Rakousko se snaží přilákat světovou vědeckou špičku

15.12.2010 8:20   |  

Jsme sice kousek od Vídně, ale německy se tu nemluví – většina lidí tady německy neumí. Zdejší rakouská výzkumná univerzita ani nemá německý název. Nese anglické pojmenování Institute of Science and Technology (IST) čili Institut vědy a techniky.

Angličtinou – jazykem dnešní vědy – se tu hovoří nejen v laboratořích, ale i s kuchaři v místní kantýně. Však tu také vzniká ústav, který se chce stát nejvýznačnější badatelskou institucí nejen ve své zemi, ale minimálně v celé střední Evropě.

Vědce sem láká možnost dělat špičkový výzkum, ale ve hře jsou také peníze. I studenti doktorského studia (nižší stupně tu nemají) dostávají ročně 30 tisíc eur, tedy plat, kterým by v Česku nepohrdli ani mnozí univerzitní profesoři. Jaké jsou platy zdejších vědců, se neprozrazuje. Jsou takové, aby jim stálo za to přejít z nejlepších ústavů ve světě.

Zákon o IST přijal rakouský parlament v roce 2006. O tři roky později obsadili badatelé první budovy, další se teprve stavějí.

„Politici si uvědomili, že rakouská věda je na tom téměř stejně špatně jako česká. Proto nakonec souhlasili s návrhy vědců a rozhodli se IST založit,“ říká natvrdo Jitka Polechová, bioložka a jediná Češka, která zde pracuje po získání titulu Ph. D. a předchozích zkušenostech ve světě, především na univerzitě ve skotském Edinburghu.

Dva tucty studentů

„Pořád se točíme kolem otázky, jestli má být dřív vejce, nebo slepice,“ přirovnává mluvčí institutu Oliver Lehmann. „Chceme špičkové vědce, a ty můžeme přilákat na výborné podmínky pro bádání, tedy na výborně vybavené laboratoře. Jenomže do laboratoří potřebujete dodávat zařízení až podle toho, na čem se v nich bude pracovat, čili kdo v nich bude…“

Dosud do IST získali stovku vědců. Dvanáct z nich jsou profesoři, vedoucí výzkumných týmů, přilákáni například z Harvardovy univerzity, Kalifornské univerzity nebo německého Ústavu Maxe Plancka. Studentů je zatím čtyřiadvacet, další mají přijít příští rok – 15. ledna je uzávěrka přihlášek, rovněž z celého světa, z nichž se bude vybírat. Ostatními vědci jsou „postdoci“, jak se říká vědeckým pracovníkům s čerstvým titulem Ph. D.

V současné době se zde výzkum soustřeďuje na biologické a matematické vědy. Další mají přibývat. „Celkově by tu mělo působit čtyřicet až padesát profesorů, každý bude mít vlastní výzkumnou skupinu, o jejíž činnosti bude samostatně rozhodovat,“ říká zdejší rektor Thomas Henzinger, počítačový vědec, jenž přišel z Federální polytechnické školy ve švýcarském Lausanne, která bývá v posledních letech hodnocena jako nejlepší evropská technická univerzita.

Být mimo metropoli se vyplatí

Institut vzniká v Klosterneuburgu, městečku na sever od Vídně, kam od stanice vídeňského metra Heiligenstadt dojedete autobusem za půl hodiny. Většina zdejších pracovníků také dojíždí z Vídně, i když mají možnost bydlet přímo v kampusu.

Umístění mimo metropoli má praktický význam: na financování se kromě spolkové vlády podílela i vláda Dolního Rakouska. Poskytla 140 milionů eur na stavbu budov. Spolková vláda dává do roku 2016 závazně sumu 195 milionů eur. Dalších 95 milionů eur vláda poskytne, pokud se ústavu podaří stejnou částku získat vlastními silami – z vědeckých grantů, darů, prodeje licencí. Zdá se, že IST to zvládne, vždyť už po roce aktivity, kdy ještě vůbec nestíhá mít hmatatelné vědecké výsledky, získal dary ve výši 17 milionů eur a granty za 9,5 milionu eur.

Celkový rozpočet IST tedy do roku 2016 počítá se sumou 525 milionů eur neboli 13,1 miliardy korun. Pro srovnání: roční rozpočet pražské Karlovy univerzity s 53 tisíci studenty přesahuje osm miliard
korun.

Průmyslový sponzoring

Dary jsou zde vůbec financovány zajímavým způsobem. Jedna z nově postavených budov nese jméno Petera Bertalanffyho, rakouského farmaceutického podnikatele, který institutu dal prostřednictvím své nadace deset milionů eur. Hlavní přednášková hala má zase pojmenování po jiném sponzorovi, bance Raiffeisen.

„Dalším darům se nebráníme, ještě tu roste dost budov, které můžeme podle sponzorů pojmenovat,“ směje se mluvčí Lehmann. Hned však zdůrazňuje: „Dary přijímáme, ale rovnou říkáme, že dárce nemůže nijak ovlivnit, na co je použijeme. O tom, čemu se budeme věnovat, rozhodují jen vedoucí výzkumných skupin.“

Podstatou politiky IST totiž je, že vedoucí týmů dostávají širokou svobodu bádání.

„Zabýváme se základním výzkumem, nepracujeme na zakázku,“ důrazně říká rektor Henzinger, „nikdy předem nevíte, k čemu půjdou výsledky základního výzkumu využít. Když ale máte dobré vědce, můžete vcelku s jistotou očekávat, že se výsledky hodit budou.“

V areálu institutu je zatím jeden prázdný pozemek určený pro stavbu budoucího technologického parku. Sídlo v něm naleznou firmy, které na komerční bázi budou připravovat nápady z IST pro praxi.

„Naši profesoři v těch firmách působit nebudou; chceme, aby se tu zabývali výzkumem, ne byznysem,“ konstatuje rektor, „aby jim to nebylo líto, tak ve smlouvě mají stanoveno, že když se nějaký jejich nápad uvede do praxe, budou za něj dostávat licenční poplatky.“

Vídeň
Od našeho zpravodaje

Rozpočet IST do roku 2016

» 140 milionů eur: náklady na stavbu budov poskytnuté vládou Dolního Rakouska
» 195 milionů eur: suma, kterou závazně poskytne rakouská spolková vláda na provozní náklady institutu
» 95 milionů eur: další příspěvek spolkové vlády vázaný na to, že se institutu podaří stejnou částku získat vlastními silami
» 95 milionů eur: předpokládané příjmy z vědeckých grantů, darů, prodeje licencí, potřebné k tomu, aby spolková vláda poskytla stejnou částku
» celkem 525 milionů eur

Autor: Josef Tuček

Komentáře

Čtěte také

Další měsíční rekord. Kartel OPEC dál chrlí na trhy ropu bez limitů

Další měsíční rekord. Kartel OPEC dál chrlí na trhy ropu bez limitů

Těžba ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v srpnu stoupla o 40 tisíc barelů denně a dostala se na rekordních 33,50 milionu barelů denně. Přispěl k tomu nárůst… více

Mobilní web