Ruští vojáci bojují po boku povstalců na Ukrajině, přiznal ruský diplomat | E15.cz

Ruští vojáci bojují po boku povstalců na Ukrajině, přiznal ruský diplomat

Ruští vojáci bojují po boku povstalců na Ukrajině, přiznal ruský diplomat
Ruská jednotka poblíž ukrajinské hranice u Rostova na Donu
• 
ZDROJ: čtk/AP

ČTK

Na Ukrajině jsou ruští bojovníci, v žádném případě však nejde o vyslané vojáky. Na jednání Rady bezpečnosti OSN to připustil ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin. Kyjev podle něj vede válku proti vlastním obyvatelům. Generální tajemník Pan Ki-min prohlásil, že s obavami sleduje rozšiřování konfliktu na jih Doněcké oblasti.

„Ve východních oblastech Ukrajiny jsou ruští dobrovolníci. To nikdo nezakrývá,“ řekl podle AP ruský diplomat na mimořádném zasedání RB k nejnovějšímu vývoji krize na Ukrajině. Mnozí západní představitelé jsou ale přesvědčeni, že do bojů v této východoevropské zemi se již zapojily i ruské vládní síly.

Americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová obvinila Moskvu, že ohledně Ukrajiny „manipulovala“, „mlžila“ a „otevřeně lhala“. Dodala, že USA budou spolupracovat s evropskými a dalšími partnery na „vystupňování důsledků pro Rusko“.

Čurkin kritiku odmítl a vyzval Washington, aby se nevměšoval do vnitřních záležitostí svrchovaných států. Kyjev podle něj vede válku proti vlastním obyvatelům.

Rebelům pomáhají nejen Rusové
Ruové nejsou jedinou národností v řadách separatistů. Jak prohlásil předseda samozvané doněcké vlády Zacharčenko, na východě Ukrajiny bojují také Srbové, Francouzi, Turci a jeden Ital.

Rada bezpečnosti nemá závazné rozhodnutí

Rusko bylo na půdě RB OSN se svým postojem podle AP opět osamoceno. Patří však k jejím pěti stálým členům s právem veta, proto Rada podobně jako na předešlých více než 20 schůzkách o Ukrajině neučinila žádné závazné rozhodnutí.

Čurkin nicméně v rozhovoru s ITAR-TASS prohlásil, že RB OSN kvůli „destruktivním snahám několika svých členů“ není schopná zapojit se do řešení ukrajinské krize.

„Návrh ruské deklarace o zastavení palby byl zablokován z malicherných důvodů,“ řekl Čurkin. Litevská delegace k ruskému návrhu uvedla, že se vůbec nevěnoval řadě klíčových problémů.

„Mezinárodní společenství nemůže připustit, aby se situace ještě více vyhrocovala,“ uvedl Pan Ki-mun v prohlášení. Vyzval také, aby znesvářené strany pokračovaly v jednáních, které začaly v úterý v Minsku, kde se sešli ukrajinský prezident Petro Porošenko se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Všichni musí přispět k tomu, aby se tento konflikt vyřešil mírovou cestou a aby územní celistvost a suverenita Ukrajiny zůstala zachována,“ dodal.

Vývoj událostí na východě Ukrajiny:
Boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty vypukly na východě Ukrajiny 6. dubna. Od počátku konfliktu zahynulo přes 2200 lidí, z toho více než polovina byli civilisté. Podle OSN žije v oblastech zmítaných boji 3,9 milionu lidí, z domovů boje vyhnaly na 156 tisíc lidí a dalších přes 188 tisíc lidí uteklo do Ruska.
6. dubna - Na východě Ukrajiny vypukly boje mezi proruskými radikály a oficiálními ukrajinskými silami.
7. dubna - Proruští separatisté v Doněcku vyhlásili Doněckou lidovou republiku. Charkovskou lidovou republiku vyhlásila i skupina proruských aktivistů v Charkově.
28. dubna - Radikálové vyhlásili Luhanskou lidovou republiku.
11. května - V referendech v Luhanské a Doněcké oblasti se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost. Kyjev i Západ referenda neuznaly.
12. května - Proruští radikálové vyhlásili na základě referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti.
25. května - Prezidentské volby vyhrál podnikatel Petro Porošenko, který získal 54,7 procenta hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole. Úřadu se ujal 7. června.
23. června - V Doněcku se konalo první přímé jednání mezi vzbouřenci a zástupci vlády. Jednání vyústilo v příměří, které ale bylo porušováno.
24. června - Putin navrhl horní komoře parlamentu zrušit právo, jež mu na jaře udělila k nasazení armády na Ukrajině k ochraně ruských krajanů. Parlament tak učinil 25. června.
27. června - Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou.
30. června - Na Ukrajině ve 21:00 SELČ skončilo příměří.
1. července - Ukrajinské jednotky obnovily operace.
5. července - Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, který byl jednou z hlavních bašt povstalců a symbolem jejich boje.
6. července - Ukrajinská armáda převzala kontrolu nad Kramatorskem a Mykolajivkou. Povstalci oznámili, že se stahují do města Doněck.
13. července - V ruském městě Doněck, které leží v Rostovské oblasti, zabil granát vypálený z Ukrajiny jednoho muže a zranil dvě ženy. Moskva pohrozila Kyjevu „nezvratnými následky“.
16. července - EU a USA uvalily na Rusko hospodářské sankce.
17. července - Na východě Ukrajiny se v oblasti kontrolované separatisty zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil, většina obětí byli Nizozemci; byl zřejmě sestřelen, z čehož se vzájemně obviňují obě strany.
29. července - Prezident USA Barack Obama oznámil rozšíření sankcí proti Rusku, jež se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank.
30. července - EU rozšířila sankce o tři ruské firmy a osm osob.
31. července - Nizozemští a australští experti a pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) poprvé dorazili na místo pádu malajsijského letadla.
- EU zveřejnila další protiruské sankce, jež dopadly na pět ruských bank, obchod se zbraněmi či dodávky technologií pro ropný průmysl.
7. srpna - Ruská vláda vyhlásila roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí.
- Ukrajinská armáda zaútočila na centrum Doněcka.
15. srpna - Rusko a Ukrajina se dohodly o přepravě ruského humanitárního nákladu na východ Ukrajiny.
18. srpna - Desítky obětí si podle ukrajinské armády vyžádal incident na východě Ukrajiny, při němž prý proruští povstalci ostřelovali konvoj s uprchlíky. Rebelové odpovědnost odmítli.
22. srpna - Na Ukrajinu vjel ruský humanitární konvoj a dorazil Luhanska; stalo se tak bez svolení ukrajinských úřadů a bez dohodnutého doprovodu Červeného kříže. Kyjev poté obvinil Moskvu z porušení mezinárodního práva; ta to odmítla s tím, že už jen nehodlala tolerovat ukrajinské zdržování vjezdu konvoje.
25. srpna - Protiofenziva povstalců na jihovýchodě země. Ukrajinská armáda zastavila u Novoazovska (100 km jižně od Doněcku) kolonou obrněnců, která údajně přijela na Ukrajinu z Ruska.
26. srpna - Jednání Putina a Porošenka v Minsku za přítomnosti EU.
27. srpna - Boje u Novoazovska, kde se prý rebelové a ruští vojáci pokoušeli vytvořit novou frontu.
28. srpna - Kyjev potvrdil pád města Novoazovsk i dalších obcí na jihovýchodě Ukrajiny, které prý dobyly kolony ruských vojáků. Porošenko kvůli “vpádu ruských vojsk na Ukrajinu“ zrušil návštěvu Turecka.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!