Rusové na Ukrajině? Ať se Zeman zeptá tajné služby, radí švédský ministr

Rusové na Ukrajině? Ať se Zeman zeptá tajné služby, radí švédský ministr
4. září 2014 • 19:21
Severoatlantická aliance opět žádá Ruskou federaci, aby zastavila přesuny bojovníků, techniky a financí na Ukrajinu. Na začátku jednání Komise NATO-Ukrajina to na aliančním summitu ve velšském Newportu prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Český prezident Miloš Zeman krátce před začátkem podvečerní schůzky aliančních lídrů s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem poznamenal, že Praha bude žádat jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny.

Například švédský ministr zahraničí Karl Bildt ale míní, že Rusko už na Ukrajině zcela zjevně intervenovalo dvakrát: nejprve při obsazení Krymu a nyní ve východních částech země. „Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji? Mohl by se zeptat jich,“ navrhl Bildt na adresu českého prezidenta před novináři.

Na Ukrajině je až několik tisíc ruských vojáků

Také NATO má ruské zapojení do bojů v oblasti za prokázané. V minulosti hovořili její představitelé o přibližně tisícovce ruských vojáků na východě Ukrajiny, dnes nejmenovaný alianční činitel řekl agentuře Reuters, že počty jdou do několika tisíců se stovkami kusů techniky.

Nezávislá a stabilní Ukrajina je podle Rasmussena klíčem k euroatlantické bezpečnosti. NATO podporuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost. „Partnerství ještě zesílí,“ prohlásil generální tajemník NATO. Každá země má podle něj právo vybrat si sama svou budoucnost bez vnějších vlivů.

generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussengenerální tajemník NATO Anders Fogh RasmussenAutor: čtk/AP
Rasmussen také vyzval k ukončení anexe Krymu. „Vyzýváme Rusko, aby přestalo s konfrontací a vydalo se cestou míru,“ řekl generální tajemník aliance. (foto: ČTK/AP).

Aliance nyní plánuje výraznou pomoc při reformách ukrajinské armády, podle Rasmussena by se měla stát moderní a dobře vybavenou. Pomoci tomu má zřízení celkem čtyř finančních fondů, o kterém by měl právě nynější summit rozhodnout. Přímou vojenskou pomoc aliance Kyjevu poskytnout nemůže, podobné otázky musí případně Ukrajina řešit s jednotlivými členskými zeměmi.

Praha se musí sjednotit

Na rozdíl od hlavy státu nemá o ruské přítomnosti na Ukrajině pochybnosti český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. O zapojení ruských sil podle něj svědčí celá řada indicií. Důležité podle něj je, aby Praha dospěla k jednotnému závěru. „Jsem přesvědčen, že to zvládneme a budeme také schopni podpořit jednotnou pozici aliance,“ poznamenal Zaorálek.

Zdrženlivý k západnímu tvrdému postupu vůči Moskvě je například také český premiér Bohuslav Sobotka, který má například pochybnosti o účinnosti sankcí, které na Rusko uvaluje Evropská unie.

Česká republika se podle svého ministra zahraničí bude podílet na opatřeních, které na summitu NATO případně přijme k posílení bezpečnosti svých východoevropských členů.

Aliance by na summitu měla na změněnou bezpečnostní situaci reagovat přijetím plánu, který zahrnuje rozmístění potřebných zásob ve východních členských zemích, změny velitelské struktury, zpravodajství a také zřízení vojenské síly schopné s využitím předem připravených zásob účinně zasáhnout na území členské země NATO v několika málo dnech.

To, co se stalo, je hrozivé

„Další eskalace na Ukrajině by zasáhla prosperitu a bezpečnost České republiky,“ míní Zaorálek. Zda je hrozbou Rusko ale jednoznačně neřekl. „Je otázka, zda máme dopředu nesmiřitelně vyjadřovat, kdo je pro nás čím. Protože budeme zároveň mluvit o mírovém plánu,“ poznamenal. Při snaze o mírové řešení podle něj není možné opakovat, že druhá strana není partner. „Je pravda, že to, co se stalo v posledních týdnech, měsících, je hrozivé,“ doplnil.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!