Rakousko začne pouštět do země jen ty uprchlíky, kteří chtějí azyl

aktualizováno Rakousko nebude do země vpouštět běžence, kteří nemají v úmyslu v této alpské republice požádat o azyl, ale chtějí jen zemí projít. Dnes to rozhlasové stanici ORF řekla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Opatření chce Vídeň uplatňovat od konce příštího týdne, konkrétní datum ale ministryně neoznámila. Pokud Rakousko přijímání běženců omezí, bude ho následovat i sousední Slovinsko, uvedlo dnes tamní ministerstvo vnitra.

 Migranti na hranicích Německa a Rakouska
15.1.2016 19:14   |  

Rakousko podle Miklové-Leitnerové čelí obtížné situaci na své západní hranici s Bavorskem, kde německé úřady odmítají vpustit běžence, kteří míří do jiných zemí než do Německa. „Denně německá strana posílá zpět 200 až 300 běženců,“ řekl ministryně. „Od konce příštího týdne je proto budeme zastavovat přímo na našich jižních hranicích,“ dodala.

V Rakousku za loňský rok požádalo o azyl asi 90 tisíc lidí. To je ale jen zlomek zlomek ze stovek tisíc běženců, kteří zemí prošli do Německa a severských států.

Vládní Rakouská lidová strana (ÖVP), jejíž členkou je i Miklová-Leitnerová, navrhla akční plán, jehož součástí je například maximální počet běženců, které je země schopná přijmout. Součástí plánu je i návrh na vytvoření takzvaných čekacích zón na jižních hranicích. O návrzích bude v nadcházejícím týdnu jednat vláda se spolkovými zeměmi.

„Pokud na evropské a celostátní úrovni nepřijmeme žádná opatření, bude příliv uprchlíků pokračovat. Musíme proto v roce 2016 počítat se 120 tisíci žádostmi. Každý ví, že to není možné,“ dodala s tím, že je potřeba stanovit strop.

Úřady některé migranty vrací již nyní

„Jakmile budeme mít strop, budeme postupovat jako Švédsko,“ uvedla Miklová-Leitnerová. Tato skandinávská země azylové žádosti nadále přijímá, ale nezpracovává je. „Jen tohle postačilo ke snížení počtu žádostí o azyl,“ dodala.

Na otázku, zda takové počínání nepovede k nahromadění běženců na hranicích, odpověděla, že chystaná opatření mnohé migranty od cesty odradí. „A ti, kteří se ocitnou nad stropem, budou ubytováni v takzvaných tranzitních či nárazníkových zónách,“ řekla s tím, že do země ale vpuštěni nebudou.

Vstup není automatický

Přísnější přístup Vídně k běžencům není překvapivou zprávou. Mluvčí rakouského ministerstva vnitra Karl-Heinz Grundböck v pondělí uvedl, že vstup do Rakouska a tranzit nemohou brát migranti jako něco automatického. Úřady již nyní v některých případech, jako jsou chybějí dokumenty či nevěrohodné informace, běžence od hranic vrací do Slovinska. Letos se to už týkalo několika stovek lidí.

Pokud Rakousko skutečně přijímání běženců omezí, jak dnes oznámilo, sáhne k podobnému opatření podle slovinského ministerstva vnitra také Lublaň. Země tak chce prý zabránit, aby se na jeho území běženci hromadili.

Už ve čtvrtek uvedl premiér Miro Cerar po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně, že Slovinsko v případě nutnosti migrační proud na své hranici s Chorvatskem zastaví. „Nemůžeme dopustit, aby se ve Slovinsku ocitly během několika dní desetitisíce uprchlíků, o které se nebudeme moci postarat,“ uvedl. Cerar vyzval rovněž ke zvýšení hraničních kontrol „na druhé linii“ mezi Řeckem a Makedonií.

Opatření evropských zemí mají omezit současnou migrační vlnu
MAĎARSKO - Kabinet premiéra Viktora Orbána zavedl loni v říjnu přísná opatření, jimiž zastavil desetitisíce migrantů proudící přes Maďarsko do západní Evropy. Součástí těchto kroků bylo postavení plotů na hranicích se Srbskem a Chorvatskem a zpřísnění zákona upravujícího azylové řízení, který podle Evropské komise porušuje unijní předpisy. Komisi se nelíbí zejména to, že odvolání v azylovém řízení automaticky nezastavuje platnost zamítnutí žádosti o azyl. Žadatelé jsou tak mnohdy nuceni opustit maďarské území ještě před projednáním odvolání. EK též kritizuje, že při trestním řízení kvůli ilegálnímu překročení hranic nemají obvinění tlumočníka a nejsou jim překládány důležité dokumenty, včetně rozsudků.

