesly, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se tak dostala na tříměsíční minimum pod 43 dolarů za barel. Ceny tlačí dolů obavy… více

Mobilní web