Ruská armáda chce postavit leteckou základnu v Bělorusku

Ruská armáda chce postavit leteckou základnu v Bělorusku
21. září 2015 • 09:00
Ruský prezident Vladimir Putin potvrdil záměr vybudovat v Bělorusku leteckou základnu. S návrhem přišel přede dvěma lety ruský ministr obrany Sergej Šojgu a Putinův souhlas znamená, že realizace plánu má zelenou.

Prezident uvedl, že souhlasí s vládou navrhovaným uzavřením smlouvy s Běloruskem o vybudování základny pro 60 stíhacích letounů Suchoj Su-27 asi padesát kilometrů jižně od běloruských hranic s Litvou. Pověřil také ministerstva obrany a zahraničí, aby zahájila jednání s Minskem.

Oba státy v roce 2009 podepsaly dohodu o společné ochraně hranic a vzdušného prostoru, neočekávají se tedy žádné komplikace. Minsk se sice dosud plánům na ruskou základnu vzpíral, je ale závislý na ruských financích a surovinách. Běloruský prezident Alexander Lukašenko se s Putinem sešel v pátek v Soči, jeho slova ale zatím nekomentoval.

Rusko má už nyní v sousední zemi několik stíhacích letounů, samostatná základna však bude první svého druhu od rozpadu Sovětského svazu. Vojenské základny si Moskva ponechala také v bývalých sovětských republikách Arménii a Kyrgyzstánu, disponuje i vojenským přístavem v syrském Tartu.

Sféra vlivu

Ohlášený krok Ruské federace je Západem vnímán jako signál, že se Kreml nehodlá vzdát své tradiční sféry vlivu. Lukašenko je navzdory svým ojedinělým slovním výpadům proti Kremlu jedním z jeho nejbližších spojenců. Po svém nástupu do nejvyšší funkce v roce 1994 vládne zemi tvrdou rukou a bývá proto označován za diktátora. Lukašenko je nicméně přesvědčen, že stabilita je důležitější než demokracie západního střihu.

„Pokud jde o budování takových základen, nějaké už máme v Kyrgyzstánu a Arménii a není na tom nic divného,“ vyjádřil se k tématu předseda ruské vlády Dmitrij Medveděv. „Jsme připraveni uzavřít podobné dohody s jakýmkoli státem, s nímž máme podepsanou Smlouvu o kolektivní bezpečnosti.“

Smlouva o kolektivní bezpečnosti
Mezinárodní regionální organizace pro oblast obrany a bezpečnosti zahrnuje sedm zemí bývalého Sovětského svazu: Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Ten však své členství v roce 2012 suspendoval a je tak neaktivní. Svazek je přímým následovníkem takzvané Taškentské smlouvy (o kolektivní bezpečnosti) z roku 1992.

zdroj: Wikipedie

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!