MAKEDONIE - Pro uprchlíky převážně z Asie je tranzitní zemí, přes kterou po takzvané balkánské trase míří z Turecka přes Řecko dále k severu do nitra starého kontinentu. Za celý loňský rok touto balkánskou zemí prošlo podle odhadů kolem 700.000 migrantů. Makedonie vpouští od poloviny listopadu 2015 na své území výhradně uprchlíky, kteří pocházejí ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Ostatním, které Skopje označuje za „ekonomické migranty“, není vstup na makedonské území povolen. Země také loni v listopadu postavila plot na hranici s Řeckem, který v současné době rozšiřuje.

NĚMECKO - Na konci loňského října vláda v rámci zpřísnění azylových zákonů na seznam bezpečných zemí, jejichž občané nemají v Německu nárok na udělení azylu, přidala balkánské země Albánii, Kosovo a Černou Horu. Tento měsíc bavorský zemský kabinet vyzval vládu o další rozšíření tohoto seznamu: největší německá spolková země, na jejímž území končí takzvaná balkánská stezka, po níž do Evropy loni přišly statisíce migrantů, by chtěla mezi bezpečné státy nově zařadit Arménii, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, asijské země Bangladéš, Indii a Mongolsko a africké státy Alžírsko, Benin, Gambii, Mali a Nigérii.

Bavorsko také zavedlo opatření, kdy na hranici s Rakouskem vrací zpět běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi. Německo částečně změnilo postoj k uprchlíkům již loni v listopadu, kdy oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU.

RAKOUSKO - Země oznámila, že nebude do země vpouštět běžence, kteří nemají v úmyslu v této alpské republice požádat o azyl, ale chtějí jen Rakouskem projít. Podle rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové země čelí obtížné situaci na své západní hranici s Bavorskem, kde německé úřady odmítají vpustit běžence, kteří míří jinam než do Německa. V Rakousku za loňský rok požádalo o azyl asi 90.000 lidí, což je zlomek ze stovek tisíc běženců, kteří zemí prošli do Německa a severských států. Rakousko začalo loni v prosinci se stavbou krátkého plotu na hranici se Slovinskem, který je v případě nutnosti připraveno prodloužit.

SLOVINSKO - Čelit náporu migrantů začalo Slovinsko poté, co Maďarsko postavilo plot na hranici se Srbskem a uzavřelo i zelenou hranici s Chorvatskem. Země pouští dál jen uprchlíky z Iráku, Afghánistánu či Sýrie. Slovinsko zahájilo loni v listopadu stavbu plotu na hranici s Chorvatskem. Vláda v Lublani vysvětlila, že plot se začal stavět s cílem nasměrovat migranty a uprchlíky k oficiálním hraničním přechodům a zabránit jejich rozptýlení podél hranice mezi oběma zeměmi.

SRBSKO - Stejně jako Makedonie a Slovinsko povoluje Srbsko přechod přes svoje území jen uprchlíkům ze Sýrie, z Afghánistánu a z Iráku.

ŠVÉDSKO - Nejméně do 8. února potrvají pohraniční kontroly na jihu Švédska, které země dočasně obnovila loni v listopadu. Švédsko tak poprvé po půlstoletí vyžaduje pro cestující přijíždějící do země z Dánska identifikační doklady. Švédsko navíc od ledna ze zákona vyžaduje po dopravcích, aby kontrolovali totožnost svých cestujících mířících do země. Stockholm opatření vysvětlil snahou omezit příliv běženců, neboť je na hranici svých možností.

Čtěte také:

Rakousko a Slovinsko prý uzavřou hranice. Následovat mohou další

Rakousko od půlnoci zavře svoje jižní a východní hranice

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Olympijský výbor Rusko z Ria nevyloučil, rozhodovat budou svazy

Olympijský výbor Rusko z Ria nevyloučil, rozhodovat budou svazy

Mezinárodní olympijský výbor Rusko z her v Riu de Janeiro kvůli rozsáhlé dopingové aféře nevyloučil. Rozhodnutí o účasti ruských sportovců na olympiádě ponechá na federacích… více

Mobilní web